Hlavní obsah

Čína chce na Kubě vybudovat špionážní základnu. USA se obávají odposlechů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Salma Bashir Motiwala, Shutterstock.com

Prezidenti dvou světových velmocí: Američan Joe Biden a Číňan Si Ťin-pching.

Reklama

Špionážní zařízení by čínské armádě umožnilo sledovat a odposlouchávat telefonáty či elektronickou komunikaci. Zpráva vyvolala pozdvižení mezi americkými představiteli jen pár měsíců po sestřelení čínského špionážního balonu.

Článek

Čína jedná s Kubou o zřízení základny, která by sloužila ke špionáži Spojených států. Tento krok by Pekingu umožnil sledovat jihovýchod USA, kde se nachází mnoho vojenských zařízení a citlivých průmyslových odvětví. Informaci zveřejnil deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z americké administrativy.

Základna by čínské armádě umožnila vést takzvaný SIGINT, tedy sledování a odposlech telefonátů, elektronické komunikace či komunikace se satelity nad jihovýchodní částí Spojených států, která je od ostrova vzdálená jen asi 160 kilometrů.

Takový pakt mezi Čínou a Kubou by mohl ohrozit snahy Bidenovy administrativy o zlepšení vztahů s Pekingem, uvedl server Politico, kterému informaci taktéž potvrdily zdroje z americké administrativy. Důkazy o těchto jednáních podle nich vyšly najevo v posledních týdnech.

Podle zdrojů stanice CNN není zatím jasné, kdy by mohla začít výstavba základny nebo v jaké části karibského ostrova by mohla vzniknout.

Miliardy dolarů pro vládu v Havaně

Kubánská vláda, která řeší v zemi ekonomickou krizi, by měla podle WSJ za možnost vybudování špionážní základny dostat od Pekingu několik miliard dolarů.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby žádná jednání mezi Čínou a Kubou nepotvrdil. Poznamenal ale, že Bidenova administrativa pozorně sleduje kroky Číny v regionu.

„Měli jsme skutečné obavy ze vztahů Číny s Kubou a od prvního dne naší administrativy jsme byli znepokojeni aktivitami Pekingu na naší polokouli a po celém světě. Pečlivě je sledujeme a podnikáme kroky, abychom jim čelili. Jsme i nadále přesvědčeni, že jsme schopni plnit všechny naše bezpečnostní závazky doma i v regionu,“ řekl podle CNN.

Jak jsou na tom americko-čínské vztahy?

Podle čínského ministra zahraničí Čchina Kanga je „americké vnímání Číny pokřivené“ a „americko-čínské vztahy se zcela odchýlily od rozumného směřování“. Věří, že příkladem demokracie je vztah Ruska a Číny.

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossio zprávy popřel. Na čtvrteční tiskové konferenci v Havaně je označil za „zcela nepravdivé“ a „pomluvy“. „Podobné pomluvy byly často vykonstruovány americkými představiteli,“ řekl a tvrdil, že údajná špionážní základna byla využita k legitimizaci amerických sankcí vůči Kubě.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí v pátek uvedlo, že o situaci „neví“, a zároveň obvinilo USA, že samy špionáž provádějí a „šíří fámy“.

USA nemá vybudování základny jak zabránit

Zpráva přichází v době, kdy se USA snaží obnovit pravidelnější vojenské kontakty s Pekingem. Ředitel CIA William Burns podnikl minulý měsíc tajnou cestu do Číny, aby udržel komunikační linky mezi Washingtonem a Pekingem otevřené. Prezident Joe Biden vyslal šéfa špionáže v naději, že se podaří oživit rozhovory na vyšší úrovni mezi oběma mocnostmi.

V příštích týdnech by měl Čínu navštívit i americký ministr zahraničí Antony Blinken, jehož cesta byla v únoru odložena poté, co USA sestřelily čínský špionážní balon nad svým územím. Objekt byl schopný shromažďovat zpravodajské signály a předpokládá se, že vysílal zpět do Pekingu téměř v reálném čase (psali jsme zde).

V tomto případě USA před sestřelením balonu přijaly opatření na ochranu citlivých míst a omezily zpravodajské signály. Není však jasné, co může Washington udělat pro to, aby zastavil výstavbu čínského špionážního zařízení na Kubě.

Bidenova administrativa udělala podle stanice CNN jen málo pro to, aby se pokusila zlepšit vztahy s Kubou, a obnovila pouze omezené rozhovory o palčivých otázkách, jako je například migrace.

Po snahách o sblížení za Obamovy administrativy se vztahy prudce zhoršily v důsledku takzvaného „havanského syndromu“. Ten postihl americké diplomaty vyslané do kubánského hlavního města a rozhodnutí Trumpovy administrativy – v posledních dnech jejího působení – znovu zařadit Kubu na seznam států sponzorujících terorismus.

Spojené státy taktéž provádějí špionážní mise v blízkosti Číny a využívají k tomu průzkumná letadla, která běžně provádějí elektronický odposlech. Jedno z těchto amerických letadel bylo nedávno zachyceno čínskou stíhačkou, což USA označily za nebezpečný a neprofesionální manévr, připomněla stanice CNN.

Informace o zřízení špionážní základny na Kubě vyvolala pozdvižení u členů Kongresu. Předseda senátního výboru pro zpravodajské služby, demokrat Mark Warner, a místopředseda výboru, republikán Marco Rubio, vydali prohlášení, v němž vyjádřili znepokojení nad těmito zprávami.

„Spojené státy musí reagovat na pokračující a nestoudné útoky Číny na bezpečnost našeho národa. Bylo by nepřijatelné, aby Čína zřídila zpravodajské zařízení ve vzdálenosti 160 kilometrů od Floridy a Spojených států, v oblasti, kde se rovněž nacházejí klíčová vojenská zařízení a kde je rozsáhlý námořní provoz,“ poznamenali představitelé.

Reklama

Související témata:

Doporučované