Článek
Arménie odmítla hostit letošní vojenské cvičení Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), vojenské organizace postsovětských států pod vedením Ruska. Informuje o tom tamní státní tisková agentura Armenpress.
„Arménský ministr obrany už informoval generální štáb Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, že nepovažujeme pořádání takových cvičení v Arménii v současné situaci za prospěšné. A že cvičení se v Arménii konat nebude, (přinejmenším) letos,“ prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan.
Konání manévrů pod názvem Nezničitelné bratrství 2023 už dříve potvrdilo ruské ministerstvo obrany.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý řekl, že ODKB si ještě bude muset vyjasnit, jaká přesně je pozice Arménie. „V každém případě Arménie zůstává našim velmi blízkým spojencem, budeme pokračovat v dialogu, a to i o otázkách, které jsou teď velmi složité,“ prohlásil Peskov.
ODKB je obranná a bezpečnostní aliance v čele s Ruskem, jejímiž členy jsou další postsovětské státy – kromě Arménie také Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Jak Rusko ztrácí vliv
Zatímco se Rusko soustředí na Ukrajinu, kterou napadlo mimo jiné ve snaze zamezit odklonu země od Moskvy na Západ, ubývá mu sil k udržení vlivu v dalších postsovětských státech.
V posledních měsících to není zdaleka první diplomatický spor mezi Ruskem a Arménií. Jerevan si dlouhodobě stěžuje na nedostatečnou podporu Moskvy a ODKB v konfliktu o Náhorní Karabach. To je území převážně pod kontrolou Arménie, které ale mezinárodní společenství uznává za součást Ázerbájdžánu a obě země se o něj po desetiletí přou. Konflikt pravidelně přerůstá v ozbrojené střety, naposledy loni.
Už v listopadu Pašinjan odmítl podepsat návrh závěrečné deklarace ze setkání lídrů ODKB, což překvapilo ostatní politiky, jak naznačilo i video, které se tehdy šířilo po sociálních sítích. Například běloruský diktátor Alexandr Lukašenko roztáhl ruce a nevěřícně na Pašinjana hleděl (podrobněji zde).
Arménie loni v září volala po asistenci ODKB ve chvíli, kdy čelila agresi ze strany Ázerbájdžánu. Dostalo se jí ale jen slibu na vyslání pozorovatelů. Pašinjan to tehdy dal do kontrastu s rychlou reakcí aliance na nepokoje v Kazachstánu loni v lednu.
Už v září se proto Arménie odmítla podílet na cvičení vojsk ODKB v Kazachstánu, připomíná ruský list Kommersant.
Aktuálně Arménii vadí zablokovaná doprava v tzv. Lačinském koridoru, kudy vede jediná silnice, která propojuje Arménii s Armény kontrolovanou částí Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán koridor v prosinci uzavřel a Arménie obvinila Rusko, že jeho mírové jednotky v oblasti tomu jen nečinně přihlížely.
Arménská a ruská média začátkem letošního roku informovala, že Jerevan postavil Moskvu kvůli koridoru před ultimátum: buď bude silnice do 10. ledna otevřená, nebo Arménie vystoupí z ODKB.
Premiér Pašinjan v úterý tyto zprávy komentoval: „Nemyslím si, že bychom s našimi partnery měli mluvit jazyky ultimát. Co jsme k této situaci chtěli říct, už jsme řekli, a nemáme co dodat,“ citovala jeho slova ruská státní agentura TASS.
