Článek
Čína na rok zakázala vstup do země, Hongkongu i Macaa čtyřem novozélandským poslancům poté, co minulý měsíc navštívili Tchaj-wan. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Na Tchaj-wanu je od neděle podruhé také předseda Senátu Miloš Vystrčil, jehož cestu Čína ostře odsoudila.
Tři poslanci ze stran vládní koalice a jeden z opozice navštívili Tchaj-wan v květnu jako delegace. Jedna z dotčených poslankyň Laura McClureová řekla, že se Čína snaží novozélandské poslance zastrašit. Zákaz vstupu by čínská ambasáda v metropoli Wellingtonu mohla zmírnit nebo zrušit, pokud by se politici omluvili, McClureová pro to ale nevidí důvod.
Novozélandského ministra zahraničí Winstona Peterse krok Číny překvapil a diplomaty požádal, aby o věci jednali s čínskými představiteli v Pekingu i ve Wellingtonu. Čínská ambasáda na dotaz AFP zatím nereagovala.
„Návštěva poslanců není v rozporu s novozélandskou politikou jedné Číny, na jejímž základě Wellington uznává nárok Pekingu na Tchaj-wan. Členové novozélandského parlamentu mohou nezávisle na vládě přijímat vlastní rozhodnutí o tom, jak se postaví k pozvání k cestám do zahraničí. To, že Wellington s Tchaj-wanem neudržuje diplomatické vztahy, Novému Zélandu nebrání v udržování obchodních, ekonomických nebo kulturních vztahů s ostrovem,“ uvedl novozélandský resort zahraničí.
Nový Zéland byl dlouho jedním z nejbližších partnerů Číny ze států Západu, vztahy mezi nimi byly ale v posledních letech napjaté, protože se Peking snaží rozšířit svou vojenskou a diplomatickou moc v Tichomoří. Novozélandská středopravicová vláda Christophera Luxona posílila své vztahy s Austrálií a Spojenými státy.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně trvá vláda jedné strany.
