Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po dvou týdnech napětí eskaloval konflikt mezi dvěma jadernými velmocemi v jižní Asii. Indie v noci z úterý na středu středoevropského času zaútočila na devět míst v Pákistánu a v části sporného Kašmíru, kterou spravuje Pákistán.
Podle Islámábádu při útocích zemřelo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí. Třináct obětí zahynulo v mešitě. Indie hlásí sedm mrtvých po pákistánském ostřelování Kašmíru.
Vztahy mezi oběma státy jsou napjaté dlouhodobě právě kvůli územním sporům v Kašmíru. Dále se zhoršily před dvěma týdny, kdy ozbrojená skupina zavraždila 26 lidí ve sporném regionu. Indie obvinila z podílu na útoku Pákistán, který to ale odmítl.
S indickými údery se oba státy dostávají poprvé po šesti letech do přímého konfliktu. Seznam Zprávy shrnují nejdůležitější informace o stávajícím napětí.
Kam mířily čerstvé útoky?
Přesná povaha a místa útoků nejsou jasné. Obrovské exploze se ozvaly na řadě míst. Zatímco Indie mluví o tom, že mířila na tábory teroristů na devíti místech, Pákistán potvrdil údery na třech, přičemž podle něj zemřeli i civilisté. Neoficiálně pákistánské údery potvrzují i další útoky.
Obyvatelé Muzaffarabádu, hlavního města pákistánské části Kašmíru, hlásili podle amerického deníku The New York Times (NYT) průlety stíhaček. Podle nich mířily na nedalekou základnu ozbrojené džihádistické skupiny Laškar-e-Tajba, kterou Indie spojuje s nedávným útokem v Kašmíru.
Mezi cíli bylo údajně i další místo spojované s touto skupinou. Údery ale mířily i do oblasti Bahavalpúru v provincii Pandžáb, kde sídlí další ozbrojená skupina Džajš-e-Muhammad. Právě v tomto městě stojí mešita, kde podle Pákistánu zahynulo 13 lidí.
„Naše akce byly cílené, rozvážné a neeskalační. Cílem útoku nebylo žádné pákistánské vojenské zařízení,“ oznámila indická vláda.
Pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf slíbil reakci. „Pákistán má plné právo, aby na tento indický válečný akt přiměřeně odpověděl,“ řekl Šaríf. Pákistán také informoval Radu bezpečnosti OSN, že si vyhrazuje právo odpovídajícím způsobem na agresi reagovat.
Islámábád tvrdí, že sestřelil několik indických stíhaček. Indické zdroje mluví o třech strojích, které se zřítily na indickém území. Po úderech následovalo přeshraniční ostřelování na několika místech. Podle Indie při nich zemřelo sedm lidí.
O jak vážnou eskalaci jde?
Ačkoli indická odveta se očekávala, její intenzita podle britské BBC mnohé překvapila. S tím souhlasí i analytik Sushant Singh z americké Yaleovy univerzity, který byl v minulosti důstojníkem indické armády.
„Neomezilo se to jen na Kašmír, což je sporné území. Jde o samotný Pákistán, srdce Pákistánu,“ upozornil Singh v rozhovoru pro americký deník The Washington Post. Podle něj tak údery výrazně zvyšují napětí a Pákistán je může považovat za vyhlášení války. Bude teď proto záležet na povaze jeho reakce.
Analytik Asfandyar Mir z washingtonského think-tanku Stimson Center očekává „výraznou odvetu“ ze strany Pákistánu. I on pro NYT upozornil, že po předchozích útocích v Kašmíru v letech 2016 a 2019 byla indická odpověď mírnější.
Jaké jsou reakce na údery?
Indie podle informací agentury Reuters poskytla podrobnosti o úderech představitelům USA, Británie, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Ruska.
Americký prezident Donald Trump označil indické údery za ostudné a řekl, že věří v rychlé uklidnění situace. Ministr zahraničí Marco Rubio mluvil s představiteli Indie i Pákistánu a vyzval je, aby ponechali otevřené všechny komunikační kanály.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval obě strany k „maximální zdrženlivosti“. Rusko vyjádřilo znepokojení, Francie vyzvala k obezřetnosti, ale uznala právo Indie na obranu. Čína - tradiční rival Indie a spojenec Pákistánu - označila indickou operaci za politováníhodnou.
Do Dillí se ještě ve středu chystá íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí a měl by se sejít s indickou prezidentkou Draupadí Murmúovou a ministrem zahraničí Subrahmanjamem Džajšankarem. Arakčí byl tento týden také v Islámábádu. Írán se opakovaně nabídl, že by ve sporu mezi Indií a Pákistánem mohl sloužit jako zprostředkovatel.
