Hlavní obsah

Z polí zmizely po sklizni žížaly. Zemědělci zase nasadili chemoterapii, říká vědec

Profesor Jakub Hruška kritizuje zemědělce za používání herbicidů v rámci takzvané posklizňové desikace. (Video: Seznam.cz)

Podzimní kolo chemoterapie českých polí. Tak nazývají někteří vědci chemické ošetřování polí po sklizni a viní ho z nepřímé likvidace drobných živočichů v krajině.

Článek

Řada polí v Česku se po sklizni barví do nápadně žlutohnědé barvy. Při bližším pohledu je vidět, že jsou pokrytá spálenou trávou či zbytky plodin. Nespálilo je však slunce v kombinaci se suchem, ale chemické přípravky.

Takovéto postupy kritizuje profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV, který se dluhodobě věnuje ekologii zemědělství.

„Stojíme na poli, kde byly v rámci takzvané posklizňové desikace nějakým totálním herbicidem, pravděpodobně Roundupem nebo Diquatem, zahubeny zbytky loňské vegetace, takzvané podrůstky. Vzhledem k tomu, že byly takhle velkoplošně použity herbicidy, se z toho stala úplně mrtvá krajina,“ ukazuje Hruška na obrovský lán poblíž dálnice D10. Hranice mezi ošetřenými a neošetřenými místy je jasně viditelná.

Takovéto plošné používání herbicidů není zakázané, podle Hrušky má však velký vliv nejen na stav zemědělské půdy, ale také celého ekosystému, který je s ní propojený. „Tady byste v zemi nenašla žížalu, žádnou larvu užitečného hmyzu, není tady žádný zajíc, žádný pták, je to naprosto sterilní mrtvá krajina,“ říká a s nadsázkou tuto praxi označuje za podzimní kolo chemoterapie české krajiny.

Zemědělci se brání

Oslovení zemědělci se však takovému označení brání a upozorňují na to, že používání chemie je legální a běžná technologie, kterou v praxi používají.

„Používat se to musí, protože to zabrání šíření plevelů, které se na jaře probudí a jsou velkou komplikací,“ říká jeden z východočeských zemědělců věnujících se rostlinné výrobě, které redakce oslovila s prosbou o reakci.

Jmenovaný být nechtěl, diskuzi kolem používání chemie v zemědělství považuje za přehnanou: „Je to stejné jako s používáním jedu na hraboše. Vznikla kolem toho kampaň, ale ti, kteří mají s hraboši problém, utrpěli. Měla se tomu dát jasná pravidla.“

Další z oslovených zemědělců byl ještě radikálnější: „Použití glyfosátu je normální povolená technologie. To, co se teď děje v médiích, je hrozné. Začalo to už honem na řepku, která je najednou považovaná za škůdce. Přitom je to pro půdu nejlepší plodina a její olej má stejnou kvalitu jako olivový. Glyfosát nejvíc používají obecní úřady nebo železničáři, na ty se obraťte.“

Některé státy chemii omezily

Zemědělce svým stanoviskem podporuje i Ministerstvo zemědělství, které v loňském roce zvažovalo, že se přidá k zemím, které plošné používání glyfosátu omezují. Nakonec však změnilo názor.

„Obnovení povolení do roku 2022 bylo uděleno po pečlivém přehodnocení vlastností glyfosátu a opírá se o rozsáhlou hodnotící zprávu zpravodajského členského státu, kterým bylo v tomto případě Německo, vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin i Evropské chemické agentury. Během hodnocení byl vzat v potaz i údajný karcinogenní potenciál této účinné látky, který však nebyl prokázán,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Zároveň dodal, že v Česku od roku 2014 spotřeba glyfosátu v zemědělství klesá. Loni zemědělci na česká pole vylili přes 558 tisíc litrů této látky. Je to však stále víc než před rokem 2003, kdy spotřeba přípravku začala výrazně stoupat.

„Například belgický či italský farmář použije čtyřikrát více pesticidů na jeden hektar orné půdy než český zemědělec. Španělský farmář třikrát a francouzský dvakrát více pesticidů,“ argumentuje mluvčí resortu a dodává, že z pohledu zemědělců jde o velmi důležitou látku.

„V případě, že se vhodně používá, vytváří podmínky pro kvalitní zemědělskou produkci například tím, že zamezuje rozšiřování plevelů,“ dodává.

Profesor: Měli by přijít o dotace

„Je to podle mě zcela neadekvátní použití agrochemikálií, že takhle si vyrábíme úplně mrtvou krajinu v těch nejúrodnějších částech země. Je to zcela neakceptovatelný postup a myslím si, že by měl být zakázán pod ztrátou dotací,“ míní však Hruška.

Argumentem vědců je i půl roku stará zpráva, kterou letos představil odborný časopis Biological Conservation. Ta upozorňuje, že pokud lidstvo nezmění přístup k zemědělskému a lesnímu hospodaření, za 100 let na planetě nezůstane žádný hmyz. Za viníky označila právě nadužívání herbicidů a insekticidů.

Doporučujeme