Hlavní obsah

Změna taktiky: Biden používá proti Putinovi jeho vlastní zbraň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Rusko říká, že stahuje své jednotky z manévrů u ukrajinských hranic. Západ tvrdí opak.

Reklama

Opakovaná varování či přesná data začátku invaze. Západní státy v poslední době plní média lačná po aktuálních informacích zprávami o koncentraci ruských vojsk. Odkud se berou a jak vážně je máme brát?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Varování před koncentrací ruských vojsk, pak před bezprostředním nebezpečím ruské invaze a teď před tím, že Rusko svá vojska navzdory svým deklaracím nestahuje. Západní státy, zejména USA a Velká Británie, v posledních týdnech dávkují veřejnosti nevídané zpravodajské informace o bezpečnostní situaci ve východní Evropě.

Rusové jsou připraveni, opakuje Biden

I když nakonec v noci z úterý na středu k ruské invazi nedošlo, o konci napětí nemůže být řeč. Jako jeden z posledních k ostražitosti vyzval americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek odpoledne.

„Přestože Rusko říká, že po cvičení vojáky stahuje, vidíme přesný opak. Další vojáci přijíždějí k těm 150 tisícům, které tam už mají. Vidíme některé jednotky blíže hranici. Vidíme přilétat více bojových a podpůrných letadel. Vidíme, že zvětšují zásoby krve,“ uvedl na tiskové konferenci Austin.

Záhy po něm před rizikem invaze znovu varoval americký prezident Joe Biden. „Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou (Rusové, pozn. red.) připraveni vstoupit na Ukrajinu, zaútočit na Ukrajinu,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Právě ve Washingtonu i Londýně teď často veřejně vystupují i vysoce postavené zdroje z oblasti národní bezpečnosti, které se obvykle pro média tak často nevyjadřují. Podle britského listu The Guardian i americké televize CNN jde o novou taktiku, která má Rusko porazit v tom, v čem bylo v posledních letech nejlepší: v informační válce.

Varování pro východní Evropu

  • Minulý pátek americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že Rusko vyslalo k hranicím s Ukrajinou další síly a že může kdykoli zahájit vojenskou invazi.
  • Americká média pak informovala, že prezident Joe Biden údajně informoval spojence v NATO a lídry EU o hrozbě invaze v konkrétní den: ve středu 16. února. Rusko v reakci obvinilo západní média z „rozsáhlé dezinformační kampaně“.
  • Moskva také tvrdí, že své jednotky od ukrajinských hranic stahuje a rusko-běloruské manévry skončí podle plánu. Podle NATO i Ukrajiny ale nic nesvědčí o tom, že by se počty ruských vojáků v oblasti snižovaly. Američané teď znovu varují před bezprostředním rizikem vpádu vojsk na Ukrajinu. Ukrajinská agentura Unian zmiňuje datum 20. února.

Okamžité odtajňování informací západních zpravodajských služeb má za cíl připravit ruského prezidenta o moment překvapení a Moskvu tím pádem o výhodu, kterou jí zajišťuje šíření dezinformací.

Zprávy, které mají ovlivnit Putina

Poradce amerického ministra zahraničních věcí Derek Chollet ve středu řekl, že Spojené státy se svými spojenci varují před akcemi Ruska právě s cílem jim zabránit. Jde tudíž o odhalení Putinových plánů, jejich narušení a získání více času pro diplomacii. Případně o to přimět Kreml, aby své plány přehodnotil.

„Zajímavé je, že tyto zprávy nejsou určené pro Američany nebo Brity. Mají jen jednoho adresáta: Vladimira Putina,“ cituje britský The Guardian bývalého pracovníka americké tajné služby CIA. „Jen on ví, jestli je to pravda, nebo ne, a musí se rozhodnout, jak to ovlivňuje jeho strategii,“ dodal John Sipher.

Členové Bidenovy administrativy podle listu The New York Times (NYT) mluví i o trochu menších cílech: ztížit Putinovu režimu ospravedlnění a vytvoření záminky k invazi. Například na začátku února USA uvedly, že získaly informace o přípravě falešných záběrů s útokem ukrajinských vojáků na civilisty v části východní Ukrajiny ovládané separatisty. Záběry měly podle Washingtonu posloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu. Rusko označilo tvrzení za nesmysl.

Novou záminkou má být podle USA ruské tvrzení o „genocidě“ a údajných masových hrobech na východě ukrajinského Donbasu. Riziko představují také čerstvé incidenty na donbaské frontě.

Britové zas v lednu varovali Kyjev před plánem Moskvy na dosazení loutkové proruské vlády, v jejímž čele měl stanout marginální politik Jevhenij Murajev. Jeho firmy jsou přitom v Rusku na sankčním seznamu. Nově čelí sankcím i na Ukrajině.

