Hlavní obsah

Co se stalo v Ohiu? Unikly i nejhorší jedy, klíčové informace nikdo nezná

Foto: ČTK

Snímek z ulic městečka East Palestine v době nejhoršího úniku škodlivin.

Reklama

Ani po dvou týdnech od nehody vlaku v Ohiu se neví, jak velká katastrofa se odehrála. Uniklé látky podle experta Jindřicha Petrlíka bez pochyby patří do kategorie silně toxických. Není ale známo, kolik a kam se dostaly.

Článek

Místní se obávají o své zdraví a na vlastní kůži údajně pociťují i negativní účinky chemikálií, úřady mezitím pokračují v měření a opakují, že bezpečnostní limity ve vzduchu nebyly překročeny. Jak to vypadá s půdou a vodou, se ještě zjišťuje. Tak se dá v krátkosti shrnout situace v městečku East Palestine a jeho nejbližším okolí, kde 3. února vykolejil vlak s nákladem chemikálií.

Obavy místních a mediální pozornost nadále živí nejistota. Součástí nákladu totiž byly i velmi toxické látky, dosud se ale přesně neví, kolik jich uniklo a jak moc se rozšířily do prostředí.

Co přesně se stalo?

  • 3. února u městečka East Palestine v Ohiu vykolejilo nebo se poškodilo asi 50 vagónů vlaku společnosti Norfolk Southern převážející chemikálie.
  • Není jasné, kolik z nich převáželo nebezpečný materiál, podle vyjádření úřadů měl vlak celkem 150 vagónů a látky s označením nebezpečné byly asi v 20 z nich.
  • Na místě vypukl požár a hasiči v obavách z exploze vypustili pět nádrží, jejichž obsah nechali shořet.
  • V nádržích měl být mimo jiné toxický vinylchlorid.

Do vzduchu se dostaly i ty nejhorší jedy

Nejdiskutovanější látkou, která měla z vlaku do prostředí uniknout, je vinylchlorid. Podle Jindřicha Petrlíka, experta na toxické látky a spoluzakladatele české neziskové organizace Arnika, bojující za ochranu životního prostředí, jde o jednu z nejnebezpečnějších látek, které se v chemickém průmyslu používají.

„Je to lidský karcinogen, takže pokud třeba někdo žije v místě, kde trvale dochází k únikům, může se u něj rozvinout rakovina i při nižších dávkách. Při vyšších koncentracích vinylchlorid může poškozovat játra a bezprostředně vyvolává ospalost a snižuje srážlivost krve,“ popsal Petrlík pro Seznam Zprávy.

Vinylchlorid se z 95 % používá na výrobu PVC, což je podle Petrlíka pro životní prostředí nejškodlivější druh plastů. „U nás v Česku se vinylchloridem můžeme setkat také, a to zejména v okolí výrobny PVC Spolana v Neratovicích. Vinylchlorid odtud uniká do ovzduší v nižších množstvích trvale, což si lze ověřit v Integrovaném registru znečišťování,“ dodal Petrlík s tím, že v Ohiu pravděpodobně došlo k podstatně většímu úniku.

Zprávy z místa znepokojily i některé kongresmany:

Za velký problém Petrlík považuje skutečnost, že nákladní vlak převážel vinylchlorid v blízkosti výbušných látek. „Ta kombinace byla opravdu vražedná,“ řekl s tím, že ani taková praxe není ve světě ničím výjimečným. Podobně nebezpečné látky podle něj vedle sebe jezdí mimo jiné i po českých železnicích.

Kromě vinylchloridu se měl podle dostupných informací do ovzduší dostat ještě například chlorovodík, což je jedovatý dráždivý plyn, který může poleptat sliznici a způsobuje i kyselé deště.

Oheň zamíchal kartami

Média dále zmiňují i fosgen, což je dokonce plyn, který se používal jako bojový jed v první světové válce. Ten by se podle Petrlíka sice vůbec neměl vyrábět, ale může vznikat i při hoření vinylchloridu, takže se do ovzduší mohl dostat i přesto, že před havárií v nádržích pravděpodobně nebyl.

Hořením vinylchloridu podle Petrlíka navíc vznikají i škodlivé dioxiny. Tyto látky zůstávají v prostředí velmi dlouho a už ve stopových množstvích mohou u lidí způsobovat například hormonální poruchy. Do těla se dostávají například z masa či vajec zvířat chovaných ve znečištěných oblastech nebo krmených kontaminovaným krmivem.

