Článek
Finsko a Litva se chystají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu kvůli tomu, co považují za vojenskou hrozbu z Ruska. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na představitele z obou zemí. Parlamenty obou států už dříve schválily odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která protipěchotní miny zakazuje. Od úmluvy odstupují kvůli obavám z Moskvy také Lotyšsko, Estonsko a kroky k tomu podniká i Polsko.
„Utratíme stovky milionů eur za protitankové miny, ale také za protipěchotní miny,“ řekl agentuře náměstek litevské ministryně obrany Karolis Aleksa s tím, že vláda objedná desítky tisíc nášlapných min, možná i více. „Náš národní průmysl bude jedním ze zdrojů,“ dodal. Šéf litevské asociace obranného průmyslu poznamenal, že po zahájení výroby bude Litva schopna zásobovat i další země, včetně Ukrajiny, která se brání ruské invazi.
„Finsko musí mít kvůli zabezpečení dodávek vlastní výrobu,“ řekl Reuters předseda finského parlamentního obranného výboru Heikki Autto, který protipěchotní miny označil za „vysoce účinné a z hlediska nákladů efektivní zbraňové systémy“. Také Finsko by podle něj mohlo Ukrajině miny jednou dodávat. „Podporovat Ukrajinu je nejen správné a naší povinností, ale je to důležité také pro bezpečnost samotného Finska,“ dodal Autto.
Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska v březnu doporučila odstoupení od Ottawské úmluvy a jako důvod uvedla, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Moskva rozpoutala válku proti sousední Ukrajině v únoru 2022, Minsk tehdy poskytl ruským jednotkám své území pro útok na sever Ukrajiny.
Polsko i trojice pobaltských zemí od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu a parlamenty Litvy, Lotyšska, Estonska a také Finska už letos schválily odstoupení od Ottawské úmluvy. Všech pět zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem, s Běloruskem nebo oběma státy. Pětice zemí podle Reuters nehodlá v době míru vytvářet minová pole, ale chce mít protipěchotní miny na skladě pro rychlé nasazení v případě svého ohrožení.
Také Ukrajina podnikla první kroky k odstoupení od Ottawské úmluvy, když prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června podepsal dekret o odstoupení Kyjeva od úmluvy. Aby rozhodnutí vstoupilo v platnost, musí ho ještě schválit parlament a země to musí formálně oznámit OSN. Rusko signatářem Ottawské úmluvy není. Obě válčící země se mezitím navzájem obvinily z používání protipěchotních min, upozornil Reuters.
Ottawská úmluva zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min. V platnost vstoupila v roce 1999 a ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak ovšem neučinily.
Úmluva podle mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL) pomohla zachránit nespočet životů. Protipěchotní miny byly zakázány, protože jsou ze své podstaty nehumánní a nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, uvedla už dříve kampaň. Tyto zbraně přitom zůstávají smrtící celá desetiletí. Na konci února ICBL varovala, že úmluva čelí kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině bezprecedentním hrozbám.
