Ukrajinští partyzáni vyhodili do vzduchu ruský obrněný vlak, tvrdí média

Ruská vojska pokračují v palbě podél celé linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Na ostatních frontách zaměřují své úsilí na udržení dříve dosažených pozic, průzkum, ženijní zajištění, doplnění zásob a snahu zlepšit své taktické postavení. V dnešní ranní zprávě o vývoji bojů o tom informoval generální štáb ukrajinské armády.

Ruský agresor podle Kyjeva pokračuje v dělostřeleckém ostřelování ukrajinských vojenských pozic a civilní infrastruktury také v pohraničních osadách v Černihivské a Sumské oblasti. U Charkova se ruské jednotky soustřeďují na snahu udržet obsazené pozice a zabránit dalšímu postupu ukrajinských jednotek.

Ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrazila na doněcké a luhanské frontě dvanáct nepřátelských útoků, zničila tři tanky, tři dělostřelecké systémy, šest jednotek bojových obrněných vozidel a sedm nepřátelských vozidel, uvedl ukrajinský štáb. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

V Kyjevě dnes proběhne další kolo soudu s ruským vojákem Vadimem Šišimarinem obviněným ze zabití 62letého civilisty. Stání by mělo začít ve 12:00 SELČ. Soud začal před 5 dny, Šišimarin se během dnešního stání pravděpodobně vyjádří k tomu, zda obvinění popírá, nebo ne.

Jedenadvacetiletý zajatý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin čelí obvinění, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země.

Podle webu The Guardian ukrajinské úřady uvedly, že Šišimarin s vyšetřovateli spolupracuje a  okolnosti incidentu, který se odehrál pouhé čtyři dny po zahájení ruské invaze, přiznává.

Kyjev dále usiluje o to, aby dostal do bezpečí své vojáky, kteří se stále nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu. „Evakuační mise pokračuje, dohlíží na ni naši vojáci a příslušníci zpravodajských služeb,“ uvedl Zelenskyj s tím, že pokračují také jednání s Ruskem. „Zapojeni jsou (do rozhovorů) nejvlivnější mezinárodní zprostředkovatelé,“ dodal ukrajinský prezident.

V pondělí Kyjev uvedl, že z oceláren, které jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu, bylo evakuováno přes 250 vojáků, a to včetně desítek raněných. Odešli na území, jež kontrolují proruští separatisté z mezinárodně neuznávané takzvané Doněcké lidové republiky. Ti tvrdí, že se ukrajinští vojáci vzdali. Podle Kyjeva se jedná o jejich výměnu za ruské zajatce.

Brusel 18. května (ČTK) – Švédsko a Finsko dnes v centrále NATO v Bruselu požádají o přijetí do Aliance. Obě skandinávské země, které dlouhá léta nejsou členy žádného vojenského uskupení, v posledních měsících svůj postoj změnily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Stockholm i Helsinky splňují velkou část kritérií pro vstup do NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg opakovaně řekl, že je Aliance uvítá s „otevřenou náručí“. Jejich vstup musí potvrdit všech 30 současných členů obranného společenstvím, přičemž Turecko dalo najevo, že má výhrady. Obě země podle Ankary drží ochrannou ruku nad skupinami, které turecké úřady označují za teroristické. Jde o Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters by schvalování vstupu Švédů a Finů do NATO mohlo trvat asi rok.

Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. V noci na dnešek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příhraničních oblastech ukrajinské síly zaznamenávají ruské „sabotážní akce“. Podle Zelenského Ukrajina nadále usiluje o to, aby dostala do bezpečí vojáky, kteří se nachází v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, napsala agentura AP.

Zelenskyj zmínil ruské raketové a letecké útoky, jež v posledních 24 hodinách zasáhly cíle ve Lvovské, Sumské, Černihivské či Luhanské oblasti. „Je to způsob, jak si ruská armáda kompenzuje řadu neúspěchů na východě a na jihu naší země,“ uvedl Zelenskyj. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad. „Tyto útoky, jako mnohé další předtím, v zásadě nic nemění,“ dodal. Ukrajinská armáda však posílí svou protivzdušnou obranu.

Plán, jak co nejrychleji odbourat závislost Evropské unie na energiích z Ruska, představí dnes Evropská komise. Brusel počítá s kombinací dodávek plynu a ropy od nových partnerů, s urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům a s energetickými úsporami. Podle informací uniklých do některých médií chystá Komise na podporu členských zemí balík téměř 200 miliard eur (4,9 bilionu korun), který chce získat mimo jiné rozšířením prodeje emisních povolenek.

EU se snaží zbavit závislosti na ruské ropě a plynu kvůli vlastní energetické bezpečnosti a zároveň proto, že nechce posílat režimu prezidenta Vladimira Putina peníze, jež lze využívat k vedení války na Ukrajině. Unie z Ruska dováží 40 procent svého importu zemního plynu a čtvrtinu ropy. Zvláště země východního křídla EU jsou více závislé na ruských energiích a podmiňují odstřižení od ruského potrubí velkými investicemi.

Komise plánuje, že by se již na konci letošního roku mohla Unie obejít bez dvou třetin z celkových 150 miliard kubíků každoročně proudících z Ruska. Úplné ukončení jeho dovozu chce Brusel nejpozději v roce 2027. Unijní země také chtějí letos ukončit dovoz veškeré ruské ropy. Proti je však Maďarsko.