Článek
Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takičiové, která Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.
Čínské letouny J-15 z letadlové lodi Liao-ning podle Tokia zaměřily svůj naváděcí radar u japonského souostroví Okinawa na japonskou stíhačku F-15 dvakrát, a to v sobotu odpoledne místního času s dvouhodinovým odstupem. Ostrovy prefektury Okinawa se nachází v blízkosti Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.
„Tyto radarové impulzy překročily hranice toho, co je nutné pro bezpečný provoz letadel,“ napsal na síti X ministr obrany Šindžiro Koizumi. Dodal, že podal oficiální protest kvůli činu, který označil za politováníhodný.
Rovněž premiérka Takaičiová podle Reuters označila incident za nesmírně politováníhodný s tím, že na situaci je třeba reagovat klidně a rozhodně.
Naváděcí radar vysílá silné radiové vlny určené ke zjištění přesné pozice cíle, možných překážek a ideální trasy pro střelu krátce před jejím vypuštěním. Považuje se za jednu z nejvážnějších hrozeb, protože signalizuje možnost bezprostředního útoku.
Mluvčí čínského námořnictva podle Reuters uvedl, že japonská tvrzení se nezakládají na faktech. Japonský letoun podle něho opakovaně narušil prostor, v němž se konalo cvičení čínského námořnictva.
Kvůli incidentu v neděli Koizumi hovořil s australským ministrem obrany Richardem Marlesem o posílení spolupráce. „Události z minulé noci jsou znepokojivé. Austrálie také zažila znepokojivé události při interakcích s Čínou. Nechceme, aby došlo k jakékoli změně statu quo v Tchajwanském průlivu,“ citovala Kjódó Marlese.
Podobné incidenty mezi Čínou a Japonskem se občas odehrávají v oblastech, na něž si činí nárok Peking i Tokio. Japonci například před dvěma týdny vyslali letadla k japonskému ostrovu Jonaguni, kde se objevil čínský dron. O týden dříve zase lodě čínské pobřežní stráže pluly u ostrovů Senkaku nárokovaných Japonskem.
Současné napětí panuje od chvíle, kdy nová premiérka Takaičiová 7. listopadu řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015.
Čínský generální konzul v Ósace jí za to vyhrožoval uříznutím hlavy, načež Tokio podalo Číně protest. Peking naopak protestoval u japonských představitelů, obvinil Tokio z provokací a pohrozil, že Japonsko utrpí od čínské armády „zdrcující“ porážku, pokud by zakročilo.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být silou. Na ostrov vyvíjí Peking vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan ovšem od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
