Článek
/Od zvláštního zpravodaje v USA/
Na širých pláních jižního a centrálního Illinois leží rozlehlá pole ladem, za fasádou malebných, dnes zasněžených farem, které v okolní nesmírnosti působí téměř miniaturně, se přitom letos odehrávalo velké drama.
Tento stát je na prvním místě v pěstování sójových bobů, farmáři ale vzhledem k obchodní válce s Čínou museli zvážit, zdali raději nevsadit na jinou plodinu.
Tou se pro rok 2025 stala kukuřice.
Měli obavy, že největší odběratel sójových bobů – Čína – se možná vzhledem k vysokým tarifům, které na „zemi středu“ uvalil Donald Trump, odkloní jinam, tedy od jejich produkce. To se nakonec opravdu stalo, Peking skoupil levnější sóju v Argentině a podle amerických farmářů se teď zaměřuje především na Brazílii.
Podle časopisu Forbes dnes Čína v Brazílii kupuje 71 procent veškerého importu sójových bobů. Před 30 lety představoval podíl jihoamerické země na těchto dovozech pouhá dvě procenta, jak uvádí Americká asociace producentů sóji.
„Odstřihli se (Číňané) od USA a začali podporovat produkci v Brazílii, kde mají k dispozici miliony hektarů. A pokud budou chtít, mohou přidat další. Víte, v USA už žádné extra hektary nemáme,“ říká mi farmář Chris Gould, který spravuje obří rodinnou farmu s názvem Gould Farms zhruba 80 kilometrů západně od Chicaga.
Brazílie podle něj zůstává největší hrozbou pro americké farmáře. Díky rekordní rozloze a nízkým nákladům je totiž schopna Číně v porovnání s USA dodávat daleko levnější sójové boby. Nová sklizeň navíc v Brazílii začíná koncem prosince a pokračuje až do ledna, což zužuje vývozní okno pro dodávky z Ameriky.
Chris Gould.
I proto řada zemědělců v Illinois, ale třeba také v Missouri či Indianě přešla na kukuřici. Chris kvituje, že ho výnosy z této obilniny zachránily před velkým hospodářským propadem, na druhou stranu ale produkce této plodiny vyletěla vzhůru, a cena za ni tak logicky klesla.
„Měli jsme letos neuvěřitelný přebytek kukuřice. Zaseli jsme jí totiž letos v USA nejvíc od roku 1932 nebo tak nějak,“ doplňuje Chris Gould.
Sázka na kukuřici se zdála být nezbytnou. Vzhledem k tomu, že Chris a jeho žena Dana už v roce 2018 zažili jednu Trumpovu obchodní válku – a stejně jako jejich sousedé slyšeli na počátku tohoto roku zvěsti o novém „střetu“ s Čínou –, rozhodli se pro letošek zasít také kukuřici.
Podle jeho slov tak tento rok sice nebyl ziskový, ale rozhodně ani ztrátový. „Jsme na tom zhruba stejně jako loni, každopádně řada farem v okolí je na hraně bankrotu, protože zůstala jen u sóji,“ upozorňuje Chris.
Vysvětluje si to tím, že farmáři museli kvůli Trumpovým clům platit vyšší ceny za stroje, osivo, hnojiva a další nezbytné materiály, protože dovozci vyšší tarif přenesli na odběratele. A na druhé straně svou úrodu farmáři, tak jak předpokládali, nemohli prodat čínským kupcům, kteří svou pozornost obrátili do Jižní Ameriky. Sýpky v Illinois a v dalších státech amerického Středozápadu tak zůstaly plné. Zbývalo jediné: prodat jinde pod cenou.
Na světových komoditních trzích přitom rostou pochybnosti o ochotě Číny splnit své nově oznámené závazky týkající se nákupu americké sóji. V rámci obchodní „rámcové“ dohody podepsané letos 30. října se Čína zavázala koupit 25 milionů tun americké sóji ročně v letech 2026 až 2028. Většina obchodníků však tvrdí, že tyto cíle jsou velmi nepravděpodobné.
Zisky kvůli válce na Ukrajině
Chris, pocházející z třetí generace farmářské rodiny Gouldů, připomíná, že zemědělcům „pomohla“ válka na Ukrajině, která je považována za „obilnici“ Evropy. Ukrajinští farmáři ale nebyli kvůli konfliktu schopni hospodařit, natož svoje zemědělské produkty prodávat v zahraničí, trh tak „zaplnili“ američtí farmáři, jakým je právě i Chris Gould.
Dařilo se mu ale jen v letech 2022 a 2023, kdy – jak říká – „vydělal spoustu peněz“. Pak ale do Bílého domu nastoupil Donald Trump a začal mluvit o tarifech. Chris Gould usoudil, že časy hojnosti jsou pryč, protože by se Čína mohla ohlížet po jiných trzích. Jeho tušení bylo správné.
Čína a americké sójové boby
Po druhé světové válce se ve Spojených státech rozběhla produkce sójových bobů. Rostlina, která byla o generaci dříve na západní polokouli téměř neznámá, se náhle stala oblíbeným zdrojem bílkovin pro krmení prasat a kuřat chovaných v rozmáhajících se velkochovech, které Američanům poskytovaly dostatek levného masa.
Tento prudký růst pěstování sójových bobů ale přinesl novou výzvu, bylo potřeba najít odběratele pro stále větší sklizně. USA ho našly v Číně, která se v posledních dvou desetiletích stala hlavním odběratelem americké sóji, z USA nakupovala polovinu až dvě třetiny vývozu této komodity. Na konci května 2025 však Čína zastavila nákupy jako odvetu za cla prezidenta Donalda Trumpa, což někteří američtí farmáři označili za situaci, kterou nemohou přežít.
Po nedávných obchodních jednáních Trump sdělil, že Čína souhlasila s obnovením nákupu „obrovského množství“ amerických sójových bobů. Zdá se tak, že hrozba okamžitého „farmagedonu“ pominula. Historie však ukazuje, že i krátkodobé narušení toku komodit může mít dlouhodobé důsledky.
Zdroj: časopis Time
„Čína bude nakupovat od nejlevnějšího mezinárodního dodavatele, kterým už nejsou Spojené státy,“ říká i teď farmář na rovinu s tím, že nevěří, že by Trump dokázal Peking přinutit k opětovnému nákupu „drahé“ americké sóji.
„Reagan by se obracel v hrobě“
Ptám se farmáře, který je celoživotním republikánem, co říká na plán Donalda Trumpa zaslat zemědělcům jakési odškodné, tedy peníze, jež jeho vláda na clech vydělala.
Prezident tvrdí, že to jsou miliardy a miliardy dolarů, a prohlásil, že balíček ekonomické pomoci určený výhradně pro americké farmáře by měl dosáhnout celkové výše 12 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
„Zničíme náš obchod. A pak se to snažíme napravit šeky? Vytváříme tedy zde v USA socialistické hospodářství?“ opáčí Chris otázkou.
Namítnu, že je v Bílém domě „jeho republikán“. „Trump není žádný republikán. Ronald Reagan se musí obracet v hrobě,“ nebere si farmář servítky a dodá, že tarify vnímá jako daň uvalenou na americké zákazníky, jejichž peníze teď Bílý dům „přerozdělí“ zemědělcům. „To prostě není správné,“ dodává Gould.
Neplánuje přitom, že by sójové boby úplně nahradil a vedle „zálohové“ kukuřice pěstoval ještě něco jiného, třeba jahody. „Nemám tisíc lidí, kteří by je sbírali. Nevím, jak se jahody pěstují. Nemám odbyt. Nemůžu jen tak změnit obor,“ vypočítává nesnáze tento farmář, který si přeje, aby Donald Trump jednoduše „přestal zasahovat do jeho byznysu“.
