Článek
Soud v Tunisu uložil trest odnětí svobody na 12 let vězněné opoziční političce Abír Músíové. O pátečním verdiktu v sobotu informovala agentura AFP s odvoláním na obhájce odsouzené. Předsedkyně Svobodné ústavní strany a kandidátka v prezidentských volbách v roce 2019 je vězněna od 3. října 2023, kdy byla zadržena před prezidentským palácem.
Músíová byla odsouzena ke dvěma letům vězení již v srpnu 2024, a to na základě takzvaného Zákona 54, který byl přijat v roce 2022 a který postihuje „falešné informace a pomluvy“ šířené na internetu. Její trest byl po odvolání snížen, nicméně letos v červnu po odpykání trestu byla na základě stejného zákona odsouzena k dalším dvěma letům vězení. Nynější proces byl tak již jejím třetím. Podle obhájce byla odsouzena na základě zákona, který kriminalizuje jakýkoliv „útok zaměřený na změnu formy vlády“.
Padesátiletá Músíová je kritičkou jak současného prezidenta Káise Saída, tak islamistické Strany obnovy (arabsky An-Nahda), která se po roce 2011 podílela na moci a kterou Saíd také potlačuje. Odpůrci Músíové nicméně vyčítají, že je stoupenkyní režimu autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího, který byl v roce 2011 svržen.
Prezident Kaís Saíd byl v roce 2019 zvolen v demokratických volbách se slibem protikorupčních opatření. V červenci 2021 však rozpustil parlament a začal vládnout pomocí dekretů, což jeho kritici považují za převrat a vládu označují za autoritářskou. Loni v říjnu vyhrál Saíd prezidentské volby se ziskem 90,7 procenta hlasů. Podle Saídových kritiků byly volby zmanipulované. V uplynulých měsících byly k mnohaletým trestům vězení odsouzeny desítky členů opozice a Saídových odpůrců.
Tunisko bylo po revoluci z roku 2011 vnímáno jako vzor demokratických změn pro ostatní státy v regionu.














