Orlík, Loira, Rýn, Pád. Nejhorší sucho za 500 let na evropských tocích

Řeku Loiru lze nyní místy přejít pěšky. Nejdelší francouzská řeka ještě nikdy netekla tak pomalu. Německý Rýn se rychle stává nesjízdným pro lodní dopravu. V Itálii je hladina Pádu o dva metry nižší než obvykle.

Neobvykle suchá zima, po níž následovaly rekordní letní teploty a opakované vlny veder, způsobila v důsledku klimatického rozvratu, že základní evropské vodní cesty jsou nedostatečně zásobené.

Vzhledem k tomu, že v západní, střední a jižní Evropě již téměř dva měsíce nebyly zaznamenány žádné významné srážky a v blízké budoucnosti se žádné nepředpokládají, může se podle meteorologů stát sucho na tomto kontinentu nejhorším za posledních více než 500 let.

„Letošní událost jsme ještě plně neanalyzovali, protože stále probíhá,“ uvedl Andrea Toreti ze Společného výzkumného střediska Evropské komise. „Za posledních 500 let nedošlo k žádné jiné události podobné suchu z roku 2018. Ale letošní rok je podle mého názoru horší.“

„Existuje velmi vysoké riziko, že suché podmínky budou pokračovat i v následujících třech měsících,“ dodal Toreti s tím, že bez účinné snahy o zmírnění dopadů se intenzita a četnost sucha nad Evropou dramaticky zvýší, a to jak na severu, tak na jihu.

Německý Spolkový institut pro hydrologii (BfG) uvedl, že hladina Rýna, jehož vody se využívají pro nákladní dopravu, zavlažování, výrobu elektřiny a pitnou vodu, bude klesat nejméně do začátku příštího týdne.

V pátek klesla voda 50 km po proudu od Mohuče pod 40 cm, což je hladina, při níž je podle mnoha lodních společností provoz nákladních člunů již neekonomický. Podle BfG by mohla v příštích dnech klesnout na 30 cm.

Rýn, který je po staletí důležitou součástí ekonomiky severozápadní Evropy, protéká v délce 1 233 km ze Švýcarska průmyslovým srdcem Německa a ústí do Severního moře v megapřístavu Rotterdam.

Úplné zastavení rýnské lodní dopravy by těžce zasáhlo německou – a evropskou – ekonomiku. Odborníci spočítali, že její šestiměsíční přerušení v roce 2018 stálo přibližně 5 miliard eur. Nízká hladina vody by podle prognóz stála Německo v letošním roce 0,2 procentního bodu hospodářského růstu.

Mnoho nákladních člunů, které převážejí uhlí pro elektrárny a důležité suroviny pro průmyslové giganty, již nyní podle webu The Guardian pracuje na zhruba 25 procent kapacity, aby se snížil jejich ponor. To ale zvyšuje náklady až pětinásobně.

Evropská unie sice tvrdí, že zvýšení vodní nákladní dopravy o 25 procent je jednou z priorit bloku v oblasti ekologické transformace, Německo ale nyní pracuje na jejím přesměrování na železnici a silnici – ačkoli k nahrazení standardního nákladu na jednom nákladním člunu je zapotřebí 40 až 100 nákladních vozidel.

Francouzské řeky sice nejsou tak důležitými dopravními tepnami, ale slouží k chlazení jaderných elektráren, které vyrábějí 70 procent elektřiny v zemi. V době, kdy ceny dosáhly rekordních hodnot, byl energetický gigant EDF nucen kvůli suchu snížit objem výroby.

Přísná pravidla regulují, do jaké míry mohou jaderné elektrárny zvýšit teplotu vody v řece při vypouštění chladicí vody – a pokud rekordně nízká hladina vody a vysoké teploty vzduchu znamenají, že řeka je již tak přehřátá, nemají jinou možnost než snížit výrobu.

Vzhledem k tomu, že hrozící energetická krize v Evropě narůstá a řeky Garonne, Rhôna a Loira jsou již příliš teplé na to, aby bylo možné vypouštět chladicí vodu, francouzský jaderný dozor minulý týden povolil pěti elektrárnám dočasně porušit pravidla.

V Itálii klesl průtok nejdelší italské řeky Pád na desetinu obvyklého stavu. Hladina vody je dva metry pod normálem. Vzhledem k tomu, že v regionu od listopadu pořádně nepršelo, byla těžce zasažena produkce kukuřice a rýže na rizoto.

Pádské údolí představuje 30 až 40 procent italské zemědělské produkce. Pěstitelé rýže podle webu The Guardian varovali, že mohou přijít až o 60 procent úrody. Rýžová pole totiž vysychají.

V chráněných mokřadech v deltě řeky poblíž Benátek snížila vysoká teplota a pomalý průtok vody obsah kyslíku natolik, že tam podle odhadů již zahynulo 30 procent škeblí.

Nízké hladiny řek a vysoké teploty vody mohou být osudné pro mnoho druhů. V Bavorsku Dunaj minulý týden dosáhl teploty 25 stupňů Celsia a v polovině měsíce by mohl dosáhnout 26,5 °C, což by podle vědců znamenalo, že se obsah kyslíku ve vodě sníží, což by mohlo být smrtelné například pro pstruhy.

Silně narušena byla také nákladní doprava na 2 850 km Dunaje. Úřady v Srbsku, Rumunsku a Bulharsku tak začaly rozšiřovat vodní kanály. Dokonce i Norsko, které je na výrobě elektřiny asi z 90 % závislé na vodních elektrárnách, uvedlo, že neobvykle nízká hladina nádrží zemi nakonec může donutit omezit vývoz elektřiny.

Vyschlá je i Orlická přehrada, tam se ale jedná o kontrolované snahy úřadů. Povodí Vltavy začalo minulý týden vypouštět vodu z Orlické přehrady, hladina během srpna klesne o více než osm metrů. Opatření souvisí s pokračující stavbou bezpečnostního přelivu na hrázi. Vypustit je třeba přibližně 150 milionů krychlových metrů vody.