Hlavní obsah

Dohoda o nerostech do jisté míry připoutává USA blíže k Ukrajině, míní expert

Foto: Profimedia.cz

Scott Bessent a Julija Svyrydenková při podpisu nerostné dohody.

Podle analytika Michala Smetany učinil Kyjev podepsáním dohody o minerálech pragmatický krok, i když neobsahuje bezpečnostní záruky. „Je zřejmě maximem možného, čeho byla Ukrajina schopna v těchto jednáních dosáhnout,“ myslí si.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina ve středu po týdnech průtahů podepsala nerostnou dohodu se Spojenými státy.

Podle ukrajinských médií si od ní Kyjev sliboval prohloubení spolupráce s USA a zlepšení napjatých vztahů s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Doufat mohl zřejmě také v posílení své pozice v rámci mírových jednání.

Zda přinese kýžený efekt, je ovšem nyní značně nejisté. Pouhý den po tom, co se podařilo dohodu podepsat, americký viceprezident J. D. Vance prohlásil, že jednání „nikam nevedou“ a válka na Ukrajině se neblíží k brzkému konci. „Bude na nich (Ukrajincích a Rusech), aby dospěli k dohodě a zastavili tento brutální konflikt,“ řekl v rozhovoru pro stanici Fox News.

O tom, jak jeho slova chápat, Seznam Zprávy mluvily s bezpečnostním expertem Michalem Smetanou, který působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Podle něj si Trumpova administrativa výrokem viceprezidenta Vanceho připravuje půdu pro to, že se stáhne z mírových jednání mezi Kyjevem a Moskvou. „Je zde důvodná obava, že by uvolňování ekonomických a diplomatických vztahů s Ruskem pak pokračovalo bez ohledu na to,“ míní.

Jak si vykládat, že den po podpisu dlouho očekávané dohody o nerostných surovinách americký viceprezident J. D. Vance prohlásil, že válka se neblíží k brzkému konci?

Spíše než cokoliv jiného je to pojmenování reality. Bez ohledu na podepsanou dohodu jsou pozice Ukrajiny a Ruska ohledně podmínek příměří či budoucí mírové dohody stále zásadně nekompatibilní. Zároveň administrativa Donalda Trumpa zatím na Rusko nevyvíjí žádný viditelný tlak, který by vedl ke změně pozice Kremlu.

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Bezpečnostní expert Michal Smetana.

Ukrajinská média píší, že Kyjev doufal, že díky nerostné dohodě prohloubí spolupráci s USA a zlepší vztahy s Trumpovou administrativou. Může to mít požadovaný efekt? Staví podepsání dohody Ukrajince do silnější vyjednávací pozice?

Do nějaké míry ta dohoda skutečně připoutává Spojené státy blíže k Ukrajině skrze ekonomické zájmy.

Pořád bych ale mírnil očekávání ohledně toho, jak významně se to do dynamiky vyjednávání promítne. Zatím bohužel nevidíme žádné náznaky, že by se přístup Spojených států v tomto směru nějak dramaticky měnil.

Dokument - na čem se dohodly USA s Ukrajinou

Seznam Zprávy přinášejí úplné prohlášení amerického ministerstva financí oznamující dohodu o nerostných surovinách s Ukrajinou:

Dne 30. dubna podepsaly Spojené státy a Ukrajina dohodu o založení Investičního fondu pro obnovu Spojených států a Ukrajiny. Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl obraně Ukrajiny od rozsáhlé ruské invaze, toto hospodářské partnerství umožňuje našim oběma zemím spolupracovat a investovat společně, aby zajistily, že naše společné aktiva, talenty a schopnosti mohou urychlit hospodářské oživení Ukrajiny.

Jak Ukrajina vychází z dohody o nerostech? Kyjev tvrdí, že se mu podařilo z původní verze vyjmout některé problematické pasáže - například, že by Ukrajina musela „splatit“ pomoc, kterou jí v minulosti Washington poskytl. Tamní média nicméně upozorňují, že finální dohoda neobsahuje bezpečnostní záruky pro Kyjev. Pro koho je ve skutečnosti dohoda výhrou?

Finální verze dohody je pro Ukrajinu rozhodně výrazně příznivější, než byla předchozí pracovní verze. Ta měla skutečně spíše charakter nějaké neokoloniální dohody, která by pro Kyjev mohla být akceptovatelná jen velmi těžko.

Konečná dohoda je zřejmě maximem možného, čeho byla Ukrajina schopna v těchto jednáních dosáhnout, a i bez absence bezpečnostních záruk, které administrativa Donalda Trumpa prostě Ukrajině poskytnout nechce za žádných okolností, to byl v kontextu té dynamiky probíhajících diplomatických jednání zřejmě pragmaticky správný krok.

Kde leží „červené linie“ Kyjeva, Moskvy a Washingtonu?

Co napovídá Vanceho vyjádření o dalším vývoji mírových jednání? Je to náznak toho, že Trumpova administrativa se zbavuje odpovědnosti za mírová jednání, jak už dopředu avizovali někteří zahraniční analytici?

Rozhodně si tímto připravuje půdu pro to, že se z jednání stáhne. Bohužel je zde důvodná obava, že by uvolňování ekonomických a diplomatických vztahů s Ruskem pak pokračovalo bez ohledu na to.

Bude podle vás Ukrajina v rámci jednání o míru nucena přijmout další bolestivé ústupky, které byly dosud za její „červenou linií“? V poslední době se debatuje například o tom, že by se měla vzdát Krymu.

Pro Ukrajinu rozhodně není akceptovatelné uznat ruský Krym de iure, nicméně je tam představitelná varianta uznání v rámci mírových jednání de facto ruskou kontrolu.

Obecně je ten americký návrh ohledně podmínek uzavření příměří mnohem blíže ruským maximalistickým požadavkům než nějaké vybalancované mediátorské pozici. K vyřešení konfliktu diplomatickou cestou tak bude muset ještě dojít ke značnému posunu a sblížení vzájemných pozic.

Foto: SZ

Ukrajinské nerostné bohatství.

Doporučované