Hlavní obsah

Z vyvrhele světovým premiantem? USA radikálně mění klimatickou politiku

Foto: Profimedia.cz

Za ochranu klimatu demonstroval před americkým Kapitolem i známý herec Joaquin Phoenix.

Reklama

29. 1. 10:30

Zatímco Donald Trump plně sázel na fosilní paliva, administrativa Joea Bidena jde zcela opačným směrem. Síla a rychlost přijímaných opatření v boji se změnami klimatu ropný průmysl nepříjemně zaskočily.

Článek

„Na vypořádání se s klimatickou krizí jsme podle mého názoru čekali už příliš dlouho,“ prohlásil nový americký prezident Joe Biden. Ve svém středečním projevu označil klimatické změny za existenciální hrozbu, která bude mít dopady na národní bezpečnost.

Jeho klimatický zmocněnec John Kerry pak v rozhovoru pro BBC mluvil o tom, že listopadový klimatický summit ve Velké Británii bude „poslední šancí“. „Před třemi lety nám řekli, že máme 12 let na to, abychom se vyhnuli dopadům (klimatické krize). Tři roky z toho jsme ztratili, protože jsme tu měli Donalda Trumpa, který tomu nevěřil,“ prohlásil Kerry. Právě bývalý šéf americké diplomacie vedl ještě v dobách Obamovy administrativy jednání o schválení Pařížské klimatické dohody.

To, že se Bidenova administrativa vrátí ke svým závazkům z Paříže, které Trump zavrhl, bylo jasné hned po prezidentských volbách. První Bidenovy dny v Bílém domě ale ukázaly, že nový prezident půjde ještě dál. Smršť exekutivních příkazů nové administrativy naznačila, že se Spojené státy chtějí dostat z pozice hlavního klimatického popírače do pozice velmoci, která povede svět v boji s klimatickými změnami.

Hned první den v úřadu tak Biden zastavil ropovod Keystone XL, který měl do USA přivádět surovou ropu z kanadské Alberty. Jak poznamenala agentura Bloomberg, Biden tak učinil ještě dříve, než o tom vůbec promluvil s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.

Siouxové se radují, ropovod padl

Přes 1900 kilometrů dlouhý ropovod byl kontroverzním projektem, proti němuž po celé desetiletí vedli kampaň nejen ekologičtí aktivisté a tamní rančeři, ale také indiánské kmeny v obou státech, mimo jiné zástupci kmene Ponca a sdružení kmenů Great Sioux Nation. Proti nim stáli především majitelé ropných společností a starostové některých měst, jež profitovaly z toho, že se v nich například ubytovávali stavební dělníci.

Bidenova klimatická poradkyně Gina McCarthyová pak slíbila vůbec „nejagresivnější“ snížení emisí skleníkových plynů, jakého jsou USA schopny. Konkrétním krokem k tomu bylo další Bidenovo nařízení zakazující pronájem státní půdy pro těžbu ropy a plynu.

Jak je vidět, mezi špinavé zdroje energie řadí USA i plyn, který oproti tomu Česko prosazuje v rámci Evropské unie jako možný přechodný zdroj. Američtí ekologičtí aktivisté ale v poslední době vyhlásili plynu válku – právě jeho používání stojí za velkými emisemi metanu, které jsou podstatně škodlivější než ty z oxidu uhličitého.

„Plyn byl vnímaný jako dobrý zdroj rychlé energie pro případ, že nebude dost té větrné či sluneční. Takhle to ale být nemusí, máme i jiné možnosti. Diskutuje se zejména o vodíku – když máme příliš mnoho energie z větru a slunce, mohli bychom ji skladovat pomocí vodíku místo toho, abychom používali plyn,“ řekl v loňském rozhovoru Seznam Zprávám Veli-Pekka Tynkkynen, finský expert na energetiku.

Bidenovy kroky vyvolaly pád akcií těžařských firem: „Průmysl je z těchto změn zděšený. Jsou přímější, silnější a rychlejší, než lidé čekali,“ citovala agentura Bloomberg Dana Eberharta, šéfa společnosti Canary Drilling Services.

Nástup elektroaut ani Trump nezastavil

Nová americká administrativa tak v ekologických nařízeních překonává tu, kterou vedl Barack Obama. Ten sice přijal mnohá regulační opatření – například proti únikům plynu –, která později Trump zvrátil, jeho mandát ale provázel boom kontroverzní metody těžby zvané frakování. Ta sice udělala z USA předního vývozce energií, zároveň ale přispěla k dalšímu nárůstu emisí skleníkových plynů.

Stejně jako Evropu čeká v příštích letech i USA boom elektromobilů, které by měly stále více vytlačovat auta se spalovacími motory. Biden už vyzval úřady k jejich nákupu, během pár let by se tak měla doprava v zemi radikálně proměnit. Ministrem dopravy se stal jeden z Bidenových soupeřů v primárkách, energický Pete Buttigieg, jenž by se mohl stát vůdčí silou v tomto směru.

Vláda plánuje vyměnit co nejdříve celou flotilu státních vozů, kterých nyní úřady používají na 650 tisíc, za elektromobily. Co je důležité, měly by to být elektromobily vyjíždějící z amerických továren. Bidenova administrativa tak doufá, že energetická transformace s sebou přinese i vznik tisíců pracovních míst – ta budou potřeba nejen kvůli očekávané ekonomické krizi po skončení pandemie, ale i kvůli plánovanému rušení míst ve „špinavých“ odvětvích průmyslu.

Doprava je přitom pro USA v boji s klimatickými změnami zcela klíčová. Právě výfuky aut produkují nejvíc emisí na rozdíl od Evropy, kde se o znečištění starají především uhelné elektrárny. Ani na ně samozřejmě Bidenův tým nezapomíná – jejich transformace, respektive uzavření těch špinavých, je v plánu nejpozději do roku 2035.

Výše zmíněný přechod na elektromobily je spojený i s velkým problémem – jak dále financovat fond, z něhož se platí udržování amerických silnic a mostů. Ten totiž nyní zásobují američtí řidiči z daní za pohonné hmoty, jen letos do něho podle televize NBC News přiteklo na 43 miliard dolarů. Postupný přechod na elektromobily se navzdory Trumpovi rozeběhl i v USA a příjmy z daní se každý rok snižují, mobilitu Američanů navíc tvrdě omezila pandemie koronaviru. I tak ale za první tři čtvrtletí roku 2020 nakoupili Američané 172 tisíc elektromobilů.

Jednotlivé státy USA jdou příkladem

O tom, že se energetická transformace může Bidenově vládě podařit navzdory odporu republikánů, ale i některých demokratů, kteří se bojí sociálních dopadů ve svých státech, svědčí příklady z Colorada a Virginie. Tedy států, jejichž politiky dlouhodobě a intenzivně podporovaly fosilní paliva, nakonec ale přesto dosáhly výrazných legislativních změn ve prospěch boje s klimatickými změnami.

Badatel Barry Rabe z think tanku Brookings poukazuje na Ralpha Northama, guvernéra Virginie. Ten se zaměřil na zdůrazňování pozitivních aspektů, které klimatická politika přináší – především zlepšování kvality ovzduší i ekonomické příležitosti spojené s rozvojem nových technologií. Hlavním tématem voleb v roce 2019 udělal právě klima a lidé na to slyšeli – demokraté v senátních volbách zvítězili a klimatické zákony dostaly zelenou. Virginie se nyní stále méně spoléhá na energii z fosilních paliv a míří k bezuhlíkové ekonomice.

Podobné úspěchy zaznamenalo i Colorado, kde se masivně těží ropa i zemní plyn. Demokraté ale přijali řadu ekologických omezení, která výrazně omezila úniky metanu při těžbě plynu, a Colorado se stalo v této oblasti vzorem pro většinu států.

Autor textu Rabe vyvozuje, že si z těchto dvou příkladů může vzít federální vláda poučení a že by se Biden neměl spoléhat jen na exekutivní příkazy – jak je vidět, ekologické změny zákonů se mohou dít i tam, kde se to příliš nečeká.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené