Hlavní obsah

Český omyl, který může rozhodnout volby

Foto: Adam Borový, Seznam Zprávy

Tři čtvrtiny Čechů mají sen o rovnosti.

Reklama

9. 8. 6:00

Seriál o českém voliči. Sní o tom, že všichni budou mít víceméně stejně a budeme středoevropskou Skandinávií. Avšak ta se už dávno vydala zcela opačným směrem.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Správnou cestou k bohatství je přerozdělovat, aby měli všichni pokud možno stejně. Podívejte na Švédsko.

Takový sen o rovnosti sdílí podle průzkumů tři čtvrtiny Čechů. Hlásí se k němu prezident Zeman i premiér Babiš, proti Skandinávii se nevymezuje pravicová ODS a Pirátská strana vznikla ve Švédsku.

Přerozdělování se už osvědčilo jako nástroj, jak zlepšit životní poměry obyvatel, přesto funguje jenom v příznivé situaci. Česko však podle ekonomických a sociálních dat v takové situaci není.

Přerozdělovacím experimentem vzbudil širokou pozornost londýnský podnikatel Calvin Brenton.

Firmu Spill zaměřenou na online-psychologické terapie založil v roce 2019. V pětičlenném týmu netrpěl nerovnosti, proto každému včetně sebe samého platil ročně stejnou částku 36 tisíc liber.

Zpočátku, jak to popsala ve své reportáži BBC, všechno fungovalo bezchybně, protože lidem šlo o věc a peníze nebyly důležité. Ovšem jen do chvíle, než Spill získal dvoumilionovou investici a rozšířil provoz. Brenton záhy zjistil, že 36 tisíc ročně nestačí pro kvalitního softwarového inženýra, naopak na běžnou úřednickou práci měl přetlak zájemců. Nemohl také přehlédnout, že někteří kolegové jen formálně plní povinností v rámci pracovní doby, a jiní přicházejí s nápady, jak firmu posunout výš. Další růst firmy nebyl možný bez mzdových rozdílů.

Podnikatel Brenton mimoděk odhalil pravidlo, podle kterého dnes fungují evropské ekonomiky. Nové členské státy z východu dohánějí průměr Evropské unie také tím, že snižují rozdíly v příjmech obyvatelstva.

Historii nerovností ve východní Evropě mapuje tzv. Giniho index, který v procentech uvádí, jak velkou část celkových příjmů obyvatelstva je třeba přerozdělit, aby všichni brali stejně.

V časech před pádem komunismu dosahoval index hodnoty 20, po kapitalistické transformaci se ve většině zemí zvýšil na 30 až 40 procent. Po vstupu do Evropské unie spojeném s posilováním sociálního státu začal opět klesat k hodnotě dvacet. Ekonomice to pomáhalo.

Posilování přerozdělovacího mechanismu dodnes pomáhá v nejrychleji rostoucích ekonomikách Polska, Rumunska a Estonska, které pořád mají prostor, jak zvyšováním sociálních výdajů a snižováním nerovností motivovat občany k lepším výkonům.

Jiné státy v čele se Slovinskem však už jsou rovnostářské skoro jako v časech komunismu a náklady na sociální systém dosahují 40 procent celkových mzdových nákladů. Zvyšováním dávek a minimální mzdy stát najednou hospodářský růst komplikuje, proto také Slovinsko přestává s vyspělou Evropou v čele se Skandinávií držet krok.

V Česku má dnes Giniho index po Slovinsku a Slovensku nejnižší hodnotu. Proto také tuzemská ekonomika už deset let ztrátu za nejvyspělejšími zeměmi nesnižuje. V přepočtu na eura dosud nedosahuje výkon zdejšího hospodářství ani polovinu bilance stejně lidnatého Švédska a zůstává o třetinu za produkcí Dánů, i když Čechů je dvakrát víc.

Vtip je v tom, že se Skandinávci přizpůsobili situaci a přerozdělování omezili. Stejně jako Němci a podobně jako podnikatel Brenton surfují už od roku 2005 na vlně, která příjmové rozdíly naopak zvětšuje.

Skrývají se za tím zásadní společenské změny. Do práce nastoupila vzdělanější generace s vysokoškolským vzděláním, která žádá vyšší platy. Minimálně ve stejné míře je posilující nerovnost „důsledkem větší integrace žen na pracovním trhu,“ uvádějí Ioana Neamtuová a Niels Westergaard-Nielsen z univerzity v Aarhusu. Příjmy manželek totiž zajišťují větší blahobyt rodin, ve kterých dosud pracovali jen muži. Nemá smysl s tím něco dělat, ostatně ani Dánsko nemá peníze, aby brzdilo otevírání příjmových nůžek ještě vyššími dávkami.

Podobný efekt zaznamenal průzkum EU-SILC také v Česku, kde se rodiny dvou pracujících manželů stále častěji dostávají mezi třetinu nejlépe vydělávajících. Trend dobře vydělávajících rodin zvětšuje rozdíly a propast mezi bohatší a chudší polovinou populace se pomalu, ale nezadržitelně prohlubuje. Na jedné straně jsou úplné rodiny a na druhé singles včetně důchodců.

Vlivem vládní politiky však tento efekt ztrácí na významu. Přerozdělování pomocí sociálních dávek, ve kterém Češi už dohnali Švédy, sehrálo pozitivní roli tím, že zastavilo polistopadový propad nejchudší části populace. V posledním desetiletí se její příjmy zlepšily i ve srovnání se zbytkem společnosti.

Zároveň se však relativně snížily příjmy desetiny nejbohatších občanů, které prudce rostly v prvních dvou desetiletích po pádu komunismu. V prostředí, které nepřeje podnikání, ztrácejí i ti nejschopnější zájem o vysoce výdělečné inovace a místo toho se spokojí s bezpečnou pozicí špičkově placených zaměstnanců velkých korporací, doplněnou o sociální příjmy. Nejbohatší desetině domácností dnes zajišťuje podnikání čtvrtinu výdělku, před deseti lety to byla třetina.

Skandinávie zůstává vzorem na cestě k prosperitě. Švédové a Dáni dnes doporučují opačný směr a Skandinávci střední Evropy budou těžko hledat jinou možnost, než je následovat.

Kromě toho už existuje jenom „řecká cesta“, která přerozdělováním pouze chrání část populace před pádem do chudoby.

Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Volby do Poslanecké sněmovny se konají v pátek 8. října a v sobotu 9. října 2021. Nevíte koho volit? Podívejte se na volební programy stran a vyzkoušejte naší volební kalkulačku. Předpověď výsledků voleb naleznete v předvolebním průzkumu - kdo vyhraje volby.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované