Chile míří ke zvolení nejpravicovějšího prezidenta od časů Pinocheta

„Potřebujeme právo a pořádek,“ říká sedmačtyřicetiletý architekt Rafael Urzua, který žije na předměstí chilské metropole Santiago. Od svého favorita pro post prezidenta si slibuje „naprostou změnu“ dosavadního kurzu, jak řekl reportérům agentury AFP.

Není jediný, kdo vkládá naděje do radikálně pravicového politika Josého Antonia Kasta, který se pokouší dostat do čela Chile už potřetí. Průzkumy pro nedělní druhé kolo v podstatě počítají s jednoznačným vítězstvím tohoto právníka a bývalého poslance.

Kastovi pomohlo, že předvolení kampaň se soustředí zejména na bezpečnost a kriminalitu. Jen míra vražd se v Chile za posledních deset let zvýšila o 140 procent. S šesti vraždami ročně na 100 tisíc obyvatel je ale země stále na méně než polovině latinskoamerického průměru.

Voliči nicméně změnu vnímají. Padesátiletý konzultant v oboru těžby Claudio Benitez říká, že v minulosti bylo Chile „mnohem bezpečnější“. „Teď je váš život v ohrožení,“ poznamenává.

S kriminalitou se pokoušel bojovat i končící socialistický prezident Gabriel Boric, ale podle velké části voličů to nestačí. A Kastova protikandidátka - komunistka Jeannette Jaraová - je vnímaná jako pokračovatelka současné politiky. I ona slibuje boj s kriminalitou, ale její řešení jsou měkčí.

Kast přichází tak trochu s trumpovským receptem na chilské problémy. Slibuje nasazení armády do čtvrtí s vysokou kriminalitou, vybudování zdi na hranici s Bolívií a vytvoření specializované policejní jednotky pro boj s migrací po vzoru amerického ICE.

V kampani také varoval asi 337 tisíc cizinců, kteří se zdržují v zemi bez potřebných dokladů, že jejich hodiny tikají a mají si „sbalit své věci a svobodně opustit Chile“, než je jeho vláda deportuje.

Nárůst kriminality je v zemi spojován s příchodem gangů z dalších zemí regionu, například z Bolívie, Brazílie, Ekvádoru nebo Peru. „Většinu gangů ale řídí Chilané,“ tvrdí Lucia Dammertová, specialistka na výzkum organizovaného zločinu z Univerzity v Santiagu.

Největší část migrantů v Chile pochází z Venezuely, která už roky prožívá hlubokou ekonomickou krizi pod vládou radikálně socialistického diktátora Nicoláse Madura. Jeho režim se v posledních měsících snaží destabilizovat americký prezident Donald Trump.

Právě mezi uprchlými Venezuelany ale Kast také čerpá část podpory. „Je mi líto lidí, kteří jsou bez dokladů, ale komunisti mě děsí mnohem víc,“ svěřil se v rozhovoru pro časopis The Economist jednatřicetiletý Edgar Casanova, migrant z Venezuely, který už má právo hlasovat v chilských volbách. Narážel na stranickou příslušnost Kastovy soupeřky.

Voliči podle sociologických průzkumů ale zkrátka slyší na Kastův program. Vedle bezpečnosti ho považují za kompetentnějšího i v druhém nejdůležitějším tématu kampaně, kterým je ekonomika. Kast plánuje například snížení daní pro firmy a menší regulace.

„Kast dal dohromady tým (…) plný vysloužilých generálů a admirálů vyhlášených pro svou ostrost,“ vysvětluje jeho úspěch chilský analytik britského think tanku RUSI Richard Kouyoumdjian Inglis.

„(Kastovo vítězství) by přivedlo k moci v nejpravicovějšího prezidenta Chile od Pinocheta,“ komentoval volební vyhlídky pro agenturu Reuters šéf poradenské společnosti Teneo Nicholas Watson. Zmínil jméno pravicového diktátora Augusta Pinocheta, jehož vojenský režim vládl Chile v letech 1973 až 1990 a dopouštěl se rozsáhlých represí.

Dnes 59letý Kast byl v mládí aktivní v kampani před referendem o Pinochetově budoucnosti. Pochvalně se o diktátorovi vyjadřoval i později.

S krajní pravicí Kasta spojuje i rodina. Jeho starší bratr Miguel byl za Pinocheta ministrem a šéfem centrální banky. Jejich otec byl německý imigrant, někdejší nacista a poručík Wehrmachtu, který po druhé světové válce uprchl do Chile, kde rozjel lukrativní byznys s klobásami. Podle José Antonia Kasta byl jeho otec nacisty do armády nuceně odveden.

„Kast není Pinochet,“ dodává Watson. Podle něj chilský konzervativec není ani tak radikální, jako další silně pravicoví lídři, kteří se v posledních letech prosadili v Latinské Americe - argentinský prezident Javier Milei, jeho salvadorský protějšek Nayib Bukele nebo bývalá brazilská hlava státu Jair Bolsonaro.

S Watsonem souhlasí i chilská novinářka a spoluautorka Kastova životopisu Amanda Martonová. „Je to tvrdě pravicový lídr, ale je to chilský tvrdě pravicový lídr,“ poznamenala pro AFP. Pro vysvětlení: chilská politika po Pinochetově pádu je na poměry Latinské Ameriky na obou pólech umírněná.

„Zná velmi dobře instituce a je rezervovanější,“ říká Martonová. „Je to spíše politický insider, neprorazil na politickou scénu jako Milei,“ dodal Watson.

Kastovy nápady navíc bude mírnit chilský parlament, kde pravicový blok v listopadových volbách nezískal většinu a síly jsou rozložené mezi pravicové i levicové strany.

„Pokud by začal vládnout z pozice krajní pravice, stal by se z něj menšinový prezident a nebyl by schopný nic udělat,“ vysvětluje pro Reuters profesor liberálních studií z Newyorské univerzity Patricio Navia.

Připomíná, že na stejný problém narazil končící prezident Boric, který do vedení Chile nastoupil se silně levicovou rétorikou, ale nakonec narazil právě v parlamentu. Selhal i při naplnění svého klíčového slibu - přepsání postpinochetovské ústavy, které voliči jasně odmítli v referendu.

Chilané navíc budou od nového prezidenta očekávat rychlé změny, domnívá se Marta Lagosová z firmy pro průzkum veřejného mínění Latinobarometro: „Nemyslím si, že na začátku zažije líbánky. Pokud se mu během týdne nepodaří zastavit krádeže aut, střelbu a podobné věci, tak mu řeknou, že neuspěl.“

Testem toho, jak moc hodlá Kast prosazovat své ultrakonzervativní postoje, může být otázka interrupcí. Chile zrušilo jejich absolutní zákaz teprve v roce 2017 a i dnes jsou povolené jen v případě znásilnění a ohrožení života matky nebo plodu.

Letos toto téma v kampani příliš nerezonovalo, ale před čtyřmi lety se hluboce věřící katolík a otec devíti dětí Kast jasně vymezoval nejen proti interrupcím, ale i proti antikoncepci, rozvodům a manželství stejnopohlavních párů.

Když v listopadu dostal dotaz na svůj odpor vůči prodeji tzv. „pilulek po“ v lékárnách, Kast odpověděl, že jeho přesvědčení zůstávají stejná. „Jsem ten stejný člověk,“ prohlásil.

I proto Kastovo zvolení stále vyvolává obavy mezi některými mladými a levicovými voliči a ženami. „Kast je misogyn,“ je přesvědčený pětašedesátiletý dělník Luis Vergara Carrillo.