Začíná summit EU. Babiš dohodu o finančním rámci nečeká

Hlavy států a šéfové vlád se před summitem Evropské unie shodují patrně na jediném: čas na vyjednání rozpočtu na období 2021–2027 se krátí a ke konečné dohodě by se mělo dospět v nejbližších měsících, aby byl čas na její schválení v Evropském parlamentu. Zcela odlišné představy mají ovšem o tom, jak k dohodě dospět.

Proti sobě stojí zejména požadavky „šetrných“ států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z východního a jižního křídla EU. Mezi ty první patří Nizozemsko, Rakousko, Dánsko či Švédsko – tyto země usilují o co největší stlačení celkové výše rozpočtu. Tu předseda Evropské rady Charles Michel navrhl na 1,074 procenta hrubého národního důchodu EU. Zmíněné kvarteto nechce překročit jednoprocentní hranici, k čemuž by bylo nutné výdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur.

Babiš uvedl, že předseda Evropské rady je optimistický, pokud jde o možnou dohodu, sám se k tomu ale staví skepticky. „Já si myslím, že se nedomluvíme. Ty rozdíly jsou obrovské,“ řekl český premiér. Kriticky se stavěl také k možnosti, že by se jednání na summitu mohlo protáhnout až do soboty.

Český premiér nesdílí názor některých evropských politiků, že už nelze se schválením rozpočtového rámce otálet. Podle něj zbývá ještě relativně dost času na to najít dohodu. Současný summit považuje Babiš za první moment, kdy se bude vážně vyjednávat na nejvyšší úrovni.

„Určitě všichni tam budeme s tím, že se chceme minimálně přiblížit v těch pozicích.“ Babiš nechtěl mluvit o tom, zda by Česko uplatnilo veto, pokud by se nepodařilo prosadit jeho požadavky. Samotný návrh víceletého finančního rámce však Babiš kritizoval.

„Ty propočty se nám nelíbí, protože motivují země, které mají vysokou nezaměstnanost a nízký růst HDP. Tyto země mají dostat stejně, kolik měly a naopak my, kteří máme nejnižší nezaměstnanost a slušný růst HDP, tak nám se to krátí,“ řekl Babiš novinářům po jednání s Michelem začátkem února.

Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva. EU se podle agentury Bloomberg musí rozhodnout, zda je připravena pomocí unijních fondů nutit členské státy, jako je Maďarsko a Polsko, aby respektovaly právní stát. Tento princip Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud zmírnil, což se nelíbí Německu, zatímco Polsko či Maďarsko by tuto formulaci nejraději vyškrtly úplně.

Podle Babiše je nerovnováha mezi tradičními a novými politikami EU, když jsou staré priority jako zemědělská a kohezní politika omezovány na úkor centrálních unijních dotačních programů.

Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority, jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost.

Právě návrh v oblasti kohezní politiky Česko dlouhodobě odmítá. Podle Babiše by to znamenalo výrazný propad českých příjmů z EU. „Pro nás návrh snížení (peněz pro ČR) o 180 miliard korun není přijatelný,“ řekl Andrej Babiš.

Politika soudržnosti je významným zdrojem příjmů chudších států EU. Česko je součástí sedmnáctičlenné skupiny Přátel koheze, která usiluje o to, aby se peníze určené na kohezi nekrátily. Aktuální návrh finančního rámce počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun) na kohezní politiku, zatímco v letech 2014 až 2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Poslanci ve výboru apelovali na premiéra, aby se Česko víc zaměřilo i na čerpání peněz z centrálních unijních programů, kde zatím země není příliš úspěšná. Předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) i poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) označili za chybu, že Česko na tyto peníze zatím nedosáhne.

Upozorňovali také, že význam centrálních programů pro české subjekty poroste s tím, jak se bude Česko hospodářsky přibližovat bohatším zemím EU, protože současně s tím bude pro zemi méně peněz v kohezních fondech.