Hlavní obsah

Bitva o mysl Ukrajinců. Učitelku unesli v kápi, aby „správně“ učila

Foto: Profimedia.cz

Některé ukrajinské školy byly nucené zavřít, jinde žáci přešli na distanční výuku.

Reklama

17. 5. 11:08

Ukrajinské školství utrpělo kvůli válce silnou ránu. Nebezpečí ale nepředstavují pouze boje, ale i snaha o rusifikaci vzdělávání. Ředitelka jedné ze škol popsala, jak Rusové vtrhli k ní domů, unesli ji a vyhrožovali.

Článek

Byl konec dubna, šest hodin ráno a někdo jim vtrhl domů. Byli maskovaní, prohledali každý kout a drželi zbraň u hlavy manželovi i dceři. Objekt ovšem neplenili, aby našli zbraně či jiné věci, které by v probíhajícím konfliktu hrály primární roli – hledali učebnice ukrajinštiny.

„Hledali všude, dokonce i v kanalizaci a venkovní toaletě,“ vzpomínala pro americkou CNN osmačtyřicetiletá Nina, jejíž příjmení stanice z bezpečnostních důvodů utajila. S rodinou žila na severovýchodě Ukrajiny a pracovala tam jako ředitelka školy. Když u ní ráno zazvonila skupina ruských vojáků, věděla prý, že si kvůli jejímu povolání přišli pro ni.

Rusové našli, co hledali. Zabavit výukové materiály pro ukrajinský jazyk ovšem nebylo dost, následně Ninu odvezli přímo do školy, kde musela odevzdat učebnice dějepisu a odpovídat na otázky ohledně školních osnov. „Z trezoru si vzali notebook – nebyl ani můj; byl to notebook učitele základní školy – a dvě učebnice dějepisu pro osmou třídu,“ uvedla žena.

Vojáci prý měli jasné požadavky a i když s ní mluvili velmi zdvořile, konverzace probíhala v ruštině. Výslech se ze školy později přesunul na další místo, kam ji převezli s černou kápí na hlavě. „Ptali se na můj postoj k ‚vojenské operaci‘, obvinili mě, že jsem příliš patriotická, příliš nacionalistická. Ptali se, proč používám ukrajinský jazyk, proč chodím do ukrajinského kostela.“

Po nějaké době Ninu propustili. Ještě předtím jí ale věznitelé zdůraznili, že vědí o jejím synovi i dceři. „Považovala jsem to za hrozbu,“ upřesnila ředitelka své dojmy ze zážitku. O několik dní později – ze strachu, že se ruské jednotky vrátí – proto i s rodinou uprchla.

Rusifikace nejmenších

Ninina zkušenost není ojedinělá. Podle ukrajinských zdrojů hlásí i další pedagogové v nově okupovaných oblastech země rostoucí počet případů zastrašování, výhružek a tlaku přizpůsobit školní osnovy tak, aby byly v souladu s proruskou rétorikou.

Ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Horbačov CNN sdělil, že vláda již od února obdržela více než 100 zpráv a žádostí o pomoc od učitelů, rodičů a studentů v okupovaných regionech. Ukrajinci tak kromě války na bitevním poli či v online světě svádějí boj i o vzdělávání.

„Zaměstnanci vzdělávacích institucí, kteří žijí v okupaci, riskují vlastní životy a zdraví, jsou vystaveni nátlaku, násilí a tlaku,“ uvedl ombudsman. „Víme o případech únosů vedoucích školských úřadů a ředitelů škol. Učitelé jsou nuceni spolupracovat a pracovat ve školách pod dozorem hlavní kulometů.“

Snahy přimět ukrajinský vzdělávací systém, aby se sladil s ruskými školními osnovami, podle CNN odráží snahy o rusifikaci, ke kterým již v předchozích letech docházelo v oblastech, které kontrolují ruské síly a Ruskem podporovaní separatisté. Vliv na děti má ale takový přístup spíše škodlivý.

„Ukrajina byla úplně stažena ze školních učebnic a všechno se stalo ‚historií Ruska‘,“ cituje web Oleha Ochredka, pedagoga a analytika organizace Almenda Center for Civil Education, která monitoruje vzdělávání na okupovaných ukrajinských územích.

„Děti v okupaci jsou skutečně velmi ovlivněny tím, že se vzdělávají v systému, který neustále potřebuje mít nepřítele. Nyní jsou nepřáteli Spojené státy a Ukrajina. A toto nepřátelství se mezi dětmi začíná projevovat ve formě agrese,“ uvedl Ochredko.

Škola v době války

Výuku na Ukrajině ale omezuje také válka jako taková. Některým učitelům se podařilo vyučování obnovit třeba v metru, další navázali na pandemii koronaviru a vrátili se k online hodinám. Pro některé žáky se ale výuka zastavila úplně, jelikož probíhajícím konfliktem utrpěly také internetové služby a instituce v blízkosti bojů musely zavřít.

Vzdělávání mnoha studentů pak narušil také útěk z domova, ke kterému je dohnalo nebezpečí války. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky již od začátku ruské invaze uteklo ze země více než 6 milionů lidí. Jen po prvním měsíci války pak UNICEF informoval, že vysídlení čelí více než polovina ukrajinských dětí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované