Článek
Írán bude brzy mít balistickou raketu, kterou zasáhne Spojené státy, řekl v týdnu ve zprávě o stavu Unie přednesené v Kongresu americký prezident Donald Trump. Jeho vyjednavač Steve Witkoff zase prohlásil, že Írán dělí možná jen týdny od výroby dostatku materiálu na sestavení jaderné bomby.
Trump se v těchto dnech rozhoduje, zda bude pokračovat v diplomatických rozhovorech s Íránci, nebo zda nařídí americkým vojákům soustředěným na Blízkém východě a v Indickém oceánu na zemi zaútočit. Americké zpravodajské služby a mezinárodní zbraňoví experti jsou ale v předpovědích, čeho a kdy je Írán schopen, mnohem zdrženlivější.
Americká Obranná bezpečnostní služba (DIA) loni v odtajněném dokumentu dospěla k závěru, že Írán bude mít k dispozici mezikontinentální balistické rakety nejdříve v roce 2035. A to i kdyby mu pomoc poskytli jeho spojenci Severní Korea a Čína.
Podle tří zdrojů agentury Reuters obeznámených s hodnocením amerických zpravodajských služeb to stále platí.
Momentálně má Írán rakety s doletem zhruba dva tisíce kilometrů, takže mohou zasáhnout Izrael nebo americké základny na Blízkém východě. Ne však území USA, které je od Íránu vzdáleno téměř dvanáct tisíc kilometrů.
Z Číny chce Írán podle agentury Reuters nakoupit hypersonické protilodní střely CM‑302, ale na vývoji íránského balistického programu se Peking nepodílí.
.
Americké bombardéry B-2 a střely s plochou dráhou letu Tomahawk v létě během operace Půlnoční kladivo zasáhly tři íránská jaderná zařízení v Isfahánu, Fordo a Natanzu.
Trump tehdy tvrdil, že jsou totálně zničené. Nikdo ale takové tvrzení dosud nebyl schopen ověřit a Witkoffova slova o „týdnech“ od možnosti vyrobit jaderný materiál Trumpovým loňským výrokům odporují.
„Na základě satelitních snímků a monitorování těchto míst nemáme žádné důkazy o tom, že se Íránci znovu pokoušejí obnovit atomový program pro vojenské účely. Naopak, vypadá to, že je vše zastaveno,“ tvrdí bývalý zbrojní inspektor OSN a ředitel Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost David Albright.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi se domnívá, že Írán má stále zásoby vysoce obohaceného uranu, ale jsou zavalené troskami po amerických útocích loni v létě.
Operace Půlnoční kladivo.
Americký prezident hovoří o možném zásahu také kvůli brutálnímu potlačení lednových demonstrací, při kterých zahynulo po celém Íránu nejméně sedm tisíc lidí.
Poukazuje také na íránskou mnohaletou podporu libanonského radikálního hnutí Hizballáh, palestinské teroristické organizace Hamás nebo jemenských povstalců Húthíů, kteří narušují lodní dopravu v Rudém moři.
Podle obvykle dobře informovaného serveru Axios prezident zvažuje buď týden trvající bombardování všech skladů zbraní a jaderného materiálu, nebo intenzivní dlouhodobější kampaň s cílem svrhnout islámský teokratický režim a jeho vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Ke svržení režimu a dosažení zásadních politických změn však obvykle jen vzdušné a dělostřelecké údery nestačí, je nutné také nasazení pozemních sil. Tak, jak to učinil Trumpův předchůdce George W. Bush v roce 2003 v Iráku. Trump ale neplánuje, že by americké vojáky poslal do Íránu.
Američtí a íránští vyjednavači se v tomto týdnu setkali v Ženevě, příští týden je na programu další schůzka ve Vídni. Zároveň vyprší Trumpova lhůta, kterou si stanovil minulý týden: že o útoku rozhodne do deseti až patnácti dnů.
