Hlavní obsah

Začarovaný kruh. Za dotace ubytovávali lidi, které předtím poslali do bytové nouze

Foto: Petr Švihel

Štědrá dotační výzva na sociální bydlení rozjela nový druh podnikání: s bytovou chudobou.

Reklama

29. 12. 2019 6:30

Sociální bydlení jako štědrá příležitost pro šikovné. Evropské peníze putovaly spolkům, které účelově vznikly v době dotační výzvy. Ministerstvo pro místní rozvoj zatím zkontrolovalo sedm projektů, ve čtyřech našlo chyby.

Článek

Už více než rok mají fungovat po celé zemi desítky nově vytvořených sociálních bytů. Ty mají být určené pro lidi v tíživé životní situaci, od matek samoživitelek přes propuštěné vězně a bezdomovce až po lidi, kteří nečekaně dostali výpověď z nájmu.

Původní myšlenka nastartovat trh se záchytnými byty, které měly pomoci lidem v nouzi zpátky na nohy, ale přilákala i lidi, již ucítili šanci dostat se velmi výhodně, za finančního přispění státu, k bytům.

Spolky, nutné pro získání dotace, narychlo zakládali sportovci – hokejista, softbalistka nebo bývalá fitness trenérka – ale i realitní makléř, učitelka v mateřské školce, dotační poradci či regionální politici.

V jednom případě se dokonce ve spolek žádající sociální pomoc přetransformovalo myslivecké sdružení.

Impulzem byly dvě dotační výzvy Ministerstva pro místní rozvoj z druhé poloviny roku 2016. Celkově se rozdalo 875 milionů korun. A podmínky byly nastavené velmi lákavě. Zjednodušeně šlo se státní podporou získat byt za milion korun a přitom z vlastních peněz zaplatit jen 50 tisíc. Rozdávalo se až zhruba 14 milionů korun na projekt (přesně 500 tisíc euro, přepočet na koruny podle tehdejšího kurzu).

Před třemi roky, v době, kdy začaly strmě růst ceny nemovitostí, šlo o štědrou finanční injekci. Stěžejní podmínkou státního příspěvku přitom bylo, aby byt dočasně, po dobu pěti let, sloužil jako sociální bydlení, tedy za snížené nájemné, které nemělo přesáhnout 57,5 koruny za metr čtvereční.

Vracet se zatím mají spíše statisíce

Do letošního prosince stihlo Ministerstvo pro místní rozvoj ukončit sedm kontrol mezi 119 příjemci dotací.

Další kolo podle mluvčího úřadu Viléma Frčka se rozjelo letos na podzim. „Od října 2019 bylo zahájeno dalších 19 kontrol a ještě máme v plánu zahájit 14 dalších,“ říká Frček. První výsledky očekává nejdříve na začátku příštího roku.

Ze zmíněných sedmi kontrol se ve čtyřech případech narazilo na nesrovnalosti. V jednom případě inspektoři navrhují, aby příjemce vrátil 1,4 milionu korun.

„Probíhá ještě námitkové řízení,“ zdůvodnil Vilém Frček, proč nemůže detailně popsat, na co se během kontroly přišlo.

Seznam ovšem dokázal rozklíčovat tři uzavřené výsledky kontrol.

Jde o tři dotační projekty, za kterými stojí jediný muž – Jan Vlk Procházka, který si založil několik spolků s dalšími členy rodiny. Ten mimochodem v minulosti pracoval na jiném dotačním úřadě.

V jednom případě už věc řeší finanční úřad, který vymáhá po Procházkovi 671 tisíc korun.

U dalších dvou projektů pak kontroloři upozorňovali na stejný problém, ovšem zatím nebyl ve stavu, kdy ho šlo pokutovat.

Zjednodušeně řečeno si totiž Jan Vlk Procházka „vyráběl“ sociálně slabé z původních obyvatel nemovitostí, které za dotace pořizoval.

Princip spočívá v tom, že dotační podmínky považují za osoby v bytové nouzi i lidi, kteří dostali výpověď z nájmu. Předchozí majitel před prodejem nemovitosti spolku přesně takovou výpověď z nájmu dal a nový majitel – spolek, který dům s dotací pořídil – pak těmto stejným nájemníkům nabídl bydlení jako sociálně slabým. Spolek se tak nemusel obtěžovat se stěhováním nájemníků a hledáním lidí v nouzi.

„Kontrolovaná osoba tak sama zapříčinila bytovou nouzi nájemníkům a následně zneužila vzniklé situace u zmíněných osob k vlastnímu prospěchu a označila tyto osoby za cílovou skupinu pro sociální bydlení daného projektu,“ popisují úředníci v protokolu o kontrole, podle kterých jde o rozpor s dobrými mravy a přímé obcházení pravidel operačního programu. Redakce Seznamu má protokoly k dispozici.

Seznam se na tuto praktiku ptal přímo Jana Vlka Procházky už v květnu, kdy ho poprvé konfrontoval s tím, že v domě, který má sloužit jako sociální bydlení, nadále bydlí například vietnamský obchodník, jenž provozuje na stejné adrese obchod s potravinami.

„Ten se tam přihlásil také a doložil, že má nízké příjmy a všechno, co bylo požadováno,“ vysvětloval Procházka.

V námitce na výsledky kontrol pak argumentuje tím, že je běžnou praxí, že nájemníci před prodejem dostanou výpověď z nájmu.

„Navíc se příjemce domnívá, že kdyby vyloučil nějaké osoby z okruhu uchazečů o sociální bydlení, dopustil by se porušení principu rovného zacházení a nediskriminace,“ zdůvodňuje svoje kroky Jan Vlk Procházka. S touto námitkou ovšem neuspěl.

Další pochybný případ sociálního bydlení Seznam objevil ve vilce s bazénem za Prahou.

Jde o projekt „Domov pomoci sv. Medarda“, který získal dotaci více než 5,5 milionu korun. Za tuto částku měly vzniknout tři sociální byty pro lidi v nouzi se zvýhodněným nájmem. Peníze mířily do domu ve vilové čtvrti v Řevnicích u Prahy.

V domě reportér zastihl pouze manželku bývalého majitele. Před domem sociálně slabých tehdy parkovalo auto s poznávací značkou na přání, která se dá pořídit za deset tisíc korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené