Článek
Brazilský nejvyšší volební soud rozhodl, že exprezident Jair Bolsonaro nebude smět po dobu dalších osmi let znovu kandidovat, píše BBC. Podle rozhodnutí většiny soudců je totiž vinný ze zneužití moci a podkopávání demokracie. Toho se měl Bolsonaro dopustit minulý rok před prezidentskými volbami, kdy opakovaně tvrdil, že elektronické hlasovací lístky jsou náchylné k hackerským útokům a podvodům.
Obvinění jsou založená hlavně na jeho televizním projevu z 18. června minulého roku. Tehdy Bolsonaro pozval zahraniční diplomaty do své rezidence v hlavním městě, kde jim lhal o tom, že elektronické hlasovací stroje používané v Brazílii jsou velmi snadno hacknutelné, a hrozí tak rozsáhlé volební podvody. Podle jeho slov ale „pouze vysvětlil, jak volby v Brazílii fungují“, a volební systém nekritizoval ani nenapadal.
Bolsonaro, vyzbrojený powerpointovou prezentací, téměř hodinu přednášel své ničím nepodložené argumenty, v nichž tvrdil, že elektronické hlasovací zařízení používané od roku 1996 ohrožuje transparentnost volebního procesu, připomíná server Bloomberg. Právě na základě toho hlavní soudce Benedito Goncalves, který případu předsedal, uvedl, že projev sloužil k podnícení pocitu kolektivní paranoie kolem voleb.
Goncalves také zdůraznil, že Bolsonaro podnítil přesvědčení, že výsledky voleb v roce 2022 mohou být zmanipulovány, což způsobilo značné škody demokratickému prostředí. Zejména pak v období, kdy jeho vyzyvatel, levicový Luiz Inácio Lula da Silva, vyhrál s jen opravdu velmi těsným náskokem 2,1 milionu hlasů.
Bolsonaro porážku nikdy nepřiznal a dva dny před Lulovou prezidentskou přísahou odjel z Brazílie na Floridu.
Tropický Trump
Očekává se, že se bývalý prezident a tým jeho právníků vůči rozhodnutí soudu odvolají, predikuje list The New York Times. Bolsonaro už několik let ostře útočí na soud a mnoho jeho soudců. Některé z nich nazývá „teroristy“ a obviňuje je, že se snaží ovlivnit hlasování v jeho neprospěch. I tak ale bývalý prezident čelí dalším 15 obviněním, mezi která například patří pašování diamantových šperků ze Saúdské Arábie.
Pokud bude ale rozsudek potvrzen, bude mu znemožněna kandidatura v příštích prezidentských volbách v roce 2026. Zákaz byl měl platit rovněž pro oboje komunální volby, které se konají v roce 2024 a 2028. Znovu se tak bude moci ucházet o politický post až v 75 letech.
Prokurátoři spojují Bolsonarova návodná prohlášení s akcemi jeho příznivců, které se nesnažil nijak mírnit. Ti 8. ledna, pouhý týden po jmenování nového prezidenta, vtrhli do prezidentského paláce, Kongresu a budovy, v níž sídlí Nejvyšší soud.
Útoky Bolsonara na volební systém a vzpoura jeho stoupenců se až nápadně podobaly popírání bývalého prezidenta Donalda J. Trumpa, že prohrál volby v roce 2020, a následnému útoku na americký Kapitol z 6. ledna 2021.
Jejich podobnost ukazuje i Bolsonarova přezdívka „tropický Trump“. Tu si vysloužil i za řadu kontroverzních výroků během ničivé pandemie covidu-19, která si v Brazílii vyžádala více než 700 000 obětí. Opakovaně znevažoval obličejové masky, sociální distanc a vakcíny, a dokonce naznačoval, že vakcína může jedince proměnit v aligátory. Kromě toho jeho vláda čelila mezinárodní kritice za stupňující se ničení amazonského deštného pralesa.
Podobně pak jako jeho blízký americký spojenec tvrdí, že je obětí politického pronásledování. „Je to nespravedlnost, můj Bože na nebesích,“ řekl Bolsonaro ve čtvrtek ráno novinářům v Brasílii. „Hledají jehlu v kupce sena. Kde jsem udělal chybu, když jsem se setkal s velvyslanci?“ ptal se.
Přesto byl výsledek obou bývalých prezidentů zatím odlišný. Zatímco Bolsonaro bude s největší pravděpodobností z příštího prezidentského klání vyloučen, Trump zůstává hlavním uchazečem o republikánskou prezidentskou nominaci.
