Článek
Nechávají za sebou život ve Spojených státech, kde zastávali prestižní místa na těch nejlepších univerzitách světa, případně byli součástí špičkových laboratoří, jež se věnovaly potenciálně převratnému vynálezu. Jejich nové působiště? Komunistická Čína.
Právě tam se v poslední době vydává celá řada expertů považovaných za průkopníky v oborech jako inženýrství, lékařství či robotika.
Čínští vládci jim jdou naproti a zavádějí nový vízový program s označením K. Je určen lidem, kteří mají diplom z některé renomované univerzity nebo zkušenost z významné výzkumné instituce. Odborná expertiza by přitom měla spadat do kategorie s označením STEM, tedy na obory v oblasti vědy (science), technologií (technology), inženýrství (engineering) a matematiky (mathematics).
Proč k „exodu“ z USA do Číny dochází? Důvodů, jak upozorňuje server televize CNN, je hned několik. Tím nejskloňovanějším je politika Donalda Trumpa, který prosazuje masivní škrty ve federálních rozpočtech na výzkum, zesiluje vládní dohled nad badatelskými studiemi a rovněž dramaticky zvyšuje cenu víz H-1B pro specializované zahraniční pracovníky.
Podle poslední verze by si měl vysoce kvalifikovaný expert, jenž touží po životě a kariéře v USA, připravit na poplatek za tento druh víza částku 100 tisíc dolarů ročně, tedy přes dva miliony korun.
Co jsou víza K?
Jde o čínskou obdobu víz H-1B, která USA vydávají imigrantům s prestižním vzděláním v oborech špičkových technologií.
Zatím není jasné, co program K plně zahrnuje, ale čínská vláda uvedla, že se vztahuje na osoby pracující v oblastech vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM).
Trump navíc otevřeně bojuje s americkými univerzitami na čele s Harvardem, které považuje za příliš liberální. Prezident po nich chce, aby vymýtily tzv. politiku wokeismu (přesvědčení o rasové a genderové spravedlnosti) a levicové smýšlení vůbec. Některé akademické instituce se Bílému domu vzepřely, načež jim Trump pohrozil zastavením vládních dotací a grantů.
Tyto citelné zásahy do nezávislosti univerzit a fakt, že mnoho výzkumů přišlo či může přijít o nezbytné federální peníze, přiměly řadu expertů k odchodu ve snaze najít ve světě lepší podmínky i přijatelnější společenské klima.
Otevřenou náruč, zdá se, nacházejí v Číně. Jak píše CNN, desítky špiček ve svých oborech už USA opustily. Vzápětí se tito experti nechali na plný úvazek najmout na čínských univerzitách, které vnímají nové „pořádky“ v USA jako „dar od Trumpa“, pomůže jim to údajně získat na své kampusy více talentů.
CNN současnou dynamiku popsala jako „odvrácený odliv mozků“, jelikož kdysi experti do Ameriky spíše putovali, než aby ji opouštěli.
„Budeme svědky rozkvětu nových, posílených a vylepšených výzkumných a vzdělávacích programů ve všech různých oblastech Číny,“ předpovídá Jü Sie, profesor sociologie na Princetonské univerzitě.
Letecký pohled na technologicky vyspělou průmyslovou zónu ve městě Wu-chan známou pod názvem Wuhan Optics Valley. I sem putuje řada odborníků z ciziny.
Imunolog i letecký inženýr
Svoje zkušenosti a vize už na čínských univerzitách sdílí řada expertů čínského původu, kteří přitom v USA působili i celé dekády. Jejich profily nedávno zveřejnil čínský list South China Morning Post. Jsou mezi nimi matematici, vývojáři AI, inženýři nebo třeba výzkumníci rakoviny.
K poslední skupině patří například Feng Ken-šeng z Kalifornské univerzity v San Diegu, který je světovým expertem na imunologii nádorů. Do USA se přitom přestěhoval už v 80. letech minulého století.
V Americe donedávna působil i špičkový inženýr Čou Ming, považovaný za klíčovou osobnost stojící za softwarem pro letouny Boeing 787 a Airbus A380. I on se svého výsadního postavení vzdal a vrátil se do Číny, kde povede inženýrské oddělení na škole Eastern Institute of Technology ve městě Ning-po.
„Jsem nadšený, že mohu vést výzkum zaměřený na řešení globálních výzev a zároveň inspirovat další generaci technologických inovátorů. Je neuvěřitelně povzbuzující být součástí mise, která je mnohem větší než vy sami,“ řekl Čou Ming deníku South China Morning Post.
Peking se každopádně snaží přilákat i vědce „nečínského“ původu. Slibuje vysoké platy, prestižní místa a pocit, že mohou stát u zrodu nových technologických vynálezů a odvětví.
Všechno se ale pro Peking nezdá být tak růžové, upozorňuje BBC s odkazem na část tamní veřejnosti, která se obává přílišné konkurence přistěhovalců ze světa, především na trhu práce.
„Máme tolik držitelů bakalářského titulu, nemluvě o ještě větším počtu lidí s magisterským a doktorským titulem. Už teď máme přebytek domácích talentů – a teď přivádíte zahraniční absolventy vysokých škol?“ zveřejnila BBC jeden z komentářů z nedávné debaty na sociální síti Weibo.
„Objevilo se tolik nových programů, které nutí naše univerzitní studenty, aby mezi sebou soutěžili, ale nakonec nic nepřekoná zahraniční pas,“ napsal hořce další uživatel v narážce na údajné upřednostňování cizinců ze strany vlády, rektorů univerzit a šéfů komerčních společností.
Svázaná společnost
Samotné držitele víz K přitom čeká život v zemi, kde zřejmě budou bojovat s jazykovou bariérou a rovněž s poměry ve společnosti, která žije pod striktní kontrolou čínského komunistického vedení. Je známo, že čínští vládci vydávají celou řadu arbitrárních rozhodnutí, nařizují, zakazují a vyhrožují.
Dokážou se tedy zahraniční vědečtí a techničtí odborníci přizpůsobit takovému politickému prostředí? ptá se v rozhovoru pro BBC Stefanie Kamová, odborná asistentka na Technologické univerzitě Nan-jang v Singapuru.
„Kreativita a inovace vzkvétají v otevřeném a liberálním klimatu, jak vidíme v USA a v mnoha evropských zemích. V Číně vidíme pravý opak,“ dodává.
