Článek
Rodiny z nigerijské vesnice Papiri již dlouho žádají, aby místní bezpečnostní síly chránily jejich děti, které navštěvují školu v severní Nigérii. Právě odtamtud ozbrojenci minulý týden unesli více než 300 žáků. Byl to jeden z nejhorších masových únosů v zemi, píše agentura Reuters.
„Ani policie, ani armáda, ani tamní civilní obrana na naše požadavky nereagovaly,“ řekl Dauda Gwanja, jehož patnáctiletý syn Zakaríja byl mezi žáky unesenými ze školy St. Mary ve vesnici Papiri.
Místo toho vesnice zařídila, aby areál střežili dobrovolníci. Když však v pátek ráno do školy vtrhly desítky ozbrojenců na motorkách, bezbranní strážci věděli, že nemají šanci, a uprchli, řekl Gwanja.
Útok na katolickou školu ukázal, že snaha nigerijského prezidenta Boly Tinubua o zajištění bezpečnosti v zemi je slabá. Prezident se nyní ocitl na mušce amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mu kvůli jeho přístupu ke křesťanské komunitě pohrozil vojenským zásahem na nigerijském území.
Dva a půl roku po začátku Tinubuova funkčního období ratingové agentury chválí jeho ekonomické reformy, avšak téměř každodenní útoky zůstávají v podstatě nekontrolované, a to i přes prezidentův slib naverbovat více vojáků a policistů a lépe je platit a vybavit.
Únosy školáků za výkupné
Ozbrojené místní gangy často unášejí školáky z odlehlých míst, jako je vesnice Papiri, a dožadují se výkupného. Papiri je vesnice s nepravidelnou telefonní sítí ležící šest kilometrů od nejbližší policejní stanice a čtyři hodiny jízdy od nejbližšího města.
Na severovýchodě Nigérie se zdá, že útoky džihádistických ozbrojenců na civilisty v posledních měsících polevily. Avšak povstalci začali obsazovat armádní základny, zabíjet vojáky a odvážet zbraně, přičemž používají drony a palné zbraně.
Útok na školu St. Mary ve státě Niger, při němž ozbrojenci zajali i 12 učitelů, byl jedním z nejhorších masových únosů, jaké kdy Nigérie zaznamenala. Překonal i nechvalně známý únos 276 školaček ve městě Chibok v roce 2014 skupinou Boko Haram.
Jednalo se o třetí hromadný únos v severní Nigérii během několika dnů, v dalších případech byly terčem útoku také škola a kostel. Tinubu po únosech zrušil dvě zahraniční cesty a nařídil bezpečnostním silám, aby útočníky dopadly.
Potřeba policejní reformy
V neděli 73letý prezident nařídil policii, aby přesunula desítky tisíc příslušníků dosud chránících významné osobnosti, včetně politiků, manažerů firem či celebrit, k plnění základního úkolu, kterým je ochrana obyčejných lidí.
Tinubu také uvedl, že najme dalších 30 tisíc policistů, kteří budou bojovat proti banditům potulujícím se po odlehlých osadách a pohraničních oblastech. V těchto regionech je státní přítomnost minimální, zatímco ozbrojenců je tam naopak mnoho.
Téměř 50 škol na severu země bylo zavřeno ze strachu, že by se mohly stát terčem ozbrojených gangů. To však jen ukazuje limity vlády, která sama nevěří, že by byla schopna vlnu únosů bez pomoci včas zastavit.
Nigerijský think tank Agora Policy, který dlouhodobě vyzývá k policejní reformě, uvádí, že nejméně 100 tisíc policistů je v současnosti přiděleno k ochraně významných osob a politiků. To představuje více než čtvrtinu všech policejních sil, které jsou zároveň nejpočetnější v celé Africe.
„Měli bychom využít tento nárůst útoků k zahájení zásadních reforem, které jsme tak dlouho nechávali nedokončené,“ řekl Waziri Adio, šéf think tanku, a vyzval k většímu počtu policejních náborů a také k lepším platům, výcviku a vybavení.
Nepřítel zná mnohdy území lépe
Policista s nižší hodností v Nigérii vydělává měsíčně 80 tisíc nair (přibližně 1100 korun) čistého. Když jsou policisté přiděleni k politikům nebo jiným úředníkům, jejich práce se stává méně rizikovou. Navíc od nich často dostávají jídlo a různé dary, které mohou výrazně převyšovat jejich běžný plat.
Armáda je placena o trochu lépe. Voják si vydělá 114 tisíc nair (přibližně 1580 korun) měsíčně. Pokud je vyslán do první linie, kde bojuje proti povstalcům, jeho plat se zvýší na 200 tisíc (přibližně 2780 korun), uvedli dva vojáci ve službě.
Vojáci si často stěžují na únavu po dlouhém nasazení bez odpočinku a dělají si také starosti s vyplácením příspěvků, jež zvyšují jejich plat, uvedl Mike Kebonkwu, důstojník ve výslužbě a bezpečnostní analytik, který vyšetřoval útoky povstalců na vojáky. Podle něj se nigerijské bezpečnostní síly musí často potýkat s nepřítelem, který lépe zná místní podmínky, například s bandity, kteří se s rukojmími skrývají v hustých lesích.
Ve státě Kebbi na severozápadě země vyvstaly otázky, jak se ozbrojencům minulý týden podařilo unést 25 dívek z internátní školy, přestože úřady předem obdržely informace o možném útoku.
Vedoucí představitel státu Kebbi Násir Idris uvedl, že vojáci školu chránili, avšak v ranních hodinách 17. listopadu školu opustili. O necelou hodinu později ozbrojenci zaútočili, přičemž zabili zástupce ředitele a unesli dívky.
„Žádáme vojenské orgány, aby vyšetřily a zjistily, kdo vydal rozkaz ke stažení vojsk,“ řekl minulý týden Idris. Několik dní před tímto útokem militantní skupina známá jako Islámský stát v Západní Africe (ISWAP) zajala ve státě Borno na severovýchodě země nigerijského brigádního generála.
