Hlavní obsah

První arktické léto „bez ledu“ přijde mnohem dřív, než vědci čekali

Foto: FloridaStock, Shutterstock.com

Drtivá většina mořského ledu by v létě mohla z Arktidy mizet dřív, než se myslelo.

Reklama

aktualizováno •

Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Nature Reviews Earth ­­& Environment.

Článek

Léta s minimem mořského ledu mohou v arktickém regionu přijít dřív, než se čekalo.

Podle nové studie vědců z Coloradské univerzity v Boulderu se dny „bez ledu“ (termín vysvětlujeme níže) mohou na konci srpna nebo v září začít objevovat už v tomto či následujících letech.

Celé arktické léto (měsíc září), kdy budou takové podmínky převládat, se podle nových výpočtů objeví někdy mezi lety 2035 až 2067 podle toho, jak se bude či nebude dařit snižovat emise skleníkových plynů.

První arktické léto „bez ledu“ se tedy podle studie očekává o deset let dřív, než předpokládaly dřívější odhady.

Co znamená léto bez ledu?

Arktické léto „bez ledu“ není míněno doslovně. Jde o vědecký termín označující stav, kdy bude rozloha mořského ledu v Arktidě menší než milion kilometrů čtverečních.

Takové množství se na první pohled sice může zdát jako velké, ve skutečnosti to ale znamená, že rozmrzne téměř celá Arktida.

Autoři studie uvádí, že v 80. letech bylo v Arktidě v září průměrně asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních mořského ledu, mezi lety 2015 až 2023 pak zhruba 3,3 milionu.

Foto: Seznam Zprávy

Vizualizace ukazující, jak Arktida vypadala s rozlohou 5,5 milionu kilometrů čtverečních mořského ledu, jak vypadá s 3,3 milionu a jak bude vypadat s méně než jedním milionem.

„Arktida by se změnila v úplně jiné prostředí. Z bílé Arktidy by se stala modrá Arktida. I když se tomu už nemůžeme vyhnout, musíme snížit emise, jak jen to půjde, aby nedošlo k dlouhým obdobím bez ledu,“ řekla k tomu britskému serveru The Guardian Alexandra Jahnová, profesorka atmosférických a oceánských věd z Coloradské univerzity v Boulderu a jedna z autorek studie.

Téměř úplné rozmrznutí mořského ledu za severním polárním pruhem by neznamenalo problém jen pro lední medvědy, tuleně, mrože a další živočichy, kteří by ztratili prostor k žití. Vědci očekávají, že by to způsobilo změny v atmosférické cirkulaci, tedy víc extrémního počasí i zrychlení tání grónských ledovců, které zvyšují globální hladinu oceánů.

Jak na tom bylo letos Česko se sněhem?

Přestože na srážky byla meteorologická zima 2023/2024 velmi bohatá, sněhu se udrželo velmi málo. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu bylo jeho množství na konci zimy třetí nejnižší za posledních 44 let.

Reklama

Doporučované