Hlavní obsah

Za kulisy mediálního obchodu roku: Jak Petr Kellner nakupoval Novu

Foto: Seznam Zprávy

Nechceme a nemůžeme se vměšovat do politiky, psal Petr Kellner ve výroční zprávě. Teď, po oznámeném nákupu Novy, to jeho finanční skupina PPF opakuje.

Reklama

PPF už jednu zkušenost s vlastnictvím nejvlivnější či divácky nejoblíbenější české televize má. A to extrémně výnosnou.

Článek

Psal se 17. říjen a mediální skupina Central European Media Enterprises (CME), jejímž klenotem je česká televize Nova, oznamovala čtvrtletní hospodářské výsledky. Měl to být rovněž den, kdy se měl podle informací Seznamu oznamovat odkup CME finanční skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Se zveřejňováním výsledku hospodaření – mimochodem nadmíru výtečného, CME stoupl zisk o 39 procent – se totiž pojí také konference s investory a analytiky. A vstup nového majoritního vlastníka jim měl být představen zároveň s výročními čísly.

Dohoda byla nakonec podepsána o čtrnáct dní později. Jak v neděli v pozdních hodinách zveřejnily obě strany, PPF odkoupí CME, která vysílá na 30 televizních kanálech v pěti zemích, za 48 miliard korun. Tedy pokud svolí všechny antimonopolní úřady a Evropská komise.

Proč to zdržení?

Složitě vyjednávanou transakci měl v rukou sám Petr Kellner. Zůstal jako zájemce o koupi sám.

Dříve se o televizní impérium ve střední a východní Evropě zajímala například také česko-slovenská finanční skupina Penta. Než byla rozdrcena korupčním skandálem, koketovala s nákupem také čínská CEFC.

Přitom tehdy – v roce 2017 – činil dluh CME zhruba 25 miliard. Dnes je CME v lepší dluhové kondici – podle aktuálních ukazatelů má dluh ve výši necelých 14 miliard korun.

O prodeji se jednalo dlouhé měsíce a klíčový souboj se odehrával o cenu kontrolního balíku. Původně měla za CME společnost Time Warner (dnes součást AT&T, která klíčový balík akcií PPF prodá) požadovat až 55 miliard korun.

I tak je výsledná cena transakce poměrně vysoká a hlavně zůstává velký otazník, zda antimonopolní úřady svůj souhlas dají. Takže definitivní rozhodnutí leželo přímo na Petru Kellnerovi, zda do obchodu za aktuálních podmínek jít.

Ze zpráv insiderů, s nimiž redakce Seznamu mluvila, vyplývá, že právě to byl důvod, proč se oznámení obchodu oproti plánu zdrželo.

Že klíčové rozhodnutí viselo na hlavním akcionáři PPF (Kellner ovládá téměř 99 procent akcií), dokládají minimálně dvě indicie.

Za normálních okolností se za PPF sám Petr Kellner příliš nevyjadřuje, a to ani v tiskových zprávách. V té oznamující dohodnutou akvizici ovšem citují přímo jeho. Mimo jiné říká: „Nákupem společnosti CME, respektive jejích mediálních aktivit v pěti evropských zemích, sledujeme především cíl doplnit náš telekomunikační byznys ve střední a východní Evropě. Chceme využít synergie mezi tvorbou mediálního obsahu a jeho distribucí.“

A dodává: „CME je dobře fungující společnost a po jejím převzetí neplánujeme žádné překotné zásahy do jejího fungování.“

To se dá chápat jako vzkaz, že jde výhradně o byznys, který mimochodem dává smysl vzhledem k postupujícím technologickým proměnám médií. Pod křídly vlivné skupiny PPF je totiž jednak operátor O2 (toho ovládá většinově) a také strategická infrastruktura neboli největší datová a komunikační síť vyčleněná do společnosti Cetin (tu PPF vlastní ze 100 procent).

A propojování telekomunikací a médií je do budoucna velkým trendem, ostatně AT&T je původně také primárně telekomunikační gigant. „Díky svým aktivitám v telekomunikacích a televiznímu vysílání může PPF nadále významně posílit svoji pozici a především zefektivnit své aktivity. Získává tak jedinečnou možnost pracovat s pestrou základnou zákazníků, zároveň má dobrou pozici pro lepší vyjednávání nabídek. A to jak směrem k zákazníkům, tak při tvorbě či nakupování obsahu,“ komentuje záměr PPF Erika Luzsicza, mediální expertka a majitelka distribuční společnosti Axocom.

Druhá indicie je méně přímočará a týká se financování transakce. Bankovní konsorcium složené mimo jiné z BNP Paribas, Société Générale nebo HSBC dodá zhruba 30 miliard korun. Jak v pondělní v tiskové zprávě upřesnila sama PPF, zbytek kupní ceny bude financovat z vlastních zdrojů. To je na poměry finančního světa dosti vysoká „spoluúčast“ na mnohamiliardové akvizici. Rozhodnutí, zda „riskovat“ vlastních skoro dvacet miliard, tak leželo na Petru Kellnerovi samotném.

Ten si navíc už vlastnictví Novy vyzkoušel a svedlo jej dohromady s jeho klíčovým obchodním souputníkem, miliardářem Jiřím Šmejcem. Zkušenost to byla výnosná. PPF ovládla Novu v roce 2003, když využila rozbrojů mezi CME a Vladimírem Železným. Do její konsolidace investovala odhadem okolo tří miliard korun. O dva roky později ji prodávala opět do rukou CME za více než 20 miliard korun, přičemž ze tří čtvrtin se prodej odehrál za hotové a zbytek v akciích.

Dnes je Nova o poznání dražší. Podle odhadů by sama o sobě bez dluhů mohla mít hodnotu 30 miliard korun.

Vlastnictví vlivné televize samozřejmě může být vnímáno také jako pojistka dalšího byznysu, který skupina v Česku má. A že ho za poslední roky významně přibylo. K jednomu z největších poskytovatelů spotřebitelských půjček Home Credit přibyla postupně retailová banka Air Bank nebo přední výrobce kolejových vozidel Škoda Transportation. Plus: miliardový mýtný byznys státu má od prosince zajišťovat společnost CzechToll patřící do skupiny PPF.

Ve všech případech jde o obory silně regulované státem, nebo dokonce přímo závislé na rozhodnutí politiků.

Sama PPF ovšem razantně popřela, že by jí šlo o politický vliv. „Tvrzení, že nákup CME míří na ovlivňování politiky, je mylné. Při nákupu (telekomunikačního operátora) O2 také někteří psali nesmyslná obvinění, že ho kupujeme pro někoho dalšího, že přestaneme v O2 vyplácet dividendy nebo že PPF nerozumí telco byznysu. Nic z toho nebyla pravda,“ uvedla PPF v prohlášení.

Reklama

Související témata:

Doporučované