Hrůzný nález v Dárfúru. Situace tady je jen horší, zní ze Súdánu

Násilí mezi súdánskou armádou v čele s generálem a vůdcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a povstaleckými jednotkami s jejich generálem Mohamedem Hamdanem Dagalem si od poloviny dubna vyžádalo tři tisíce obětí a šest tisíc zraněných. Své domovy opustilo 2,9 milionu lidí, kteří prchají do klidnějších koutů země nebo po stovkách tisíc do sousedních států, uvádí britský deník The Guardian.

Epicentra konfliktu jsou především metropole Chartúm, kde se povstalecké jednotky RSF snaží dobýt klíčovou infrastrukturu, a region Dárfúr. Tam se boje prolínají i s krvavým etnickým konfliktem, který oblast trápí už od začátku tohoto století.

Nedávno se tam našel masový hrob s ostatky 87 lidí, jak ve čtvrtek oznámil úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva s odkazem na „důvěryhodné zdroje“. Těla podle nich byla pohřbena 20. a 21. června.

Za útok jsou podle něj pravděpodobně zodpovědné jednotky RSF a spojenecké arabské milice, které útočí na africké etnické skupiny. V hrobu se našli mimo jiné ostatky členů afrického kmene Masalit, píše agentura AP. Byly tam i mrtvé ženy a děti.

„Co nejdůrazněji odsuzuji zabíjení civilistů a hors de combat (označení pro vojáky již neschopné boje, pozn. red.) a jsem zděšen bezcitným a neuctivým zacházením s mrtvými, jejich rodinami a komunitami,“ řekl komisař Volker Türk.

Podle jeho úřadu povstalecké jednotky bránily rodinám své blízké řádně pohřbít. Některá těla tak zůstávala několik dní na ulici. Komisař vyzval k co nejrychlejšímu důkladnému vyšetření tragédie.

Generální tajemník OSN António Guterres už o víkendu prohlásil, že je Súdán „na pokraji plnohodnotné občanské války, která může destabilizovat celý region. Komentoval tak jeden z „nejsmrtelnějších útoků“, při kterém zahynulo 22 civilistů.

„Nejen Chartúm začíná být místem, kde mají lidé problém obstarat si to nejzákladnější. Vodu, potraviny, telekomunikace. Nevypadá to, že by se situace měla v brzké době zlepšit… Je to jen horší,“ popisuje aktuální situaci v zemi pro Seznam Zprávy regionální ředitel pro Súdán z humanitární organizace CARE David MacDonald.

„Lidé mají problém sehnat potraviny, protože je těžké zboží do země dovézt. V některých regionech dokonce místní začínají konzumovat semínka, která by za normálních okolností touto dobou sázeli. Máme proto extrémní obavu z toho, kam se bude potravinová krize vyvíjet na konci letošního a začátku příštího roku,“ vysvětluje největší úskalí.

Právě před prohlubováním rozsáhlé potravinové krize dlouhodobě varuje i OSN. Část súdánské populace přitom hladověla už před začátkem konfliktu.

Například Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí v květnu uvedl, že pokud bude konflikt pokračovat i v dalších dvou až pěti měsících, do akutní potravinové tísně by mohly spadnout další 2 až 2,5 milionu Súdánců a dohromady tak 19 milionů lidí.

Seznam súdánských problémů je ale delší. Chybí například palivo, které je zásadní jak pro dopravu, tak i pro fungování generátorů v domácnostech, zavřené jsou banky a mnoho lidí tak zůstává bez finančních prostředků a kriticky selhává zdravotnický systém.

Podle dat Světové zdravotnické organizace z května jen v metropoli Chartúm fungovalo pouze 16 procent nemocnic. Většina z nich musela kvůli přímým útokům zavřít. Do nemocnic se navíc často kvůli ostřelování nemohl dostat ani personál.

Co to znamenalo v praxi, přiblížili například novináři z agentury Reuters. Na konci května přinesli tragický příběh minimálně 50 dětí, včetně desítek miminek, které zemřely ve státním sirotčinci na podvýživu, dehydrataci a infekci právě kvůli tomu, že se do něj jeho zaměstnanci nemohli dostat.

Lékaři a zdravotnický personál pak již týdny přináší svědectví o nekonečném nasazení v nemocnicích za zvuků bombardování. Vedle zraněných za vyčerpanými a zoufalými zdravotníky míří i Súdánci s chronickými potížemi nebo těhotné ženy.

Veškeré snahy o příměří mezi armádou a jednotkami RSF zatím selhávají. Právě to je podle MacDonalda hlavní překážkou poskytnutí aspoň nejzákladnější pomoci civilistům.

„Dodávka pomoci z jedné části země do druhé, například z přístavu Port Sudan do Chartúmu, i před začátkem války trvala dvacet hodin až jeden den. Teď je to ale mnohem horší, protože tu máme krizi. Jen projet přes různé checkpointy je složité,“ vysvětluje regionální ředitel organizace CARE.

Nejvíc ohrožené jsou děti. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je počet dětí potřebujících naléhavou pomoc rekordní - čeká na ni přes 13,6 milionu z nich.

Ženy a dívky - už od dvanácti let - se kvůli konfliktu stále častěji stávají terčem znásilnění, sexuálně motivovaných únosů a genderovému násilí především ze strany jednotek RSF, jak nedávno informovala organizace Save the Children. Podle ní těchto případů přibývá „alarmujícím způsobem“.

„Víme, že oficiální čísla jsou jen špičkou ledovce. Děti ve věku 12 let jsou terčem útoků kvůli svému pohlaví, etnickému původu a zranitelnosti,“ uvedl ředitel organizace Save the Children v Súdánu Arif Noor.

V takovýchto podmínkách a stále bez vyhlídky, že by se mohla situace v blízké době zlepšit, pracují ve spolupráci s dalšími místními organizacemi i pracovníci CARE, jak říká MacDonald.

V bojových podmínkách se snaží zajistit potřebným komunitám aspoň to nejnutnější - vodu, potraviny, hotovost na nákupy nezbytných potřeb, léky, zdravotnické služby nebo základní hygienické podmínky, aby se tak zamezilo šíření nemocí.

Práce je nicméně pod neustálým ostřelováním - nejen pro humanitární pracovníky CARE - velmi nebezpečná. „Od začátku konfliktu tu bylo zabito několik humanitárních pracovníků, kteří dělali svou práci. Není to bezpečné prostředí. Snažíme se našim zaměstnancům zajistit bezpečí, ale je to výzva,“ dodává.

Další kolo jednání o možném míru proběhne za účasti zástupců z Etiopie, Keni, Somálska a Jižního Súdánu v pondělí v Addis Abebě. Znepřátelení generálové Burhán ani Dagalo zatím nepotvrdili, zda mají v plánu se ho zúčastnit.