Indické úřady oznámily uzavření škol a univerzit v indické části Kašmíru, informuje BBC. Školy jsou zavřené také v části Pákistánu. Některé indické aerolinky zrušily lety do pohraničních regionů. Pákistán preventivně uzavřel část vzdušného prostoru.
Co se stalo při útoku v Kašmíru, který vyvolal napětí?
Ozbrojenci v cestovateli hojně navštěvovaném údolí v indické části Kašmíru 22. dubna zastřelili 26 lidí. Podle údajů indické vlády šlo o 25 hindských turistů a jednoho kašmírského muže. Šlo o jeden z nejhorších útoků na civilisty v Indii za poslední desetiletí.
K odpovědnosti se přihlásila skupina zvaná Fronta odporu, píší NYT. Podle indických představitelů jde o odnož zmíněné pákistánské organizace Laškar-e-Tajba. Pákistán po útoku ale tvrdil, že tato skupina už je prakticky nefunkční.
Indie v reakci zahájila v Kašmíru razie, při kterých zatkla tisíce lidí. Z podílu na masakru obvinila Pákistán, který to odmítl a vyzval k nezávislému vyšetřování.
Oba státy zavedly několik odvetných opatření, například omezily cestování pro občany druhé země.
Indie pak slíbila přerušit tok hlavního říčního systému do sousední země. K rozvázání dohody o sdílení vod platné od 60. let přitom nedošlo ani během předchozích válek, které obě země vedly po desetiletí. Pákistán, jehož zavlažovací systém je z velké části závislý na horních tocích řek právě v indických oblastech, označil tento krok za „akt války“.
Spor mezi Indií a Pákistánem
Indie a Pákistán si nárokovaly Kašmír od vypuknutí války po rozdělení subkontinentu Brity v roce 1947. Pohraniční šarvátky dlouho vytvářely nestabilitu v jižní Asii.
Oba úhlavní rivalové také vedli tři války o Kašmír, kde ozbrojení povstalci po desetiletí vzdorovali indické nadvládě, přičemž mnoho muslimských Kašmírců podporovalo cíl rebelů sjednotit území, ať už pod pákistánskou nadvládou, nebo jako nezávislou zemi.
Indie obvinila Pákistán, že tam v průběhu desetiletí podněcoval k násilí, což Islámábád popírá. V průběhu let byly v konfliktu zabity desítky tisíc civilistů, rebelů a vládních sil.
Jakou roli v konfliktu hrají jaderné zbraně?
Napětí mezi oběma zeměmi, ve kterých žije dohromady 1,7 miliardy lidí (1,45 miliardy v Indii a 250 milionů v Pákistánu), vždy provázejí obavy z jejich jaderného arzenálu. Respektive z toho, zda budou v případě konvenční války obě strany natolik racionální, aby atomovou bombu nepoužily.
Nálože, které mají oba rivalové k dispozici, rozhodně nepatří k nejsilnějším na světě. Testy, které provedly na konci 90. let, se týkaly výbuchů o síle maximálně 35 až 40 kilotun TNT.
Indie má podle odhadů západních zpravodajských služeb zhruba dvě stovky náloží, Pákistán kolem 170. Jaký je skutečně aktuální stav zbraní a jejich počet, přesně neví nikdo kromě úzkého okruhu lidí ve vládě, armádním velení a zpravodajských službách v Dillí a Islámábádu.
Zasáhnout velká města raketami s jadernými hlavicemi mohou oba státy bez problémů. Pákistán disponuje raketou Ghaurí s doletem 1500 kilometrů, Indie má také balistické rakety vlastní výroby Agni.
Studie odborníků z Boulder University v americkém Coloradu před šesti lety ukázala, že nasazení těchto zbraní by i přes jejich malou sílu ve srovnání s americkým nebo ruským arzenálem zabilo desítky milionů lidí. „Během týdne by zahynulo 50 až 125 milionů lidí,“ uvedli tehdy vědci.
„Jadernou zbraň použijeme pouze v případě přímé hrozby pro existenci našeho státu,“ zopakoval minulý týden pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif. Tato strategie se „překládá“ tak, že by Pákistán nukleární možnost zvolil, pokud by se indická armáda dostala hluboko do jeho vnitrozemí. Dillí dlouhodobě uvádí, že jadernou zbraň nikdy v žádné válce nepoužije jako první.
