Hlavní obsah

Schillerová: Existenční problémy bude mít 450 tisíc domácností

Hostem Výzvy byla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

27. 10. 16:02
aktualizováno • 27. 10. 16:02

Česko sestavuje nový vládní kabinet. Ten současný ale předá zemi v nelehké situaci – s postcovidovým dluhem, rostoucí inflací i zvyšujícími se cenami energií. Ale také s nejasným rozpočtem.

Článek

Minulou středu vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Kvůli parlamentním volbám ho musela opětovně odsouhlasit a znovu ho musí předložit také Poslanecké sněmovně.

Vznikající koaliční vláda chce ale podle svých vyjádření budoucí rozpočet ještě upravit a v příštím roce hospodařit možná až s o 100 miliard nižším schodkem. I proto návrh rozpočtu končící vlády podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) dosavadní opoziční koalice ve Sněmovně nepodpoří. Česko by tak do příštího roku vstoupilo v rozpočtovém provizoriu, které by trvalo v řádu týdnů až dvou měsíců.

Česko netrápí ale jen stav státní kasy. Lidé aktuálně nejvíce pociťují především rostoucí inflaci, bytovou krizi, ale i stoupající ceny energií, které podle všeho ještě nedosáhly svého maxima. Jejich růst se navíc neprojeví jen na vyúčtování domácností, očekávat lze i navazující růst spotřebitelských cen.

Kde všude se v rozpočtu dá ještě ušetřit? A je vysoký dluh znakem špatného hospodaření současné vlády? Čeká peněženky Čechů tuhá zima a kdy se zdražování zastaví?

Na to jsme se ptali ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) a europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09).

Pusťte si rozhovor v úvodním videu. Nejzajímavější odpovědi vám nabízíme níže:

2:00 - Kolik domácností podle vás, paní ministryně, bude mít problém platit zálohy za energie?

AS: To se špatně zjišťuje. Přesně to číslo nevíme a záleží, co počítáte za problémy. Lze odhadovat, že v existenčních problémech bude asi 450 tisíc domácností.

4:10 - Chcete odpustit DPH na energie všem, budete na to věnovat zhruba miliardu měsíčně. Není to vyhazování peněz?

AS: Je to nejrychlejší pomoc, bez jakékoliv administrativy. Soustředíme se tu na skupinu sociálně slabých a samozřejmě tady bude celá řada lidí v problémech. A toto je skutečně nejrychlejší a nejefektivnější pomoc a řada zemí EU půjde podobnou cestou.

6:10 - Neplatí v tomto případě, že kdo rychle dává, dvakrát dává?

LN: Myslím si, že ne. To je výborný argument, že to zůstane v kapsách daňových poplatníků. Jenže po tom zůstane ještě větší deficit a ten deficit zůstane také těm daňovým poplatníkům. Protože oni budou muset splácet náklady, takže já bych byl s tímto argumentem opatrný.

9:36 - Divák píše: „V rodinném domku jsem platil zálohy na plyn 3300 korun. Dodavatel Europe Easy Energy krachnul a innogy mi zvedla zálohy v režimu DPI (dodavatele poslední instance) na 21 490 korun měsíčně, s tím, že do konce roku zaplatím 64 470 korun. Pokud přejdu na jejich fixní kontrakt, pořád to bude asi 8200 korun měsíčně.“ Do silvestra za klienta uhradí stát 13 tisíc korun, to je minus DPH. On ale musí uhradit přes 64 tisíc. Není ta pomoc k ničemu, když má důchod 9 tisíc?

AS: Tak ale je to pořád lepší pomoc než nic. Kouzlo tohoto opatření je v tom, že ho uděláte plošně. Nejde říct, že to prominu jenom někomu, to nejde udělat takhle selektivně. A já bych jenom chtěla připomenout, že kdybych neřekla párkrát silné „ne“ během covidu, tak se tady promíjely daně na základě návrhů koalice Spolu nebo PirSTAN.

11:30 - Měla by přijít obdobná pomoc i pro firmy?

LN: Hodně se o tom v Evropě mluví, takže bude zváženo, jakým způsobem na to použít pravidla státní pomoci. Protože státní pomoc je v Evropské unii regulována, stejně tak jako DPH. Paní ministryně tady neřekla, že v případě, kdy bychom tady na rok snížili daně, tak bychom se tím dostali do konfliktu s Evropskou komisí.

