Článek
„Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře,“ upřesňuje Ladislav Bareš, který dlouhodobě koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek, a dodává, že spolu s dalšími objevy z poslední doby umožňuje tato nově nalezená hrobka lépe porozumět změnám, které se odehrály v Egyptě i okolních státech v 6.–5. století n. l. Na snímku je severní stěna Džehutiemhatovy pohřební komory.
Z hrobky, jejíž nadzemní část byla zničena již v dávnověku, se zachovala pouze hlavní šachta, na jejímž dně, v hloubce 14 metrů, ležela pohřební komora postavená z vápencových bloků. Pokrývají ji bohatě zdobené texty a scény. Na snímku je reliéfní zobrazení boha Banebdžedeta na jedné ze stran sarkofágu.
Část scény zobrazující řezníky při přípravě hovězích obětin. Původně scéna zdobila nadzemní část sousední hrobky generála Menechibnekaua, ale nalezena byla v přístupové šachtě královského písaře Džehutiemhata.
Nahrubo vytesaný obraz slunečního boha Rea během jeho noční pouti.
Hrobka písaře Džehutiemhata byla objevena téměř prázdná, protože ji vykradli (podobně jako další hrobky na tomto pohřebišti) pravděpodobně již v 5. století po Kr. Z antropologické analýzy kosterních pozůstatků, kterou provedli přední egyptští odborníci, se podařilo zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně raném věku kolem 25 let. Nesl znaky jakési nemoci z povolání (opotřebení páteře při sedavém zaměstnání) a trpěl silnou osteoporózou. Snímek ukazuje pohled z podzemní spojovací chodby do pohřební komory královského písaře Džehutiemhata.
„Nedávno objevená hrobka hodnostáře Džehutiemhata na abúsírské archeologické koncesi je nejnovějším kamínkem poznání do mozaiky dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy v Pozdní době, v 6. stol. př. Kr.,“ říká k objevu Miroslav Bárta, ředitel českých archeologických výzkumů v Abúsíru. A dodává: „Šachtové hrobky představují zvláštní typ hrobek této doby. Vznikly jako specifický pokus staroegyptských elit o renesanci a vycházejí z předobrazu hrobky panovníka Džosera, zakladatele slavné Staré říše, doby stavitelů pyramid v 3. tis. př. Kr.“ Na snímku vnitřek sarkofágu, kde dříve spočívala Džehutiemhatova mumie na zobrazení bohyně Západu.
Je tedy možné, že většina majitelů hrobek pohřbených na této části abúsírské nekropole patřila do jedné širší rodiny, pevně ukotvené ve vojenské elitě pozdně sajského Egypta. Džehutiemhatova matka však nejspíš pocházela ze zcela jiných kruhů a jiné části tehdejšího Egypta. Její dvě jména totiž lze přeložit jako „Núbijka“ a „Liška“, přičemž to druhé je zapsáno v neobvyklé, nejspíš berberské formě. Podrobná fotodokumentace i analýza nálezů a textů bude ještě pokračovat. Na snímku je jižní stěna pohřební komory a víko Džehutiemhatova sarkofágu.
Část abúsírského pohřebiště, kde leží věčné příbytky vysokých hodnostářů a vojenských velitelů 26. a 27. dynastie, představuje jedinečný zdroj nových poznatků a informací pro studium a pochopení dějin Egypta v Pozdní a následně Řecko-římské době, uvádí dále čeští archeologové. Na snímku je kultický pyramidion, špička obelisku, nalezený v přístupové šachtě Džehutiemhatovy hrobky. Pravděpodobně ale původně pochází z hrobky generála Menechibnekaua nebo jiného vysokého hodnostáře pohřebného v Abúsíru.
