Článek
Špicberky jsou dnes domovem pro asi 3000 lidí a nachází se v nejrychleji se oteplující oblasti planety. Souostroví navíc kousek po kousku maže všechny stopy své těžařské minulosti. Poslední důl se má uzavřít v roce 2025. Na snímku trosky po dolu Sveagruva, vyfoceno 13. září.
Uhelný důl Sveagruva fungoval od roku 1917 do roku 2020 a během svého fungování vyprodukoval 34 milionů tun uhlí.
Důl a okolní stejnojmenná hornická osada byly vráceny přírodě po rozsáhlém, nedávno dokončeném projektu obnovy. Norsko za něj zaplatilo v přepočtu asi 3,3 miliardy korun, jak píše agentura AFP. Pohled na pobřežní pohoří na Špicberkách.
„Na vrcholu slávy tu byly kasárny pro 300 lidí s jídelnou, letištěm pro 35 000 cestujících ročně, elektrárnou, dílnou a skladem,“ vzpomíná v rozhovoru s reportérem agentury AFP Morten Hagen Johansen, muž, který byl kdysi v dole zaměstnaný a teď měl na starosti projekt obnovy.
Letecký snímek ukazuje zasněžené hory a řeku v údolí arktického souostroví, vyfoceno 13. září v Norsku.
Jedná se o dosud největší přírodní rekultivaci, kterou Norsko provedlo. Na místě zůstalo jen několik člověkem postavených nebo vyrobených objektů, a to kvůli jejich historické hodnotě. Mezi ně patří například koleje a rezavý zbytek vozíku, které vidíte na snímku.
Součástí rekultivace je i snaha zajistit, aby v oblasti docházelo k sesuvům půdy. Díky tomu se totiž na pobřeží dostane více sedimentů a můžou vznikat nové zátoky. Na snímku jelení parohy na místě bývalého uhelného dolu Sveagruva, 13. září 2023.
Kde leží Sveagruva?
