Článek
Do Pásma Gazy v pondělí po dvou a půl měsících izraelské blokády tohoto palestinského území dorazilo prvních pět kamionů s humanitární pomocí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení izraelské armády. Kamiony, které podle armády vezly i dětskou výživu, vjely do Pásma přes hraniční přechod Kerem Šalom. Dvaadvacet západních, především evropských, zemí již Izrael vyzvalo, aby umožnil plné obnovení dodávek pomoci a nezávislé působení agentur OSN v Pásmu Gazy.
Podle OSN Izrael povolil vjezd devíti humanitárním kamionům, které vezly i dětskou výživu a vjely do Pásma přes hraniční přechod Kerem Šalom. „Je to pouze kapka v moři toho, co je naléhavě zapotřebí. Počínaje zítřkem (úterým) musí být do Gazy vpuštěno podstatně více pomoci,“ řekl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher. Aby bylo zabráněno rabování, musí být podle Fletchera zajištěn řádný přísun pomoci a humanitárním pracovníkům musí být umožněno využívat více tras. „Humanitární pomoc musí být doplňována komerčními dodávkami,“ dodal Fletcher.
Izrael od 2. března znemožňoval jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouhodobě tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády. Agentury OSN a mezinárodní organizace ale opakovaně varovaly, že snižující se zásoby potravin, léků, pohonných hmot a čisté pitné vody způsobí v Pásmu Gazy humanitární katastrofu a hladomor.
Dvaadvacet západních dárcovských zemí dnes v reakci na limitované obnovení dodávek humanitární pomoci Izrael vyzvalo, aby umožnil plné obnovení těchto dodávek do Pásma Gazy, kde „obyvatelstvo hladoví“. Země zároveň v prohlášení odmítly zamýšlený izraelský plán vlastní distribuce pomoci, který podle nich nerespektuje humanitární principy. Vyzvaly proto Izrael, aby OSN a mezinárodním organizacím umožnil nezávisle a nestranně působit při záchraně životů. Prohlášení mimo jiné podepsali ministři zahraničí Francie, Británie, Německa, Španělska, Kanady či Austrálie a také šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Česká republika mezi 22 zeměmi, které také vyzvaly teroristické hnutí Hamás k okamžitému propuštění rukojmích, není.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí připustil, že nedělní rozhodnutí jeho kabinetu umožnit přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy souvisí s tlakem, který na Izrael vyvíjeli jeho spojenci, kteří podle něj považovali „snímky hladovění, masového hladovění“ za nepřijatelné.
Minulý týden zveřejněná zpráva Výboru pro kontrolu hladomoru (FRC) uvedla, že v současnosti čelí nejvyššímu, takzvaně katastrofálnímu, stupni akutního nedostatku potravin 12 procent obyvatelstva Pásma Gazy, přičemž do konce září číslo vzroste na 22 procent, jestliže blokáda oblasti neskončí.
Izrael dlouhodobě tvrdil, že blokáda Pásma Gazy je formou nátlaku na teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající rukojmí. V říjnu 2023 zaútočili ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla během dvou příměří propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně. Část rukojmích v Pásmu Gazy zahynula.
