Chcete být v Radě míru? Trump žádá od zemí za členství horentní sumu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, píše Bloomberg.

Několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, píše Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně argentinského prezidenta Javiera Mileie a kanadského premiéra Marka Carneyho, aby s ním zasedli v Radě míru pro Gazu, která by spadala do širšího rámce jeho nové Rady míru, píše Bloomberg. Trump už do panelu jmenoval svého ministra zahraničí Marca Rubia, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira a vysoce postavené vyjednavače Jareda Kushnera a Steva Witkoffa.

Podle deníku Le Monde poradce premiéra Carneyho řekl, že premiér má v úmyslu přijmout Trumpovo pozvání. Argentinský prezident sdílel na sociální síti X fotografii pozvánky. „Bylo by pro mě ctí se této iniciativy zúčastnit,“ napsal. Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana uvedl, že byl požádán, aby se stal „zakládajícím členem“ rady. Podle egyptského ministra zahraničí Káhira musí žádost o účast prezidenta „prostudovat“.

V prohlášení zaslaném agentuře AFP Blair uvedl: „Děkuji prezidentu Trumpovi za jeho vedení při zřizování Rady míru a je mi ctí být jmenován do jejího výkonného výboru.“ Blair je v Blízkém východě kontroverzní postavou kvůli své roli při invazi do Iráku v roce 2003. Trump sám loni uvedl, že chce mít jistotu, že Blair je „pro všechny přijatelnou volbou“.

Rozhodnutí v Radě míru by byla přijímána většinou hlasů, přičemž každý členský stát by měl jeden hlas. Všechna odhlasovaná rozhodnutí by však podléhala schválení předsedy. Členství států by trvalo nejdéle tři roky od vstupu charty v platnost, s možností prodloužení členství předsedou. Tříletý limit by se nevztahoval na členské státy, které přispějí více než miliardu dolarů během prvního roku od vstoupení charty v platnost.

Finance by kontroloval Trump, což by bylo nepřijatelné pro většinu zemí, které by se mohly stát členy, uvedly zdroje Bloombergu. Šéfovi Bílého domu by rovněž náležela pravomoc vyloučit z organizace jakýkoliv z členských států, přičemž rozhodnutí by mohla vetovat jejich dvoutřetinová většina. „Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy,“ stojí rovněž ve stanovách.

Rada míru je podle Bloombergu v návrhu charty popsána jako „mezinárodní organizace, jejímž cílem je podporování stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty“. Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. V zakládající komisi Rady míru zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair, oznámil v pátek Bílý dům.

Rada míru pro Pásmo Gazy má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří. Orgán bude také dohlížet na aktivity patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů. Izrael s ustanovením tohoto výboru nesouhlasí. Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámení Bílého domu o zřízení výboru v Gaze nebylo koordinováno s Izraelem a je v rozporu s izraelskou politikou.