Írán zachvátily protesty. Lidem vadí slabá měna a přejí „smrt diktátorovi“

Íránem už čtvrtý den otřásají mohutné protesty. Tisíce obyvatel si stěžují na neuspokojivou ekonomickou situaci, která v zemi vládne, a vymezují se proti režimu.

Demonstrace vyvolané vysokou inflací a dramatickou devalvací měny se v průběhu dní z Teheránu rozšířily do dalších íránských velkých měst včetně Isfahánu, Mašhadu či Šírázu.

V provincii Fárs se ve středu skupina demonstrantů pokusila násilím proniknout do vládní budovy. Bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily.

Probíhající protesty jsou nejrozsáhlejším projevem nespokojenosti v zemi od roku 2022, kdy Íránci vyšli do ulic na protest proti úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíní, která zemřela v policejní vazbě poté, co byla zadržena za nesprávné nošení hidžábu.

Co Íránce opět vyhnalo do ulic a jak na to reagují tamní úřady, které před lety silou potlačily vlnu nevole? Seznam Zprávy odpovídají na klíčové otázky týkající se dění v Íránu.

Íránci se už léta potýkají s bouřlivou inflací, slabým ekonomickým růstem a mezinárodní izolací, připomíná list Washington Post. Za důvody přetrvávajících problémů označuje špatné řízení, korupci a ochromující sankce ze strany Spojených států a dalších zemí kvůli íránskému jadernému programu.

Nespokojenost v zemi začala výrazněji narůstat po dvanáctidenním konfliktu mezi Íránem a Izraelem letos v červnu, spolu s kterým zesílil tlak na tamní ekonomiku.

V posledních dnech je situace čím dál napjatější – hodnota íránské měny prudce klesá a opakovaně dosahuje rekordně nízkých úrovní.

Řadě íránských obyvatel už dochází trpělivost. Probíhající protesty odstartovaly v neděli v Teheránu, kde se shromáždili obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Ti si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje dovoz zboží ze zahraničí. Mnozí z nich se rozhodli dát najevo svou nespokojenost, uzavřeli tak své provozovny a připojili se k demonstracím.

„Co budou jíst mé děti? Musíme přinášet kufry plné hotovosti jen proto, abychom si koupili chleba? Považujete to za normální?“ postěžoval si deníku The Guardian jeden z obchodníků.

Demonstrace se z Teheránu brzy rozšířily do dalších íránských měst. Nový impulz přinesli studenti, kteří vyjádřili svou nespokojenost protestními shromážděními na univerzitách napříč Íránem.

Íránci si stěžují, že se jejich úspory znehodnocují. Rijál se na volném trhu obchoduje na rekordně nízkých úrovních kolem 1,3 až 1,45 milionu rijálů za americký dolar, zatímco před rokem to bylo přibližně 800 tisíc. Jen v prosinci rijál oslabil přibližně o 20 %.

Jídlo i léky jsou pro Íránce těžko dostupné a řada z nich si je téměř nemůže finančně dovolit. Ceny potravin vzrostly oproti loňskému prosinci o 72 % a ceny zdravotnického a lékařského zboží o zhruba 50 %. Obyvatelům také vadí, že čím dál častěji čelí výpadkům vody a elektřiny.

Ekonomická krize v Íránu přerostla v celospolečenskou krizi, která se netýká pouze nižších vrstev, ale silně ji pociťuje i střední třída.

Není to přitom pouze špatná ekonomická situace, co živí probíhající protesty v Íránu. Davem se během nich často nesou hesla jako „smrt diktátorovi“, která svědčí o celkové nespokojenosti s  režimem a zaznívala už během masových protestů v roce 2022.

Íránští představitelé se snaží dávat najevo pochopení ohledně motivů, které protestující ženou do ulic.

„Oficiálně uznáváme protesty… slyšíme hlasy lidí a víme, že vycházejí z přirozeného tlaku, který vzniká v důsledku tlaku na životní obživu lidí,“ uvedl zkraje týdne tamní prezident Masúd Pezeškján. Ministra vnitra pověřil, aby zahájil dialog se zástupci demonstrantů.

V ulicích je ale situace často jiná. Íránské bezpečnostní složky se nezdráhají protesty potlačovat silou a proti protestujícím používat násilí.

„Na internetu vidíme videa, která ukazují, jak bezpečnostní síly používají slzný plyn. Vidíme také, jak se střílí na pokojné demonstranty,“ uvedla pro Deutsche Welle právnička v oblasti lidských práv a expertka na Írán z think tanku Atlantic Council Gissou Nia.

Nejvyšší státní prokurátor Mohammed Movahedí Ázád podle agentury AFP uvedl, že poklidné protesty týkající se životních podmínek jsou součástí „společenské a pochopitelné reality“. Varoval ovšem, že každý pokus zvrátit ekonomicky motivované protesty v násilí, poškozování veřejného majetku či „scénáře připravené v zahraničí“ bude čelit rozhodné, přiměřené a zákonné odpovědi.