Hlavní obsah

Charles na trůnu vyvolá rozpad Commonwealthu, bojí se v paláci

Foto: Profimedia.cz

Princ Charles na výročním setkání lídrů členských zemí v roce 2018. Na snímku s premiérem Jamajky.

Reklama

20. 6. 8:23

Buckinghamský palác se podle zdrojů The Sunday Times obává, že nástup prince Charlese na trůn způsobí exodus států z Commonwealthu. V Británii už vypočítávají, kdo by mohl odpadnout nejdřív.

Článek

Podle zdrojů z Buckinghamského paláce panují obavy, že po smrti královny a nástupu prince Charlese na trůn členské země Commonwelathu (Britského společenství národů) přeruší kontakty s královskou rodinou a to v dlouhodobém horizontu povede k rozpadu společenství, píše britský list The Sunday Times.

Británie podle nejmenovaného zdroje deníku vyhodnocuje, u kterých zemí je nejpravděpodobnější, že se stanou republikami. Za nejžhavější kandidáty považuje Austrálii a Jamajku. Například ostrovní stát Barbados se stal republikou už loni.

„Jamajka již napůl společenství opustila a lidé také velmi pozorně sledují, co se řekne v Austrálii. Panují obavy, s nimiž se však nedá nic dělat, že se Austrálie brzy stane republikou,“ uvedl zdroj.

Královna a britská vláda určily prince Charlese jako jejího nástupce v čele Commonwealthu v roce 2018 na výročním setkání vedoucích představitelů společenství. Alžběta II. rovněž vyjádřila „upřímné přání“, aby její syn převzal vedení.

Obavy o budoucnost společenství se objevily jen několik dní před letošním setkáním představitelů členských států ve Rwandě, kde bude Británii reprezentovat princ z Walesu společně s premiérem Borisem Johnsonem.

Zdroj blízký královské rodině zmiňuje také Charlesova syna Williama, který zřejmě nemá o post v čele společenství valný zájem. „Pochybuji, že princ William někdy bude stát v čele Commonwealthu. Královna pro něj byla nadšená. Charles v tom bude pokračovat z úcty k ní, a protože bude mít záminku pro pár výletů, když bude králem, ale William již dříve řekl, že ho to příliš nezajímá.“

Soudržnost Commonwealthu je údajně v ohrožení i kvůli rozhodnutí o přijetí středoafrického Gabonu. Země se na letošním zasedání stane 55. členem společenství. Nezdá se však, že by v zemi převládaly stejné demokratické hodnoty jako v jiných státech spolku, podotýká The Sunday Times.

Gabon je díky svému přírodnímu bohatství jednou z mála afrických zemí s vysokými příjmy. Prezident Ali Bongo převzal vládu po svém zesnulém otci v roce 2009. Volby však doprovázela řada kontroverzí.

Směrem k republice

Na počátku června nový australský premiér určil Matta Thistlethwaita prvním ministrem odpovědným za dohled nad přechodem na republiku. Objevují se také spekulace o možném vyhlášení referenda, jehož předmětem by bylo právě odmítnutí královny jako panovnice. Vláda neformálně přislíbila referendum v příštím funkčním období, pokud vyhraje volby.

„Domnívám se, že je načase, abychom zahájili seriózní rozhovory o budoucnosti Austrálie, až skončí vláda královny Alžběty,“ uvedl Thistlethwaite.

V případě Jamajky a Grenady, bývalých britských kolonií, však může změna přijít ještě mnohem dříve. Rosalea Hamiltonová, bojovnice za lidská práva a ředitelka Institutu práva a ekonomie v Kingstonu, uvedla, že jamajský lid nebude se změnou čekat, až Charles nastoupí na trůn. „Spouštěčem by měla být naše vlastní interní konverzace,“ řekla deníku Inews.

Není však zcela jasné, nakolik je se směřováním států k republikánskému zřízení zároveň spojený záměr opustit Commonwealth, jelikož mezi současnými členy už je řada republik.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované