Hlavní obsah

Vykrmované nutrie ničí břehy řek ve městech. Propadá se kvůli nim i soutok Labe a Orlice

Nutrie působí škody v českých městech. V Hradci Králové přispěly k rozpadu slavného soutoku Labe a Orlice. (Video: Seznam.cz)

Česká města a správci toků bojují s nutriemi, které ničí přírodu. Za desítky let se rozmnožily až na desítky tisíc jedinců. Ničí i historická centra měst, třeba Velké Valy v Nymburce či soutok Labe a Orlice v Hradci Králové.

Článek

Podryté a znečištěné břehy či poničené kořeny stromů. Takovou spoušť za sebou nechávají podél českých toků nutrie říční, velcí hlodavci, kteří byli do Evropy dováženi na maso a kožešiny, ale z chovů se dostali i do volné přírody.

Jedním z míst, kde je činnost nutrií výrazně vidět, je soutok Labe a Orlice v centru Hradce Králové. K norujícím zvířatům se na některých místech přidaly letité sedimenty a náletové dřeviny, a břeh se tak na několika místech propadá a bortí. Povodí Labe teď bude muset investovat do jeho rekonstrukce.

Přemnožení hlodavci trápí Hradec Králové už roky, a to nejen na soutoku řek, ale i v několika okrajových částech města. Pozornost však přitahují zejména v centru, kde jsou oblíbeným cílem rodin s dětmi, které se nutrie naučily krmit. Radnice vedla s Povodím Labe letitý spor o to, kdo by měl hlodavce na soutoku regulovat, neboť tamní park patří městu, ale břehy spadají pod povodí.

Nakonec v rámci zachování dobrých vztahů přikročilo k pochytání hlodavců Povodí Labe. „Problém nutrií v Jiráskových sadech je vyřešen, v říjnu loňského roku je odvezla odchytová firma. My teď v rámci připravované rekonstrukce zasanujeme jejich chodby a škody, které tam způsobily. Celá akce ale není vyvolaná činností nutrií, bylo potřeba vylepšit břeh,“ říká mluvčí Povodí Labe Hana Bendová, pro níž je spor o to, komu nutrie patří, už definitivně vyřešený. V parku zbyly už jen asi tři kusy, které se odchytit nepodařilo.

K pravidelným odchytům se uchylují i v dalším městě na Labi, například Nymburk, kde až desetikiloví hlodavci obývají Malé a Velké Valy. I tam je lidé chodí přikrmovat, neboť je považují za milé zpestření lokality.

Město z nich však tak nadšené není. „Zvířata se snažíme regulovat na co nejnižší počty, žádoucí by bylo úplné odstranění, ale nedaří se ho dosáhnout. Odchytáváme je proto dvakrát až třikrát za sezonu dle četnosti výskytu,“ říká mluvčí nymburské radnice Petr Černohous. Zvířata podle něj ničí a znečišťují břehy a obnažují kořenový systém stromů.

Boj s hlodavcem městům a majitelům vodních ploch komplikují právě lidé, kteří zvířata přikrmují a pomáhají jim tak přežívat zimu a více se množit. V již zmiňovaném Nymburce dokonce loni na podzim došlo ke konfliktu mezi pracovníky odchytové firmy a milovníky zvířat, kterým se nelíbilo, že nutrie odchytávají. V Hradci Králové zase před několika lety vznikla petice proti zákazu krmení zvířat. Ten radnice zavedla především kvůli nutriím a toulavým kočkám.

Hlodavci se do volné přírody začali dostávat útěky z uzavřených chovů a v 90. letech minulého století. A také proto, že je vypouštěli někteří chovatelé, kterým se chov zvířat nevyplatil, protože o kožky a maso nutrií přestával být zájem. „Dnes jich jsou v přírodě tisíce, možná už desetitisíce,“ říká ochránce přírody David Číp z organizace Jaro Jaroměř.

Nutrie byly z Jižní Ameriky do Československa dovezeny v roce 1924 na farmu v Jablonném nad Orlicí, v roce 1934 na území republiky bylo už 100 farem s nutriemi, největší rozmach zažívaly v 60. až 80. letech minulého století.

Podle Čípa by pro českou přírodu byla nejvhodnější úplná eliminace nutrií. „Není jediný rozumný důvod, proč by u nás nutrie v přírodě měla být, protože patří mezi klasické invazivní druhy,“ vysvětluje.

Na nutrii říční se vztahuje i nařízení Evropské unie, které v členských zemích Unie platí od roku 2016 a které si klade za cíl regulaci šíření v Evropě nepůvodních druhů. Na jeho základě dochází i k dalšímu omezování chovů, neboť dle nařízení není možné zvířata dál množit. Chovatelé bojují alespoň o výjimku pro v Česku vyšlechtěné druhy, mezi něž patří například nutrie moravská stříbrná či přeštická vícebarevná.

Kompletně vyhubit se nutrie podařilo pouze ve Velké Británii. „Podílelo se na tom 24 profesionálních lovců po dobu 8 let,“ říká Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Doporučujeme

Reklama