Článek
V šestimilionovém Libanonu nyní žije v chudobě 80 procent obyvatel, místní měna od roku 2019 ztratila 90 procent své hodnoty.
V roce 2020 se podle Světové banky libanonská ekonomika propadla o 20,3 procenta, loni o sedm procent. Na snímku z konce roku 2021 prochází pouliční prodavač sladkého pečiva kolem zavřených klenotnictví v arménské čtvrti Bejrútu Burdž Hamúd.
Světová banka hodnotí současnou ekonomickou krizi v Libanonu jako nejhorší, jaká kdy byla ve světě od roku 1850. Snímek z 10. ledna 2022 ukazuje další z mnoha zavřených obchodů v hlavním libanonském městě; nepřestál finanční krizi.
Snímek z 13. ledna 2022, kdy Bejrút ochromila stávka zaměstnanců veřejné dopravy a odborových svazů. Lidé kolem páté hodiny zablokovali dálnice i menší silnice ve městech. Protest, který dostal název Den hněvu, byl vyhlášen kvůli horšící se ekonomické situaci a prudkému zvednutí cen pohonných hmot.
„Zvýšení kurzu měny je příčinou velkých problémů. Libanonci kvůli ní hladoví, všichni jsou chudí, nemohou si dovolit natankovat auta, nakoupit si chleba a další potraviny,“ citovala agentura AP mluvčího svazu čerpacích stanic Fádího abú Šakru, který se stávky zúčastnil. Na snímku další zavřené obchody v Bejrútu, 10. ledna.
Ekonomická krize trvá od roku 2019, kdy se kvůli ní konaly první protesty. Zavřený obchod v oblíbené nákupní čtvrti Burdž Hamúd, prosinec 2021.
Další napětí vyvolal obří výbuch v bejrútském přístavu v roce 2020. Libanonci neštěstí přičítají nekompetenci a korupci na nejvyšších místech. Snímek zpustošených obilných sil v přístavu v Bejrútu, 1. prosince 2021.
Po výbuchu v přístavu padla vláda a novou se podařilo sestavit až loni v září. Snímek z konce prosince 2021 ukazuje zbídačenou čtvrť Džabal Mohsen v libanonském přístavním městě Tripolis severně od Bejrútu.
Od loňského října kabinet kvůli sporům kolem vyšetřování exploze nezasedá. Na snímku z 13. prosince 2021 je vidět náměstí al-Núr v libanonském přístavním městě Tripolis.
Zahraniční pomoc zemi je podmíněná reformami, které však rozhádaní politici nejsou schopni provést. Na snímku opravují rybáři své sítě v přístavu al-Mína v libanonském přístavním městě Tripolis, prosinec 2021.
Mezinárodní společenství Libanonu nepomůže, pokud budou jeho instituce nadále ochromené a dokud země neprovede požadované reformy, sdělil po prosincové návštěvě Bejrútu generální tajemník OSN António Guterres. Pohled na libanonský Tripolis.
Organizace Human Rights Watch ve své aktuální zprávě uvádí, že „zkorumpované a nekompetentní libanonské úřady úmyslně“ způsobily jednu z nejhorších ekonomických krizí moderní doby bez ohledu na práva obyvatel. Snímek z Bejrútu, 10. ledna.
V zemi se nedostává zboží i základních služeb. Téměř půlka domácností trpěla v posuzovaném období od dubna do října 2021 nedostatkem pitné vody a třetina z nich uváděla jako hlavní důvod nedostatek peněz. Pohled na libanonský Tripolis.
