Článek
Izraelská armáda se obává vysoké absence u povolaných desítek tisíc rezervistů, napsaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Důvodem je podle nich nedůvěra mnoha vojáků v záloze v izraelskou vládu. Ta kvůli plánované ofenzivě s cílem dobýt město Gaza rozeslala 60 tisíc povolávacích dopisů, které jsou platné od úterka. Celkový počet rezervistů v aktivní službě by tak během ofenzivy mohl dosáhnout přibližně 130 tisíc.
Podle informací serveru ToI řada rezervistů odmítá účast na válečné operaci z osobních či finančních důvodů. Velká část povolaných již v Pásmu Gazy sloužila. Izraelské jednotky očekávají, že se dočkají méně posil než v předchozích povolávacích vlnách.
IDF požaduje od rezervistů, aby v armádě sloužili tři měsíce s možností prodloužení služby o jeden měsíc v závislosti na průběhu války, napsal Haarec. Část jednotek bude podle něj sloužit na okupovaném Západním břehu a v severní části Izraele, aby nahradily stálé jednotky rozmístěné na těchto pozicích.
Izraelská vláda prosazuje plán obsazení celého města Gaza a jeho okolí jako cestu k úplnému zničení palestinského teroristického hnutí Hamás a záchraně či vydání těl zbývajících 48 izraelských rukojmích. S tím řada rezervistů nesouhlasí. „Dobytí města Gaza nemá nic společného se záchranou rukojmích,“ řekl deníku Haarec jeden ze záložáků. „Každý z nás tomu rozumí,“ dodal.
Podle deníku Haarec izraelská armáda plánuje utajit přesné počty nových rezervistů, aby neodhalila vážnost situace. To však chybějící vojáky v jednotkách nenahradí. Jeden z rezervistů působící v aktivních bojích v Pásmu Gazy deníku řekl, že spousta jeho kolegů se odmítla podílet na této vojenské akci. Podle informací ToI jsou ohledně úspěchu celé vojenské akce značně skeptičtí také mnozí z velitelů jednotek.
Deník Haarec v souvislosti s těmito problémy píše o možném rozpadu organizace izraelské armády. Vysocí vojenští představitelé jsou si podle deníku situace vědomi. Představitelé armády tvrdí, že náčelník generálního štábu Ejal Zamir se tak rozsáhlé operaci snažil vyhnout. Podle některých zdrojů navrhoval vládě operační plány, které by nevyžadovaly tak rozsáhlé povolávání záloh, ale izraelská vláda to odmítla, uvedl deník.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu Gazy 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví zabito více než 63 500 Palestinců, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle agentury AFP považuje za spolehlivá.
