Hlavní obsah
Online

Ukrajinští partyzáni vyhodili do vzduchu ruský obrněný vlak, tvrdí média

Foto: Profimedia.cz

Zničený ruský tank nedaleko Charkova (ilustrační snímek).

Reklama

18. 5. 6:01
aktualizováno • 18. 5. 22:51

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 18. května

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad.
  • Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
  • Ukrajinští partyzáni dokázali v okupovaném Melitopolu na jihu země vyhodit do povětří ruský obrněný vlak. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a štáb obrany Záporožské oblasti, kde se Melitopol nachází. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
  • Evropská unie nepoleví v dodávkách zbraní Ukrajině, jejíž boj proti ruské invazi je nyní ve zlomové fázi. Po jednání ministrů obrany členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož evropský blok nedopustí, aby Ukrajině došly zbraně. EU podle něj také plně podpoří Švédsko a Finsko, které se kvůli invazi rozhodly požádat o členství v NATO.
  • Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že Spojené království je otevřeno postavení ruského prezidenta Vladimira Putina společně s dalšími ruskými představiteli před Mezinárodní trestní soud v Haagu. Informoval o tom web The Guardian.

SITUACI JSME SLEDOVALI TAKÉ V ÚTERÝ:

  • Ruské síly se soustřeďují na udržení pozic, u Doněcku pokračují v ostřelování

    Ruská vojska pokračují v palbě podél celé linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Na ostatních frontách zaměřují své úsilí na udržení dříve dosažených pozic, průzkum, ženijní zajištění, doplnění zásob a snahu zlepšit své taktické postavení. V dnešní ranní zprávě o vývoji bojů o tom informoval generální štáb ukrajinské armády.

    Ruský agresor podle Kyjeva pokračuje v dělostřeleckém ostřelování ukrajinských vojenských pozic a civilní infrastruktury také v pohraničních osadách v Černihivské a Sumské oblasti. U Charkova se ruské jednotky soustřeďují na snahu udržet obsazené pozice a zabránit dalšímu postupu ukrajinských jednotek.

    Ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrazila na doněcké a luhanské frontě dvanáct nepřátelských útoků, zničila tři tanky, tři dělostřelecké systémy, šest jednotek bojových obrněných vozidel a sedm nepřátelských vozidel, uvedl ukrajinský štáb. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

  • V Kyjevě pokračuje proces s ruským vojákem obviněným ze zabití civilisty

    V Kyjevě dnes proběhne další kolo soudu s ruským vojákem Vadimem Šišimarinem obviněným ze zabití 62letého civilisty. Stání by mělo začít ve 12:00 SELČ. Soud začal před 5 dny, Šišimarin se během dnešního stání pravděpodobně vyjádří k tomu, zda obvinění popírá, nebo ne.

    Jedenadvacetiletý zajatý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin čelí obvinění, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země.

    Podle webu The Guardian ukrajinské úřady uvedly, že Šišimarin s vyšetřovateli spolupracuje a  okolnosti incidentu, který se odehrál pouhé čtyři dny po zahájení ruské invaze, přiznává.

  • Zelenskyj: Evakuace z Azovstalu pokračuje

    Kyjev dále usiluje o to, aby dostal do bezpečí své vojáky, kteří se stále nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu. „Evakuační mise pokračuje, dohlíží na ni naši vojáci a příslušníci zpravodajských služeb,“ uvedl Zelenskyj s tím, že pokračují také jednání s Ruskem. „Zapojeni jsou (do rozhovorů) nejvlivnější mezinárodní zprostředkovatelé,“ dodal ukrajinský prezident.

    V pondělí Kyjev uvedl, že z oceláren, které jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu, bylo evakuováno přes 250 vojáků, a to včetně desítek raněných. Odešli na území, jež kontrolují proruští separatisté z mezinárodně neuznávané takzvané Doněcké lidové republiky. Ti tvrdí, že se ukrajinští vojáci vzdali. Podle Kyjeva se jedná o jejich výměnu za ruské zajatce.

  • Švédsko a Finsko v centrále NATO požádají o vstup do Aliance

    Brusel 18. května (ČTK) – Švédsko a Finsko dnes v centrále NATO v Bruselu požádají o přijetí do Aliance. Obě skandinávské země, které dlouhá léta nejsou členy žádného vojenského uskupení, v posledních měsících svůj postoj změnily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

    Stockholm i Helsinky splňují velkou část kritérií pro vstup do NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg opakovaně řekl, že je Aliance uvítá s „otevřenou náručí“. Jejich vstup musí potvrdit všech 30 současných členů obranného společenstvím, přičemž Turecko dalo najevo, že má výhrady. Obě země podle Ankary drží ochrannou ruku nad skupinami, které turecké úřady označují za teroristické. Jde o Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

    Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters by schvalování vstupu Švédů a Finů do NATO mohlo trvat asi rok.

  • Rusko stupňuje raketové útoky, protože se mu nedaří na bojišti, řekl Zelenskyj

    Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. V noci na dnešek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příhraničních oblastech ukrajinské síly zaznamenávají ruské „sabotážní akce“. Podle Zelenského Ukrajina nadále usiluje o to, aby dostala do bezpečí vojáky, kteří se nachází v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, napsala agentura AP.

    Zelenskyj zmínil ruské raketové a letecké útoky, jež v posledních 24 hodinách zasáhly cíle ve Lvovské, Sumské, Černihivské či Luhanské oblasti. „Je to způsob, jak si ruská armáda kompenzuje řadu neúspěchů na východě a na jihu naší země,“ uvedl Zelenskyj. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad. „Tyto útoky, jako mnohé další předtím, v zásadě nic nemění,“ dodal. Ukrajinská armáda však posílí svou protivzdušnou obranu.

  • EK představí plán, jak se může EU zbavit závislosti na energiích z Ruska

    Plán, jak co nejrychleji odbourat závislost Evropské unie na energiích z Ruska, představí dnes Evropská komise. Brusel počítá s kombinací dodávek plynu a ropy od nových partnerů, s urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům a s energetickými úsporami. Podle informací uniklých do některých médií chystá Komise na podporu členských zemí balík téměř 200 miliard eur (4,9 bilionu korun), který chce získat mimo jiné rozšířením prodeje emisních povolenek.

    EU se snaží zbavit závislosti na ruské ropě a plynu kvůli vlastní energetické bezpečnosti a zároveň proto, že nechce posílat režimu prezidenta Vladimira Putina peníze, jež lze využívat k vedení války na Ukrajině. Unie z Ruska dováží 40 procent svého importu zemního plynu a čtvrtinu ropy. Zvláště země východního křídla EU jsou více závislé na ruských energiích a podmiňují odstřižení od ruského potrubí velkými investicemi.

    Komise plánuje, že by se již na konci letošního roku mohla Unie obejít bez dvou třetin z celkových 150 miliard kubíků každoročně proudících z Ruska. Úplné ukončení jeho dovozu chce Brusel nejpozději v roce 2027. Unijní země také chtějí letos ukončit dovoz veškeré ruské ropy. Proti je však Maďarsko.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy