Hlavní obsah

Viníky syrského masakru čeká soud. Jména zůstávají tajná kvůli obavám z násilí

Foto: Profimedia.cz

Syrské bezpečnostní složky hlídkují u damašského předměstí Džaramana, kde došlo v březnu k násilným střetům.

Březnový masakr Alávitů u Tartúsu a červencové zabíjení Drúzů v Suvajdá vrhají stín na nový syrský režim. Národní vyšetřovací komise identitu viníků prozatím tají, bojí se dalšího násilí.

Článek

Přes 900 svědectví shromáždila syrská Národní vyšetřovací komise, která má za úkol vyšetřit březnovou vlnu násilí, při níž bylo poblíž měst Tartús a Latákie povražděno na 1400 lidí, z velké části členů alávitské komunity.

Obavy ze msty a dalšího násilí

Jak prozradil mluvčí komise Jásir Farhán, svědectví zahrnují výpovědi zadržených, svědků, obětí i členů vládních jednotek. Část dokumentace pochází rovněž od alávitských žen jakožto představitelek této komunity.

Celkem se podařilo identifikovat 586 lidí, kteří se na masovém zabíjení podíleli, Farhán nicméně v rozhovoru pro list al-Kuds al-Arabí uvedl, že jejich jména zatím komise nezveřejní.

Důvodem je obava z dalšího sektářského násilí a možných odvetných útoků, ale také snaha o to, aby dotyční neunikli justici. Veřejnost se má vše dozvědět až po vynesení verdiktů soudem.

Komise už v červenci oznámila, že identifikovala 298 lidí obviněných z útoků proti civilistům a také 265 lidí, kteří měli napadat jednotky, jež vláda Ahmada Šary do oblasti vyslala poté, co sektářské násilí vypuklo.

Vše odstartoval útok stoupenců svrženého diktátora Bašára Asada na vládní jednotky.

Do pobřežní oblasti se rychle přesunuly nejrůznější provládní milice včetně několika skupin takzvané Syrské národní armády (SNA), Tureckem založeného a podporovaného sdružení celé řady sunnitských organizací.

Právě členové SNA se měli na masakrech podle řady svědectví podílet nejvíce - v některých případech šlo o tytéž pachatele, kteří vraždili Kurdy v severosyrském Afrínu.

Farhán v rozhovoru řekl, že justice už zahájila zatýkání lidí na seznamu a vyšetřování jednotlivých zločinů pokračuje.

Ne všichni se ale s tímto vyjádřením spokojili. Nedávno například vyšla zpráva organizací Human Rights Watch (HRW) a Syřané za pravdu a spravedlnost (STJ), která upozornila na nedostatek transparentnosti vyšetřování, jež by mělo zkoumat i potenciální vinu armádních velitelů.

„Otázkou není jen to, kdo vydal rozkazy, ale proč nikdo z odpovědných nedokázal zastavit rozsáhlé zabíjení a rabování. To je selhání vedení i vůle,“ řekl serveru New Arab výkonný ředitel STJ Bassám Ahmad.

Vyhlazeny byly celé rodiny

Zpráva dokumentuje rozsáhlé porušování lidských práv páchané vládními silami a na vládu napojenými ozbrojenými skupinami během tzv. bezpečnostních „pročesávacích“ operací.

„Ačkoli byly tyto operace prezentovány jako snaha o vykořenění zbytků režimu a konfiskaci nahromaděných zbraní, vedly k závažnému porušování lidských práv zaměřenému na civilisty na základě identity,“ píše se ve zprávě.

Autoři vycházejí z více než stovky rozhovorů, stovek ověřených videí, fotografií a satelitních snímků rozsáhlé popravy, úmyslného ničení majetku a mučení či ponižování zadržených.

Tyto zločiny se děly v třicítce měst a vesnic s alávitskou většinou obyvatel. V některých případech byly vyhlazeny celé rodiny. Pachatelé často své hrůzné činy doprovázeli nadávkami cílícími na Alávity nebo se jich na etnickou identitu po vtrhnutí do jejich domovů ihned ptali.

Válečné zločiny

Zmíněná zpráva doporučuje vládě v Damašku hned několik dílčích kroků. Prvním je, aby zajistila integraci všech ozbrojených frakcí do syrské armády a jejich podřízení jednotnému velení. Měla by také dbát na to, aby veškerý vojenský a bezpečnostní personál byl během operací rozpoznatelný - v některých případech útočili na Alávity maskovaní muži, u nichž nebylo jasné, ke komu patřili.

Nabádá také zřídit civilní dozorčí orgán, který by vyšetřoval případná pochybení bezpečnostních složek, a také důsledně prověřovat velitele a bojovníky před jejich jmenováním do veřejných funkcí. Rovněž by vláda měla zřídit orgán přijímající žádosti o odškodnění a reparace za vystavení násilí.

Národní vyšetřovací komise však nenalezla důkazy pro to, že by se na zabíjení podíleli armádní velitelé.

S podobným závěrem přišla už v srpnu vyšetřovací komise OSN. Ta nicméně zjistila, že prozatímní vládní síly a soukromé osoby, stejně jako provládní bojovníci, se dopustili závažného porušování práva – včetně vražd, mučení, únosů, drancování a ničení majetku -, které pravděpodobně představuje válečné zločiny.

Doporučované