Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Průměrná globální teplota letošního ledna naměřená satelity evropského programu Copernicus dosáhla 13,14 °C, což je opět nejvíc v historii měření.
Měsíční rekord, který je v posledním více než půlroce pravidlem, tentokrát přehlušilo i zlomení jiného milníku, kterým je překonání kritické úrovně oteplení o 1,5 °C ve srovnání s obdobím let 1850 až 1900 už podvanácté v řadě. Jinými slovy se nad hranici, nad kterou se nemá oteplení výrazněji dostat podle cílů Pařížské dohody, oteplilo na celý jeden rok.
To ještě neznamená, že Pařížská dohoda selhala. Cílem nepustit oteplení výrazně nad 1,5 °C a rozhodně ne nad 2 °C se totiž myslí vyhnout se situaci, kdy taková teplota bude panovat dlouhodobě, tedy minimálně po dobu několika let.
V období od února 2023 do letošního ledna byla globální průměrná teplota povrchu Země vyšší o 1,52 °C. Oteplení tedy zatím není výrazně nad 1,5 °C a trvá „jen“ jeden rok. Očekává se, že pokud bude pokračovat současné tempo vypouštění emisí skleníkových plynů, bude cíl překročen někdy v příští dekádě, případně podle úplně nejnovějších předpovědí možná už na konci té stávající.
Vědci upozorňují, že přestože ještě nebyly porušeny milníky vytyčené Pařížskou dohodou, jejichž ultimátním cílem je vyhnout se takovému oteplení, kdy budou hrozit tzv. body zlomu, je poslední lednová zpráva vážným varováním.
Odhaduje se, že zmiňované body zlomu celoplanetárních systémů hrozí až při dlouhodobém oteplení nad 2 °C, ale i současné oteplení přináší mnoho problémů v podobě silnějších a častějších vln veder, sucha, povodní a dalších projevů extrémního počasí spojených s klimatickou změnou.
Co jsou body zlomu a kdy hrozí?
Hranice 1,5 °C a 2 °C nebyly vybrány náhodně. Jejich překročení bude mít vážné důsledky.
„Každá další desetina stupně oteplení udělá víc škody než ta předešlá,“ řekl k tomu BBC vedoucí katedry planetární fyziky na univerzitě v Oxfordu Myles Allen, který je vedoucím autorem zprávy OSN z roku 2018, v níž vědci z celého světa shrnují možné dopady oteplení nad 1,5 °C.
Pro příklad se změnou klimatu spojenou s projevem extrémního počasí nemusíme chodit daleko. Je jím například nedávný požár v Chile, který patří mezi nejsmrtelnější lesní požáry v moderní historii, vlny veder zasahující i další země Jižní Ameriky nebo abnormálně vysoké teploty v Evropě, kdy například ve Skotsku bylo i 19,6 °C a ve Španělsku i přes 30 °C.
„Rychlé snížení emisí skleníkových plynů je jediným způsobem, jak zastavit zvyšování globální teploty,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