„Dioxiny navíc na rozdíl třeba od fosgenu při podobných haváriích zpravidla nikdo neměří, protože je to složité. Nemůžete si vzít nějaký měřák, jít na místo havárie a čekat, že zjistíte výsledky,“ dodal k tomu odborník, který se v rámci práce v Arnice měřením koncentrací dioxinů po celém světě dlouhodobě zabývá.

Podívejte se

Vlak provozovaný společností Norfolk Southern převážel chemikálie a hořlavé materiály. Po vykolejení a nárazu vypukl požár a začal se šířit kouř nasycený chemikáliemi.

Lže někdo?

Rozpor mezi tvrzením úřadů o opakovaných měřeních, která nezjistila nebezpečné hodnoty toxických látek a nálezy mrtvých zvířat, i výpověďmi místních například o bolení hlavy nemusí nutně znamenat, že úřady něco záměrně tají nebo si místní vymýšlejí.

Ve vzduchu se totiž koncentrace látek může poměrně rychle měnit napříč prostorem i časem. „Tyto látky v ovzduší reagují poměrně rychle. Je tedy možné, že lidé se sice látek nadýchali, ale měření, zejména uvnitř domů (těch Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zkontrolovala už stovky, pozn. red.), po nějaké době už neukázalo zvýšené hodnoty,“ řekl Petrlík.

Delší dobu se podle něj nebezpečné látky zpravidla drží ve vodě a půdě. I to úřady kontrolují, ale výsledky zatím nejsou.

Úřad guvernéra sice už při ukončení evakuace ujistil lidi, že pitná voda je v pořádku. Těm, kdo mají vlastní studny, ale doporučil používat balenou vodu. EPA v úterý prohlásila, že práce na odebírání vzorků povrchové i podzemní vody „pokračuje“.

Dvousečná nejistota

Otázkou také zůstává, zda se problém dal vyřešit šetrněji, nebo jestli bylo vypuštění nádrží a zapálení látek jedinou možností, jak předejít explozi, která by vedla ještě k daleko horším únikům.

Důsledky havárie si netroufá odhadnout ani Chris Reddy z Oceánografického institutu Woods Hole ve státě Massachusetts, který je vědeckým odborníkem přímo na řešení podobných úniků. „Máte tam neustále se měnící sérii chemických reakcí a úniků, které prostě nemůžete pozorovat. Není žádná magická aplikace v chytrém telefonu, která by vám to zmapovala. Hoření komplexitu toho všeho ještě asi tak desetkrát znásobilo,“ řekl pro The Washington Post.

Problém je podle něj například v tom, že na rozdíl od experimentů v kontrolovaném prostředí nejsou chemické reakce v otevřeném prostředí dobře předvídatelné a nedá se říct, kolik fosgenu nebo chlorovodíku mohlo hořením vzniknout.

Jediné, čím si je Reddy po 25 letech praxe v oboru jistý, je profesionalita lidí, kteří pracují na řešení podobných havárií.

Petrlík k tomu dodal, že USA sice nejsou typickou lokalitou, kam by se svými kolegy jezdil měřit znečištění odpady a musel na něj upozorňovat, úniky nebezpečných látek a havárie Spojené státy nicméně stejně jako všechny země se silným chemickým průmyslem zdaleka nemíjejí.

„Když jsme například v roce 2005 dělali monitoring vajíček ze 17 zemí světa, zvýšenou koncentraci dioxinů jsme odhalili i v okolí továrny na výrobu PVC v Mossville ve státě Louisiana, sice ne tolik jako v rozvojových zemích, ale zvýšená byla,“ zavzpomínal Petrlík.

Český odborník souhlasí s Reddym v tom, že důsledky nelze odhadnout, jakožto ochránce životního prostředí ho ale zprávy znepokojují a komunikace úřadů na něj nepůsobí dobrý dojmem. „Celkovému dojmu určitě nepomáhá ani to, že na místě byl minulý týden zatčen novinář,“ připomněl Petrlík incident z tiskové konference guvernéra přímo v East Palestine. Reportéra stanice NewsNation tam zadřela policie krátce po živém vstupu a obvinila ho z rušení pořádku a neoprávněného pobytu na cizím pozemku. Obvinění bylo po několika dnech staženo.

Reklama

Související témata:

Doporučované