Hlavní obsah

Estonská premiérka odmítá rezignovat kvůli podnikání svého manžela v Rusku

Foto: Shutterstock.com

Estonská premiérka Kaja Kallasová.

Reklama

K odchodu z funkce ji v pátek vyzvaly přední deníky v zemi a volá po něm i opozice. Kallasová patří mezi evropskými politiky a političkami k největším kritikům ruské invaze na Ukrajinu a je tvrdou zastánkyní protiruských sankcí.

Článek

Estonská premiérka Kaja Kallasová v pondělí portálu Delfi řekla, že odmítá rezignovat poté, co vyšlo najevo, že její manžel vlastní podíl ve firmě působící v Rusku. Kallasová prohlásila, že její manžel se svého podílu v dotyčné firmě zbavil, a vyzvala estonské firmy k ukončení aktivit v Rusku.

„I nadále se domnívám, že působit v Rusku nebo podporovat vztahy s Ruskem v situaci, kdy pokračuje plnohodnotná válka, není z morálního pohledu správné. Je s tím potřeba přestat a vyzývám k tomu všechny estonské podniky,“ uvedla Kallasová. Řekla také, že její muž svůj podíl prodal a dokázal tím, že přebírá zodpovědnost za své aktivity.

„Budu pokračovat v práci ve funkci premiérky. Samozřejmě, že opozice může vyvolat hlasování o nedůvěře, pokud k tomu nashromáždí hlasy. To je její práce,“ uvedla také Kallasová.

O podílu premiérčina manžela Arva Hallika ve firmě Stark Logistics informovala ve středu estonská veřejnoprávní stanice ERR. Podle estonských médií měl Hallik 25procentní vlastnický podíl ve firmě, která pokračovala v aktivitách v Rusku i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, respektive přepravovala zboží pro estonského klienta, který má v Rusku továrnu. Podle deníku Eesti Päevaleht na tom od začátku války na Ukrajině vydělala 1,5 milionu eur (36 milionů korun).

Firma Stark Logistics uvedla, že její estonský klient aktuálně svoji továrnu v Rusku zavírá a že mu v tom pomáhá. Hallik pak minulý týden sdělil, že svůj podíl prodává a že jeho žena neměla o jeho profesních aktivitách tušení.

V letošních estonských parlamentních volbách strana Kallasové jasně zvítězila s podílem zhruba 31 procent hlasů. Političtí experti ale v období kolem voleb upozorňovali na nárůst obliby krajní pravice v zemi, což média dávala do souvislosti se vzrůstajícími životními náklady v zemi. V létě 2022 byla estonská míra inflace nejvyšší v eurozóně a dosáhla 23 procent. V červenci letošního roku podle stanice ERR meziroční inflace v Estonsku činila 6,3 procenta.

Reklama

Související témata:

Doporučované