Článek
Bahnitou cestu s názvem BR-319, která vede středem Amazonského deštného pralesa, má vystřídat dálnice. Brazilský úřad pro životní prostředí vydal první povolení potřebné k její výstavbě. S odkazem na tamního ministra infrastruktury o tom informoval deník The Guardian.
Na místě, kde má vyrůst moderní dálnice, dnes stojí cesta, jejíž velká část je v období dešťů nesjízdná. V sedmdesátých letech ji nechal vybudovat tehdejší vojenský režim. V průběhu let cesta vlivem nepříznivých podmínek vlastních deštnému pralesu značně zchátrala.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro v předvolební kampani slíbil, že nesjízdnou cestu promění v dálnici, která bude sjízdná po celý rok a spojí tak největší amazonské město Manaus se zbytkem Brazílie.
Podobnými výroky udělení prvotní licence oslavoval i brazilský ministr infrastruktury Marcelo Sampaio. „V souladu s inženýrstvím a respektem k životnímu prostředí se chystáme vyvést společnost státu Amazonas z izolace,“ napsal na twitteru.
Odlesňování nabírá na obrátkách
S výstavbou dálnice se ovšem pojí hned několik negativ, jak varují environmentalisté. Podle nich by mohl snadnější pohyb po odlehlých částech pralesa výrazně usnadnit „práci“ těm, kteří v pralese ilegálně těží dřevo a zabírají půdu.
Krok by tak podle nich měl významný vliv na odlesňování pralesa. Podle studie, na kterou upozorňuje agentura Reuters, by mohla výstavba dálnice do roku 2030 způsobit až pětinásobný nárůst odlesnění. Brazílie by tak přišla o zalesněnou plochu o rozloze dvojnásobku Česka.
Ekologové dlouhodobě kritizují brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho politické příznivce, že je ochrana pralesa a rezervací nezajímá. Poukazují na to, že od příchodu Bolsonara do prezidentského úřadu se tempo odlesnění zvyšuje. V roce 2021 dosáhlo kácení patnáctiletého maxima.
V letošním roce bylo hned v několika měsících zaznamenáno rekordní odlesňování brazilské části Amazonského pralesa. Plocha pralesa vymýceného v dubnu byla téměř dvojnásobná ve srovnání s předchozím rekordem z loňského dubna. Bylo to také poprvé, kdy odlesněná plocha v období dešťů přesáhla tisíc kilometrů čtverečních za měsíc. Rekordní byly údaje o ničení deštného pralesa i za leden a únor, upozornila agentura AP.
Bolsonaro rozhodnutí úřadu dát výstavbě dálnice první „zelenou“ kvitoval. „Doufám, že brzy budeme mít další povolení a naše (ministerstvo dopravy) bude moci zahájit výběrová řízení a práce na pokládání silnice BR-319,“ uvedl Bolsonaro ve svém týdenním internetovém projevu k národu.
Povolení, které vláda právě obdržela, jí umožní zadat firmám zakázku na stavbu největšího úseku dálnice, který tvoří střed cesty a je v nejhorším stavu. Od vypracovaných plánů k výstavbě ale ještě povede dlouhá cesta a brazilská vláda bude potřebovat další povolení.
Podle bývalého analytika brazilského úřadu pro životní prostředí Marca Aurelia Lessy Villely sice představuje prvotní licence velkou šanci, že k výstavbě silnice dojde. K tomu, aby se doopravdy mohlo začít stavět, ale bude potřeba splnění mnoha podmínek.
„Musí se splnit obrovský seznam věcí…, které by byly nutné, aby se silnice v tomto místě neproměnila v tragédii,“ vysvětluje Villela.