Oddalují invazi, nebo zvyšují napětí?

Nový americký přístup k využití zpravodajských informací má být ponaučením z roku 2014, kdy nebyly Obamova administrativa ani tajné služby na ruskou agresi připravené. Aktuální strategie by rovněž mohla napravit poškozenou Bidenovu image po fiasku v Afghánistánu a rychlé evakuaci ze země.

Aktuálně má platit zásada, že se zprávy rozvědky o ruských plánech zveřejní, pokud se tím neprozradí způsob jejich získání nebo předání. Zpravodajské informace se teď podle NYT zveřejňují bleskurychle a jde nejspíš o jejich „nejútočnější vypouštění“ od karibské krize v roce 1962.

Ke zpravodajským informacím o plánech Rusů ale Washington neposkytuje konkrétní důkazy, což vysvětluje obavou z vyzrazení zdrojů a detailů o tom, jak funguje rozvědka.

Záplava informací podle CNN každopádně znemožňuje pochopit, zda se skutečně Američanům daří oddalovat ruskou invazi na Ukrajinu, či naopak zda udržováním pohotovosti umožňují Putinovi zvyšovat v Evropě pocit nejistoty a napětí.

Vzpomínky na Irák

Americká média se nevyhýbají srovnání současné situace s rokem 2003, kdy tehdejší administrativa prezidenta George W. Bushe použila zpravodajské informace o údajných zbraních hromadného ničení ke zdůvodnění invaze do Iráku. Podle Bidenova bezpečnostního poradce Jakea Sullivena je ale současná situace jiná. „V Iráku byly zpravodajské informace použity a šířeny, aby zahájily válku. My se teď válku snažíme zastavit,“ citují NYT jeho páteční slova.

Zprávy západních služeb navíc potvrzují i nezávislí pozorovatelé, kteří běžně pracují s veřejně dostupnými zdroji včetně satelitních snímků. Takové informace nebyly dřív dostupné.

Udržování bdělosti, či v těchto dnech spíše pohotovosti, však nemůže trvat věčně, podotýká CNN. Varování před invazí, která se naštěstí dosud nekonala, může totiž otevřít nůžky mezi spojenci v Severoatlantické alianci a ukrajinskou vládou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno řekl, že v mediálním prostoru je příliš mnoho informací o ruské invazi. Ukrajince vyzval, aby nepropadali panice.

Škody na ukrajinské ekonomice

Už o víkendu, kdy se objevily zprávy o datu 16. února, řada ukrajinských novinářů varovala, že útržkovité a nekonkrétní informace a opakující se varování destabilizují ukrajinskou ekonomiku a mohou vyvolávat paniku. Na sociálních sítích se proto objevovaly fotky a vzkazy o běžném životě v Kyjevě i dalších ukrajinských městech.

Veronika Melkozerová, novinářka serveru The New Voice of Ukraine, v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že zveřejňování děsivých informací má zastrašit Rusko, ale má přitom velký dopad na Ukrajinu. „Zatímco Rusko bude nějakým následkům čelit jen v momentě, kdy naši zemi skutečně napadne, Ukrajina se už ocitla v izolaci,“ tvrdí Melkozerová.

„Některé letecké společnosti, například nizozemská KLM, na Ukrajinu přestaly létat, na lety přes Ukrajinu některé firmy nevystaví pojištění, spousta podniků teď uvažuje o tom, že by své působení na Ukrajině zmrazila… A ukrajinská vláda tak musí sáhnout do státních rezerv, aby podpořila zdejší ekonomiku. Ve výsledku to znamená, že ukrajinští daňoví poplatníci, tedy i já, zaplatí za zastrašovací politiku, kterou Západ vůči Rusku vede,“ dodala ukrajinská novinářka.

Velká americká média, jako je CNN, The Wall Street Journal nebo Bloomberg, si dokonce na Ukrajině vysloužila přirovnání k ruským propagandistickým médiím. Autorem výroku je David Arachamija, předseda poslaneckého klubu Zelenského prezidentské strany Služebník lidu. „Tato hysterie nyní stojí Ukrajinu dvě až tři miliardy dolarů každý měsíc. Nemůžeme si půjčovat na zahraničních trzích, protože tam jsou šílené sazby,“ řekl v úterý politik.

Moskva zopakovala požadavky

Rusko opakovaně popírá, že by se k invazi na Ukrajinu chystalo. Kreml to napsal i ve čtvrtečním dopise do Washingtonu, který je reakcí na návrhy z jednání o bezpečnostní situaci.

Moskva podle kopie dopisu citovaného ruskými agenturami opakuje svoje požadavky na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy a znovu chce záruky toho, že Ukrajině nebude umožněno vstoupit do NATO. Zároveň opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.

Reklama

Doporučované