Hlavní obsah

Glosa: Drakomedvěd žije. Ukázal se na přehlídce v Moskvě

Martin Novák
Editor a reportér zahraniční rubriky
Foto: Kristina Kormilitsyna/ brics-russia2024.ru host photo agency.”

Si a Putin.

Sny o čínské neutralitě byly jen sny. Je třeba skoncovat s naivní představou, že Rusko a Čínu lze nějak „rozdělit“.

Článek

Na záběrech pořízených během vojenské přehlídky na Rudém náměstí v Moskvě byla pestrá směsice hostů.

Diktátoři z Afriky a ze středoasijských republik, jejichž jména zná málokdo.

Slovenský premiér Robert Fico, který cestu do Moskvy přes kritiku Evropské unie zřejmě považuje za statečný, rebelský a bezmála odbojářský čin, ačkoliv do Kyjeva se neodvážil a s ukrajinskými politiky se potkává na hranici v Užhorodu.

Pohasínající hollywoodská hvězda Steven Seagal, který má ruský pas, Putina velebí jako největšího žijícího politika a natáčí propagandistické filmy, oslavující okupaci východní Ukrajiny.

Sám ruský vůdce Vladimir Putin ale dával najevo, že i když jsou si zahraniční hosté možná rovni, tak jeden z nich je mu rovnější – čínský prezident Si Ťin-pching. Oslavy 80. výročí konce druhé světové války a vojenská přehlídka byly hlavně Putinovým vzkazem do světa: dobře se dívejte, Čína je pevně na mé straně.

Prezident Si stál během přehlídky hned vedle Putina. Jistě, je to tak trochu „kremlologie“, víceméně sarkasticky pojatá „věda“, která se zabývá tím, kdo, kde a v jaké vzájemné konfiguraci stojí na tribuně Leninova mauzolea, a z toho vyvozuje, kdo má aktuálně jakou moc v Kremlu.

Ale pohled na dnešní tribuny byl zcela jednoznačný. Si je tím, o koho se Putin a Rusko mohou opřít. Ruský vůdce ve svém krátkém projevu zmínil jedinou zemi, a to právě Čínu, což také o něčem svědčí. „Vždy si budeme pamatovat a oceňovat přínos spojenců, bojovníků odboje a odvážného čínského lidu k vítězství,“ řekl doslova.

Předcházela tomu středeční schůzka vůdců v Kremlu. Ve společném prohlášení uvedli, že k „dosažení míru na Ukrajině musí být řešeny příčiny konfliktu“. Přeloženo z diplomatické řeči to znamená, že Peking jednoznačně stojí za Moskvou a neudělá nic, co by se v Kremlu nelíbilo nebo co by odporovalo ruským válečným plánům a cílům.

Sny o tom, že Čína je v otázce ruské agrese na Ukrajině skutečně neutrální, že by mohla dotlačit Putina ke kompromisům, nebo že snad dokonce může být prostředníkem ve vyjednání míru, byly opravdu jenom sny.

Čína je ruský spojenec a bude i nadále, zapomeňme na nějakou její neutralitu nebo nezúčastněnost. Zachraňuje ruskou ekonomiku odběrem ropy a plynu, mnoha výrobků a zboží, které čelí západním sankcím, mohou Rusové nahradit dovozem z Číny.

Tvrzení, že Rusko je závislé na Číně a je z obou partnerů tím slabším, je patrně pravdivé, ale v důsledku k ničemu. Protože jakkoli by asi mohl, Si Rusko ke dnu nepošle. Je to oboustranně výhodné partnerství: Čína chce být globální supervelmocí číslo jedna a pro Rusko je to mnohem lepší vyhlídka, než když je supervelmocí číslo jedna Amerika, Trump netrump.

Mezi analytiky a experty, kteří se vývojem v Rusku a Číně zabývají, získal před několika lety velkou popularitu slovní obrat šéfky Rakouského institutu evropské a bezpečnostní politiky Veliny Tchakarové. Ta použila pro spojenectví označení drakomedvěd, čínský drak a ruský medvěd. Natolik jsou si podle ní Moskva a Peking za vlády Putina a Si Ťin-pchinga blízké. Letošní přehlídka potvrdila, že Tchakarová se nemýlila.

Doporučované