14:30 - Budete doporučovat spotřebitelům, aby si každý dal na střechu solární panel? Smějete se, není to realistické podle vás?

AS: Ne, já si myslím, že tady byla velká podpora z hlediska různých dotačních programů. Ale opatrně na to, já si myslím, že jsme tady pole plné solárů měli, stálo to 800 miliard, vůbec tady ten solární tunel, který se za těch pravicových vlád vytvořil. A pozor na to, bude tady modernizační fond, kde bude 250 miliard, a já bych nerada, aby se to zase vytunelovalo a my na to budeme dohlížet. Ale teď se ta situace musí řešit.

15:38 - AS: Není normální, kolik teď stojí emisní povolenka, v lednu stála 34 eur, teď naposledy 64, z dneška z rána mám 59 eur a je to nenormální.

Je to nenormální, pane europoslanče? Není to jenom logický důsledek vývoje?

LN: Bohužel z politických důvodů byl ten trh emisních povolenek docela dlouhou dobu v nepořádku. Povolenky byly poměrně dlouhou dobu skoro zadarmo a vlastně to přestalo plnit ten účel, tedy tlačit podniky do snižování emisí. Nyní opravdu ty ceny vyrostly hodně rychle, já si úplně nejsem jistý, jestli to je tím, že na trhu působí spousta spekulantů. Ono to může být tím, že některé podniky prostě změnily tu svoji obchodní strategii. Ten trh je nastavený tak, aby fungoval v jednoletých horizontech, a pokud si některé firmy řeknou, že si nakoupí více těch emisních povolenek, tak to vlastně není konzistentní s tím, jak to funguje. A pokud to někdo nechá na poslední chvíli, protože tam se platí vysoké sankce, když tu povolenku nemáte, tak může dojít k tomu, že ta cena vyskočí.

17:45 - Kdy skokové zdražování energií poleví?

AS: Tak já nemám věšteckou kouli, já jsem se dívala na nějaké grafy, které publikoval Bloomberg. Není to jen o energiích, ale o inflaci jako takové. A prostě všichni se shodují na tom, že ta inflace – a není to jen energie, plyn atd. – bude mít pomíjivý charakter.

18:05 - Už v průběhu příštího roku?

AS: Podle odhadů, teď budu mluvit za experty z Ministerstva financí, spíš až koncem příštího roku. Spíš se bavme až o té první polovině roku 2023. Ale skutečně ty inflační tlaky, které byly způsobené tím, že jsme v nenormální době, postcovidové, ekonomické. Je tady celá řada faktorů, které budou pomíjivé, ale teď prostě působí.

24:33 - Aktuálně je inflace skoro na 5 procentech, v září činil index spotřebitelských cen 4,9 procenta a objevují se informace, že do konce roku by mohla inflace cílit k sedmi procentům. Souhlasíte?

LN: Je obtížné to krátkodobě odhadovat, ale tím, že rostou ceny pohonných hmot, to je něco, co do té inflace určitě přidá. A ještě mimo ten náš model měření růstu cen máme inflaci cen aktiv, cen nemovitostí, což je v České republice obrovský problém, který zasahuje do životní úrovně zejména mladých lidí. Myslím, že tady dělat prognózy měsíc, dva dopředu nemá smysl.

28: 37 - Česká národní banka se snaží snižovat inflační očekávání, tedy aby firmy a lidé nečekali další zdražování, proto zvyšuje úrokové sazby. Od jara to udělala už potřetí, teď je základní sazba na 1,5 procenta. A hodlá se zdražováním peněz pokračovat. Co čekáte od listopadového zasedání?

AS: Tak já nemůžu mluvit za Českou národní banku, oni tam o tom debatují. Pan bývalý viceguvernér to ví, já jsem tam byla jedinkrát.

Kde jste orodovala za nezvyšování…

AS: Ne, to je taková mediální zkratka, já jsem vyjádřila svůj názor, to je moje právo. ČNB je veřejná instituce, takže já si myslím, že nemusíme kolem ní chodit jako kolem indické krávy. Pořád se pohybujeme kolem dvou procent, to není žádná tragédie. Jako problematické bych to viděla, kdyby v tom měli nějak razantně pokračovat a zvýšit to třeba na dvojnásobek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované