Článek
Vládnoucí gruzínská strana znovu předloží parlamentu ke schválení návrh zákona, který by vyžadoval po organizacích přijímajících peníze ze zahraničí, aby se registrovaly jako zahraniční agenti. Informovala o tom dnes agentura Reuters a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vládnoucí strana Gruzínský sen návrh stáhla loni po protestech jeho odpůrců, kteří ho přirovnávají k podobné normě v Rusku.
Nyní chce ovšem gruzínský kabinet mírně pozměněný návrh znovu předložit parlamentu. „Místo výrazu ‚agent pod zahraničním vlivem‘ se bude používat výraz ‚organizace nesoucí zájmy cizí moci‘. Všechny ostatní části návrhu zákona zůstávají nezměněny,“ uvedl podle RFE/RL tajemník vládní strany a poslanec Mamuka Mdinaradze. Podle Reuters rovněž tvrdil, že opozice loni uvedla veřejnost v omyl.
Původní návrh zákona vyžadoval, aby se organizace v Gruzii získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“. Loni se jím začal zabývat parlament, ale proces v březnu zastavil poté, co Gruzínský sen navrhovanou normu stáhl. Učinil tak po rozsáhlých protestech v Tbilisi. Návrh zákona kritizovaly také západní země. Kritici ho přirovnávají k zákonu, který režim ruského prezidenta Vladimira Putina používá už roky k potlačování disentu. Politici Gruzínského snu tvrdí, že cílem je transparentnost.
Loni v prosinci získala Gruzie postavení kandidáta na členství v Evropské unii. O vstup do evropské sedmadvacítky Tbilisi požádalo v březnu 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem. EU ale status udělila nejprve Ukrajině s Moldavskem a uvedla, že Gruzie musí udělat více v boji proti korupci, zvýšit nezávislost soudnictví a srovnat polarizovanou stranickou domácí politiku. Vládní strana Gruzínský sen si přitom zachovala svou rétoriku zaměřenou proti organizacím občanské společnosti, které obvinila z přípravy revoluce v Gruzii, píše Reuters.
Více o sporném zákonu si přečtete zde:
Gruzínský sen, jenž pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, jeho kritici obviňují z autoritářských tendencí a přílišné blízkosti k Rusku. Moskva je přitom v Gruzii široce neoblíbená pro svou podporu separatistických území Abcházie a Jižní Osetie, podotkla agentura Reuters. Podle RFE/RL je gruzínská společnost zároveň silně polarizovaná. Gruzínský sen podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenější stranou v zemi, byť od posledních voleb v roce 2020 jeho popularita oslabila.
