Opozice chce Babišovy voliče. Piráti sází na to, že se poučili z chyb

Zatímco ODS a STAN vedou prestižní souboj o to, kdo bude nejsilnější opoziční stranou v průzkumech, do popředí se chtějí prodrat třetí Piráti. Předseda strany Zdeněk Hřib se proto snaží nově ukázat, že Piráti mají i ekonomickou kompetenci. A také že jsou schopni sebereflexe a poučení z chyb v předchozím vládnutí.

„Jde o to, že my chceme být připraveni na porážku Andreje Babiše v příštích volbách, která je podle nás nevyhnutelná. A být připraven je mnohem důležitější, než když se tady dnes někdo prohlašuje za lídra opozice nebo lídra budoucí vlády,“ naráží Hřib na své konkurenty, předsedu občanských demokratů Martina Kupku a předsedu Starostů Víta Rakušana.

Piráti i proto představili vlastní hospodářskou strategii. Ve stostránkovém dokumentu podrobně popisují, jak chtějí rozvíjet a modernizovat Česko. Plánem chtějí otupit výhrady, že nenabízí žádnou vlastní alternativu, ale jen kritizují nápady Babišovy vlády nebo točí marketingová videa, jak chodí na protest pozadu.

„Naše země má na víc, doslova si šlapeme po nevyužitém potenciálu. Tohle je plán, jak Česko dostat zpátky mezi evropskou špičku. Nechceme tu jen přežívat, ale proměnit naši zemi v ekonomického tygra střední Evropy a zařídit, že lidé budou konečně vydělávat víc peněz,“ hlásí Hřib.

Pirátský předseda zároveň přiznává, že dokument, jenž mu pomáhali vypracovat někteří ekonomové, podnikatelé a akademici, je také poučením z minulého vládnutí. Chce mít sepsané plány, aby se případní ministři v budoucnu nemuseli dlouhé měsíce rozkoukávat v úřadu, ale věděli, co mají okamžitě dělat.

Plány Pirátů v ekonomice se nicméně tolik neliší od podobných dokumentů ostatních opozičních stran. Rovněž sázejí na kvalitnější vzdělávání, moderní energetiku i průmysl, automatizaci, inovace a také na digitalizaci efektivnější veřejné správy.

Rozdíly mezi partajemi jsou minimální – vidět jsou jen v řešení, jak se zbavit rozpočtových schodků. Třeba ODS chce přilákat více privátních peněz do zdravotnictví a sociálních služeb, lidovci a Starostové zas připouštějí zvýšení majetkových a spotřebních daní.

Piráti si od své hospodářské strategie mimo jiné slibují, že jim pomůže přehoupnout se v preferencích přes deset procent, pod nimiž dlouhodobě uvázli. Konkurenční občanští demokraté i Starostové se v průzkumech pohybují kolem 15 procent.

„Nemyslím si, že by na čele opozice mohli stát v nejbližších letech Piráti. Jsou vnímáni jako ideově nejvyhraněnější nevládní strana, což ale znamená, že k nim má daleko i řada opozičních voličů. Další zase může odradit sebevědomí, možná až arogance Zdeňka Hřiba, který by svým stylem zapadl i mezi Motoristy. Nic to však nemění na tom, že recepty Pirátů působí kompetentně a mohou si získávat své příznivce,“ míní politický analytik Lukáš Jelínek.

Sociologové upozorňují, že voliči dnes programy tolik nečtou a nestudují jako dříve. „Obecně program je dneska mnohem méně důležitý než lídři a jejich autenticita,“ upozorňuje na dlouhodobý trend Michal Kormaňák ze společnosti Ipsos.

Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research mluví o tom, že rozdíly v programech a plánech jednotlivých stran nejsou zdaleka tak velké, jak by se třeba ze sociálních sítí nebo z médií mohlo zdát. „Všude vidíme středový přístup, úplně chybějí extrémní návrhy v oblasti daní nebo v oblasti výdajů. Celá politická debata u nás je středová. A kvůli tomu, že neexistuje obsahový spor, tak se politici předhánějí v komunikaci, kde to hrotí,“ míní Prokop.

Piráti nejsou jediní z plejády opozičních sil, kdo hned na začátku září začal „leštit“ vlastní značku. Kampaně před říjnovými komunálními a senátními volbami odstartovaly tři strany.

ODS představila ústřední heslo „Senát jim nedáme“. „Současná vláda během několika měsíců ukázala, jak zachází s mocí a jak bourá pravidla. Nechceme čekat, až vláda postupně odstraní všechny překážky, které jí stojí v cestě. Chceme jednu z těch nejdůležitějších ubránit,“ hlásal lídr občanských demokratů Martin Kupka.

Hnutí STAN zase vystartovalo do volebního závodu s mottem „Je čas“. Jak vysvětlil předseda Vít Rakušan, je čas překročit zákopy ve společnosti a pokusit se oslovit voliče z druhého tábora. To je něco, co doposud podle sociologů bylo nemyslitelné. „To se už mění. Vláda selhává a vládní voliči brzy uvidí, že sliby neplní. Jenže těmto lidem nestačí říct, že ANO a Babiš selhali. Potřebují slyšet, co s tím budeme dělat. A to je úkol, který si jako Starostové bereme na sebe,“ vyhlásil plán Rakušan.

O totéž se chtějí pokusit i lidovci, kteří mluví o tom, že teď pojedou permanentní kampaň celé tři roky až do sněmovních voleb v roce 2029. „Jsme tu i pro zklamané voliče současné koalice. Vlastně chápu, že jste hnutí ANO a dalším uvěřili, ale oni vás obelhali, což se ukazuje každým dnem víc a víc,“ řekl první místopředseda lidovců Benjamin Činčila.

Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity je k takovým snahám opozice skeptický a nevěří, že by došlo k velkému přesunu voličů.

„Žádné velké přelévání voličů mezi ANO a opozicí se nedělo a neděje. Česká politika je v této ose své soutěže z hlediska nejenom stran, ale i voličů až překvapivě dlouhodobě stabilní,“ říká Kopeček. Podle něho se proto opozice nakonec nevyhne nějaké formě spojování před sněmovními volbami v roce 2029.

Do boje o hlasy vyrazilo tento týden i mimoparlamentní, ale ambiciózní hnutí Naše Česko. Podle sociologů je zatím jedinou stranou, která si dokáže brát hlasy z obou táborů. Dohromady jich zatím není moc, v průzkumech se pohybuje pod pětiprocentní hranicí.

Na čtvrteční konferenci chtělo hnutí ukázat, že není jen pragmatickým uskupením bez velkých idejí kolem jihočeského hejtmana Martina Kuby. Proto Naše Česko představilo své hodnotové desatero.

Tlak na konkrétní výsledky zůstává v DNA členů. „Nebudeme svou práci měřit počtem tiskových konferencí a příspěvků na sociálních sítích ani útoky na soupeře. Chceme být hodnoceni podle toho, zda se staví silnice, železnice a nové byty, zda fungují nemocnice, školy a úřady a zda stát hospodaří lépe než včera,“ řekl Martin Kuba.