Británie a Francie uzavírají průlomový jaderný pakt. Kvůli Rusku

Brexit sice oba břehy Lamanšského průlivu bolestivě rozdělil, francouzsko-britské partnerství se ale v některých oblastech naopak prohlubuje.

Platí to zejména v obranné spolupráci - kromě chystané dohody o vracení člunů s migranty do Francie mají ve čtvrtek prezident Emmanuel Macron a premiér Keir Starmer odhalit i dohodu o jaderných zbraních.

Britská vláda ve středu naznačila, v čem bude dohoda nová: „Poprvé jsou odstrašující prostředky obou zemí nezávislé, ale lze je koordinovat,“ sdělil nejmenovaný zdroj z kabinetu. „Neexistuje žádná extrémní hrozba pro Evropu, která by nevyvolala reakci obou zemí,“ dodává britská vláda citovaná listem The Financial Times.

„Jde o významný krok vpřed,“ řekl Seznam Zprávám pod podmínkou anonymity významný západní diplomat.

„Francie a Spojené království mají dvoustrannou smlouvu (Lancaster House Treaties), v níž potvrzují, že ohrožení životních zájmů jednoho státu by ovlivnilo životní zájmy druhého. Včerejší oznámení jde o velký krok dále. Poprvé budou oba státy politicky koordinovat své kroky v jaderných otázkách a ohrožení Evropy (nejen Spojeného království a Francie) může vést k reakci obou států,“ vysvětlil diplomat.

Obě země disponující jadernými zbraněmi přikročily k hlubší spolupráci v této oblasti zjevně v reakci na rostoucí nebezpečí agresivního Ruska a možná i na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Šéf Bílého domu sice na nedávném summitu Severoatlantické aliance ujistil, že pátý článek smlouvy o NATO o kolektivní sebeobraně budou Američané i nadále ctít, v posledních letech už ale transatlantické partnerství zpochybnil hned několikrát.

Nejmenovaný úředník z Elysejského paláce pak řekl, že posílení spolupráce je vzkazem „jak pro naše spojence, tak pro naše protivníky“.

Diplomat, s nímž mluvily Seznam Zprávy, vidí tento krok především jako vzkaz Moskvě: Nevnímám to jako vzkaz Spojeným státům. „Jde především o odstrašující vzkaz Rusku a v druhé řadě o ujištění pro nejaderné státy v Evropě,“ myslí si.

Francie si přitom na rozdíl od Britů více střeží nezávislost v této oblasti - není členem Skupiny pro jaderné plánování a není členem dohody NATO o sdílení jaderných zbraní.

Zatímco Británie má své jaderné zbraně do jisté míry kompatibilní se Spojenými státy, v případě Francie je to jinak, od Britů se liší i používáním jiných nosičů jaderných hlavic. Britové mohou odpalovat své zbraně pouze z ponorek, Francouzi používají ponorky i letadla.

„V Evropě panuje očekávání, že tváří v tvář revizionistickým sousedům nesou naše dvě země zvláštní odpovědnost za bezpečnost kontinentu,“ řekl tento týden v britském parlamentu prezident Macron. „A je načase ji formulovat,“ dodal.

Podle bývalé vysoké úřednice NATO Camille Grandové je nynější prohloubení spolupráce významnou změnou v jaderných doktrínách obou zemí a mohlo by vést k užší operační koordinaci, například při hlídkování ponorek. Koordinace je podle ní o to důležitější, že Británie i Francie disponují ve srovnání s USA poměrně malým jaderným arzenálem.

O koordinaci při modernizaci ponorek pak mluvil Lawrence Freedman, emeritní profesor válečných studií na King's College London: „Pokud vím, Francouzi nikdy veřejně nepřiznali, že s nikým jiným koordinují jaderné kapacity, takže to samo o sobě je poměrně důležitý vývoj,“ řekl pro Financial Times.

Francie a Británie mají dohromady asi 515 jaderných hlavic, což je jen zlomek oproti Rusku, které disponuje asi šesti tisíci hlavicemi. Britský odstrašovací systém Trident se skládá ze čtyř jaderných ponorek třídy Vanguard. Jedna z nich je nasazena neustále na moři v souladu s britskou politikou nepřetržitého odstrašování.

Francie má čtyři jaderné ponorky třídy Triomphant, z nichž každá může nést 16 raket M51. Na každé střele může být až šest jaderných hlavic. K tomu je nutné přičíst 50 stíhacích bombardérů Rafale. Každý letoun může nést raketu s jadernou hlavicí, 10 stíhaček je schopných nasazení z letadlové lodi, podotýká přehledová studie think tanku Chatham House.