Dva dny, které vrátily Ukrajinu do reality. V boji o Trumpa vede Putin

V dalším kole zápasu, který vedou Ukrajina a Rusko o přízeň amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvítězila ruská strana.

Během 48 hodin, vyplněných Trumpovým telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následnou schůzkou s Volodymyrem Zelenským, přicházely pozitivní zprávy pro Moskvu.

Naděje Kyjeva, který doufal v dodání amerických raket, jimiž by mohl zasahovat cíle i v ruském týlu, se naopak nenaplnily.

„Nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů – jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet,“ prohlásil Trump během nedělního letu z Floridy do Washingtonu.

Seznam Zprávy shrnují, co dramatický závěr minulého týdne ukázal.

1) Trump nebude jednoznačně na straně Ukrajiny

Americký prezident vystupuje jako mírový vyjednavač. Na válku se nedívá jako na konflikt ukrajinských obránců s ruskými agresory.

Už už to vypadalo, že hranici překročí směrem k Ukrajině – to když opakoval, že ho Putin zklamal a že zvažuje prodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Tomahawk.

Zelenského ale před páteční schůzkou v Bílém domě „předběhl“ Putin telefonátem do Bílého domu, který se i podle Kremlu uskutečnil na ruskou žádost.

Na amerického prezidenta měl zřejmě vliv, protože podle informací deníků The Washington Post a Financial Times bylo jednání v Bílém domě dramatické a Trump zvyšoval hlas. Tlumočil, co mu řekl Putin. „Pokud nepřijmete jeho podmínky, zničí vás,“ uvedl podle Financial Times a vyzýval Zelenského, aby kývl na stažení z Doněcké oblasti.

To je pro Ukrajinu nejhorší možný scénář: Donald Trump přebírající Putinovy názory a tlačící Zelenského do kouta.

Roli v tom hraje i prezidentův vyjednavač Steve Witkoff. Zelenského přemlouval, aby Donbas přenechal Rusku, protože tam lidé mluví rusky. To je ostatně jeden z argumentů, jimiž Kreml ospravedlňuje invazi proti Ukrajině.

Připomeňme, že 18. srpna Zelenského doprovázeli ve Washingtonu na setkání s Trumpem evropští lídři. Tehdejší optimistická očekávání, že mají amerického prezidenta jednoznačně na své straně, ale páteční schůzka nenaplnila.

(Text pokračuje pod grafikou.)

2) Trump věří, že pokud bude válka pokračovat, Rusko zvítězí

Vyplývá to alespoň z informací, které The Washington Post a Financial Times získaly od zdrojů obeznámených s páteční schůzkou. Přestože ruská armáda neuspěla s letní ofenzivou a během celého roku obsadila jen 0,4 procenta ukrajinského území.

„Je nepravděpodobné, že by se ukrajinská obrana zhroutila. Sledování drony a přítomnost dělostřelectva činí jakékoliv shromažďování většího množství vojáků podél frontové linie sebevražedným. Rusové posílají k linii dotyku malé skupiny, ale je pro ně těžké překonat ukrajinskou obranu. A ještě těžší je soustředit na některé místo větší sílu a více techniky,“ analyzuje situaci týdeník The Economist.

Ukrajinský prezident chtěl podle Financial Times v Bílém domě ukázat na mapách, jak málo a za jak vysokou cenu Rusové postupují, ale Trump prý žádné mapy vidět nechtěl. Nicméně v neděli na palubě prezidentského speciálu Air Force One novinářům řekl, že boje by se měly zastavit na současné frontové linii. „Ať je Donbas rozříznutý tak, jak je,“ pravil.

3) Putin chce zbytek Donbasu za každou cenu

Ruský prezident Trumpovi telefonicky sdělil, že je ochoten vzdát se části Chersonské a Záporožské oblasti, když se Kyjev stáhne ze zbytku Donbasu, tedy z Doněcké oblasti.

Není ale jasné, co znamená výraz „vzdát se části“. Zda Putin myslí, že ustupuje od požadavku anektovat celou Chersonskou a Záporožskou oblast, nebo hodlá ruské vojáky stáhnout z některých míst, která teď okupují. Pravděpodobnější je první varianta.

Vyklidit zbytek Doněcké oblasti s městy Slovjansk a Kramatorsk by ale pro Ukrajinu znamenalo vzdát se obranné linie, kterou budovala už od začátku války na Donbase v roce 2014. Včetně strategicky významné hory Karačun, z níž lze sledovat široké okolí.

Rusové by získali pozice, z nichž by mohli později zaútočit na další ukrajinská území, která už nejsou tak dobře chráněná. Toho se Kyjev obává: Že po dohodě o příměří Moskva dozbrojí a za několik let začne válčit znovu.

4) Zelenskyj se snaží Trumpa přesvědčit, že on mír chce, ale Putin nikoliv

Ukrajinský prezident po páteční schůzce obtížně skrýval zklamání. Na otázku, zda je optimistou, nebo pesimistou ohledně dodávek tomahawků, odpověděl: „Jsem realista.“

Po schůzce telefonoval několika evropským spojencům. To, co jim říkal, optimistické téměř jistě nebylo. Lze tak soudit z příspěvku polského premiéra Donalda Tuska na sociální síti X.

„Nikdo z nás by neměl na Zelenského vyvíjet tlak, pokud jde o územní ústupky. Všichni bychom měli vyvíjet tlak na Rusko, aby zastavilo svou agresi. Appeasement nikdy nebyl cestou ke spravedlivému a trvalému míru,“ napsal.

Zelenskyj řekl, že souhlasí s příměřím bez jakýchkoliv dalších podmínek a že se zúčastní plánovaného summitu Putin–Trump v Budapešti, pokud jej někdo pozve. Přestože Budapešť jako metropole země, která je zdaleka nejvíce protiukrajinská v Evropské unii, je pro něj nepříjemnou lokalitou.

Vladimir Putin ale doposud setkání se Zelenským odmítal a Donald Trump jej k třístrannému summitu nenutí. „Je mezi těmi prezidenty zlá krev. A to nepřeháním,“ prohlásil.

Datum chystaného setkání Putina s Trumpem v Budapešti zatím není známé, spekuluje se o 25. říjnu nebo 31. říjnu.