Hlavní obsah

Začíná volební kampaň. Oživí lithium a Čapí hnízdo?

Foto: Z twitterového účtu AB

Kampaň začala. Babiš prý řídí očkování, kauza Čapího hnízda jde do šestého roku a na lithium se víceméně zapomnělo.

Reklama

24. 1. 6:00

Kampaň pro parlamentní volby vyhlásil prezident už 28. prosince. Tím připomněl, že politická reprezentace dosud dluží vysvětlení v kauzách, které volby rozhodly před čtyřmi lety.

Článek

Po sněmovních volbách v roce 2017 zjistila agentura na výzkum veřejného mínění Median, že víc než stranické programy či televizní debaty ovlivnily hlasování voličů dva velké případy.

Vyšetřování evropské dotace pro Čapí hnízdo a aféra kolem těžby lithia pod Krušnými horami.

První kauzu rozvířilo obvinění Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka z dotačního podvodu vznesené 29. září 2017. Čerstvě obviněný předseda hnutí ANO Babiš pak o tři měsíce později spolu s komunisty odsoudil memorandum o zpracování lithia, které podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou firmou EMH připravující těžbu pod Krušnými horami. Sociální demokraté prý chtěli národ připravit „o poslední velké zásoby nerostných surovin na našem území v hodnotě dva až tři tisíce miliard“.

Výzkum Medianu po volbách zjistil, že Čapí hnízdo mělo vliv na 34 procent voličů, lithium na 31 procent. Kauzou lithium změnilo své rozhodnutí, koho volit, 11 procent voličů, a především se tím zastavil pád preferencí ANO.

Totéž potvrdila i agentura STEM, podle níž lithium přihrálo několik procent pro ANO a SPD, naopak sociální demokraty poslalo pod desetiprocentní hranici.

I když například kvůli lithiu se ještě tři dny před volbami sešla Sněmovna, aby memorandum s australskou firmou zrušila, po volbách se kauzy odvíjely podle pravidla „kampaň skončila, zapomeňte“.

A v Podkrušnohoří na lithium skutečně zapomněli. „Vůbec nic se tu nezměnilo,“ shrnuje přípravu těžby lithia Petr Pípal, starosta obce Dubí, v jejímž katastru se má důl otevírat.

Dubí zahrnulo pozemky v okolí plánovaného dolu do územního plánu, dosud však čeká, až plány územního rozvoje připraví také kraj a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Australská společnost EMH přípravu zastavila, iniciativu ovšem loni v dubnu převzal ČEZ, jeho dceřiná firma Severočeské doly od EMH koupila 51 procent důlní společnosti Geomet.

Podle starosty Pípala se do března rozhodne o koncepci těžby, mezitím však už nastoupila německá společnost SMS, která chystá studii proveditelnosti. „Projektu se Geomet a Severočeské doly intenzivně věnují,“ ujišťuje mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík a potvrzuje: „Mimo jiné připravujeme finální ekonomickou a technologickou studii proveditelnosti, která detailně doporučí nejvhodnější postup otevírání dolu a zpracování vytěžené rudy a zároveň ukáže, za jakých podmínek by byla těžba a výroba lithiových produktů zisková.“

Nejdříve v roce 2023 ČEZ rozhodne, kdy a jestli vůbec těžbu zahájí.

Rozhodování přitom může ovlivnit to, že od roku 2017 klesla cena lithia na trzích na třetinu. Poptávku po evropském lithiu může v nejbližší době snížit rozhodnutí rovněž australské společnosti Rio Tinto, která chce po šestnácti letech průzkumu otevřít důl u srbského města Loznica. Tamní ruda má pětkrát vyšší obsah lithia než v Cínovci a podle plánů může vynést částku na úrovni 30 miliard korun.

Obdobně se odklady a nejistota staly osudem kauzy Čapí hnízdo.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil v květnu 2018 stíhání Jaroslava Faltýnka a v srpnu 2019 také Andreje Babiše.

Dotační podvod podle policie spočívá v tom, že farma Čapí hnízdo žádala o evropskou dotaci určenou malým firmám, i když byla součástí holdingu Agrofert. To dokazuje fakt, že podnikala na pozemcích Agrofertu, využívala služeb právníků holdingu, od kterého měla i většinu tržeb, zároveň majitel Agrofertu ručil Čapímu hnízdu za úvěr.

Šaroch však dal za pravdu námitce Babišových právníků, podle níž může být Čapí hnízdo s Agrofertem propojené jen v případě, že působí na společném trhu. To však nebylo možné, protože v okamžiku žádosti o dotaci firma nevykonávala vůbec žádnou činnost. Dotační podvod se nestal.

Šarochův výklad odmítl v prosinci 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a nařídil prověřit, zda se „s působením na společném trhu nepočítalo podle podnikatelského plánu do budoucna“.

Kauza Čapí hnízdo vstupuje do šestého roku, a předčila tak případ daňového úniku Mediaset, kterému po roce 2001 čelil italský premiér Silvio Berusconi. K vyšetření a odeslání před soud potřebovali italští policisté a státní zástupci čtyři roky.

„Vyšetřování kauzy ‚Čapí hnízdo‘ by mělo pokračovat nejméně do 28. února 2021. Tato lhůta nemusí být nutně konečná. V odůvodněném případě, pokud by nebyly provedeny všechny nezbytné úkony, může být lhůta prodloužena,“ přiblížil zatím poslední termín mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené