Íránská raketa v neděli zasáhla izraelský vědecký institut, zničila roky práce

Íránská raketa v neděli zasáhla korunní klenot izraelské vědy, napsala v pátek s odkazem na izraelské vědce agentura AP. Útok na Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu nikoho nezabil, avšak zničil několik laboratoří a roky vědecké práce. V kontextu nynějšího otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem tak íránský útok na prestižní izraelský výzkumný institut vyslal varovný vzkaz izraelským vědcům, že i oni a jejich práce jsou nyní terčem, poznamenala agentura.

„Podařilo se jim poškodit korunní klenot izraelské vědy,“ poznamenal Oren Schuldiner, profesor na katedře molekulární buněčné biologie na katedře molekulární neurovědy, jehož laboratoř byla při útoku zničena. Zásah institutu označil za „morální vítězství“ Íránu.

Během roky trvající stínové války mezi Izraelem a Íránem, která minulý pátek přerostla v přímý konflikt, Izrael opakovaně cílil na íránské jaderné vědce, aby zpomalil íránský jaderný program. V této taktice Izrael pokračuje i nyní, když izraelská armáda v noci na minulý pátek zahájila útoky na cíle spojené s íránským jaderným programem.

Při izraelských úderech, které cílily mimo jiné na íránské jaderné provozy, byla také zabita řada íránských jaderných vědců i vojenských špiček, včetně například velitele letectva či šéfa íránských revolučních gard. Teherán, který tvrdí, že jeho jaderný program nemá vojenské zaměření, na pokračující izraelské údery od pátku odpovídá dronovými a raketovými útoky.

Írán zároveň čelí obvinění, že již dříve cílil alespoň na jednoho z vědců Weizmannova institutu. Loni izraelské úřady oznámily, že rozbily špionážní síť napojenou na Írán, která chtěla zavraždit izraelského jaderného vědce, jenž v ústavu pracoval a žil. Izraelská média s odkazem na obžalobu tehdy informovala, že podezřelí, Palestinci z východního Jeruzaléma, shromažďovali informace o vědci a fotografovali exteriér Weizmannova ústavu, ale byli zatčeni dříve, než mohli svůj plán realizovat.

Vzhledem k tomu, že íránské zpravodajské služby nemají v Izraeli takový dosah jako izraelské v Íránu, je nynější zásah Weizmannova institutu o to více šokující, poznamenala AP.

„Írán má Weizmannův institut v hledáčku,“ poznamenal Joel Guzansky, odborník na Írán a výzkumník v telavivském think tanku zaměřeném na bezpečnostní studia INSS. Zdůraznil, že sice neví jistě, zda Írán plánoval útočit právě na Weizmannův institut, ale domnívá se, že ano.

Ačkoliv Weizmannův institut je multidisciplinární výzkumný ústav, má stejně jako další izraelské univerzity vazby na izraelský obranný sektor, což zahrnuje například spolupráci s izraelským výrobcem elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní Elbit Systems, poznamenala agentura AP. I to podle ní může být důvod, proč se stal terčem íránského útoku.

Institut byl založen v roce 1934 Chaimem Weizmannem, pozdějším prvním prezidentem Izraele, a řadí se k předním výzkumným ústavům na světě. Jeho vědci každoročně publikují stovky studií. V roce 1954 zde byl postaven první izraelský počítač a s ústavem jsou mimo jiné spojeni tři držitelé Turingovy ceny, což je nejprestižnější ocenění v oblasti informatiky, a také laureátka Nobelovy ceny za chemii

Při nedělním úderu byly zasaženy dvě budovy, jedna, kde se nacházely laboratoře, a druhá, která byla ve výstavbě a tedy prázdná, ale měla sloužit ke studiu chemie, uvedl ústav. Poškozeny byly i desítky dalších budov.

Kampus je od útoku uzavřen, ale ve čtvrtek jej mohli navštívit novináři. Na místě jsou hromady sutin a zkrouceného kovu, rozbitá okna, zřícené stropní panely a ohořelé stěny, poznamenala AP. Jeden z vědců z institutu Eran Segal zveřejnil po útoku snímky na X. „Několik budov bylo zasaženo opravdu silně, některé laboratoře byly doslova zničeny – nezbylo z nich vůbec nic,“ uvedl profesor biochemie Sarel Fleishman. Mnoho těchto laboratoří se zaměřovalo na výzkum, který je podle Fleishmana obzvlášť náchylný k poškození. Vědci se zabývali například výzkumem tvorby tkání, vývojovou biologií nebo rakovinou a útok jejich práci nyní zastavil či výrazně zpomalil. „Byla to celoživotní práce mnoha lidí,“ řekl Fleishman s tím, že byla zničena léta, někdy i desetiletí výzkumu.

Pro Schuldinera znamenal útok zničení laboratoře, ve které pracoval 16 let. „Je úplně pryč. Beze stopy. Není co zachraňovat,“ řekl. V této dříve špičkové laboratoři měl tisíce geneticky upravených much pro studium vývoje lidského nervového systému. Výzkum podle vědce pomáhal přinášet poznatky o autismu a schizofrenii. Laboratoř měla speciální mikroskopy a spolupracovali v ní vědci z Izraele i ze zahraničí.

„Všechny naše výzkumy se zastavily,“ řekl Schuldiner. Odhaduje, že bude trvat roky, než se vše znovu vybuduje a vědecká práce se vrátí do původního tempa. „Je to velmi zásadní zásah do vědy, kterou můžeme dělat, i do našeho přínosu světu,“ dodal.