Oběť znásilnění dostala méně peněz, protože je autistka. Nepřípustné, řekl soud

Verdikt, který v pátek padl u Ústavního soudu, je podle oslovené advokátky důležitý precedent pro případy sexuálního násilí, protože tresty za tyto trestné činy jsou podle ní v Česku nízké.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Soudci uvedli, že dívka, jež byla opakovaně znásilňována přinejmenším jedním pacientem v psychiatrické léčebně, má nárok na vyšší odškodnění, než je 75 tisíc korun.

Nálezem se tak postavili proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Ten loni v červenci odůvodnil výši odškodného tím, že oběť není kvůli autismu a Aspergerovu syndromu schopná vnímat jako běžný dospívající.

„Toto tvrzení vrchního soudu rozhodně neobstojí. I kdyby stěžovatelka nebyla schopna plně chápat zásahy do svých práv, k nimž došlo při jejím opakovaném znásilnění, nesměla by tato skutečnost nikdy vést ke snížení náhrady, která jí bude přiznána,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Věc se tak vrací k pražskému vrchnímu soudu.

Podle rozhodnutí Ústavního soudu je suma odškodného „excesivně nízká“ a 75 tisíc ani neodpovídá částkám, které v podobných případech určil jako přiměřený Nejvyšší soud. Šlo o náhrady ve výši 300 a 400 tisíc korun, advokátka znásilňované dívky Lucie Hrdá požaduje 500 tisíc.

Nález Ústavního soudu Hrdá vítá. „Jsem ráda, protože z mého pohledu orgány činné v trestním řízení úplně ignorují, že někdo má nějaké psychické onemocnění či nějaký stav, který se nedá léčit. Vůbec neřeší, že i takový člověk může mít posttrauma. Často nám říkají, že znalec není schopen poznat újmu, když se oběť na psychiatrii léčila třeba dřív,“ popsala Hrdá pro Seznam Zprávy. V pátek u soudu ji zastupovala kolegyně Jana Krouman.

Dívka byla v roce 2018 opakovaně znásilňována po dobu dvou měsíců, a to přinejmenším jedním chlapcem. Hrdá tvrdí, že pachatelé byli ještě další dva. Případ se odehrál v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

Podle Ústavního soudu i pražského vrchního soudu je nepochopitelné, že dítě bylo umístěné na chlapeckém oddělení. Dítě se totiž odmala neztotožňuje s mužským pohlavím a už v době hospitalizace vystupovalo jako děvče. „Zavřeli ji na klučičím oddělení, protože měla penis. Pachatelé ji ale brali jako dívku, už tak dávno vypadá a jmenuje se,“ řekla advokátka Lucie Hrdá.

Jako k dívce k oběti přistupuje Ústavní soud. „S ohledem na to, že se stěžovatelka pokládá za osobu ženského pohlaví, a nadto užívá neutrální jméno a příjmení, pokládá Ústavní soud za vhodné označovat stěžovatelku v ženském rodě, ačkoliv její právní pohlaví je mužské,“ uvedli soudci v nálezu.

Hrdá, která dlouhodobě bojuje proti nízkým trestům za sexuální násilí, doufá, že páteční rozhodnutí bude precedentem pro podobné případy. Duševně nemocní lidé jsou totiž podle ní často oběťmi znásilnění nebo zneužívání.