Článek
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly už dva roky, záměry Moskvy ale zůstávají stále stejné, upozornil server The Wall Street Journal (WSJ). Deník získal návrh mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem z 15. dubna roku 2022. Právě v prvních měsících konfliktu se naposledy reálně jednalo o míru.
Kyjev od mírových jednání nakonec ustoupil. Prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že s Ruskem nebude vyjednávat, dokud nestáhne své vojáky z jeho území a nepřestane bombardovat ukrajinská města. Možné přerušení bojů by podle něj Rusku jen poskytlo možnost přezbrojit svou armádu a připravit se ještě na mohutnější útok.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil návrh dohody z roku 2022, jehož znění se v posledních dnech dostalo na veřejnost, za „zastaralý“, píše server The Moscow Times. Podle něj byla tehdy situace na bojišti jiná, než je teď.
Západní lídři a analytici, se kterými se spojili novináři WSJ, ovšem tvrdí, že ruské požadavky se během dvou let nezměnily a Kreml by při vyjednáváních i teď požadoval, aby se Ukrajina stala neutrálním státem, který nebude schopen bránit se ruské agresi.
Sedmnáctistránkový návrh mírové dohody odkrývá, o čem v dubnu 2022 jednali ukrajinští a ruští vyjednavatelé. Podle serveru The Wall Street Journal ilustruje, jak velké ústupky byli ukrajinští vyjednavatelé v prvních týdnech války ochotni udělat a čeho se Rusku mohlo podařit dosáhnout, pokud by vyschla západní pomoc a ruské jednotky dosáhly výrazných územních zisků.
Taktika proti obávané zbrani
ANALÝZA. Podle kyjevských oficiálních zpráv by se zdálo, že Ukrajina našla účinný recept proti obávané ruské letecké zbrani. To by mohlo pomoci minimálně vyrovnat síly na bojišti.
Méně vojáků a Krym pod ruským vlivem
V návrhu mírové dohody se uvádí, že by se Ukrajina měla stát „permanentně neutrálním“ státem, který se „nezapojuje do vojenských bloků“ a nepřijímá vojenskou pomoc ze Západu. Ukrajina by za takových podmínek měla možnost požádat o vstup do Evropské unie, nikoliv však do Severoatlantické aliance.
Ukrajina by také na základě dohody musela výrazně zredukovat své ozbrojené složky a vzdát se dodávek zahraničních zbraní. Ruská strana požadovala snížení počtu ukrajinských vojáků na 85 tisíc, tanků na 342 a dělostřeleckých systémů na 519. Ukrajina ovšem žádala minimálně 250 tisíc vojáků, 800 tanků a 1900 dělostřeleckých systémů. Jednalo se i o snížení maximálního doletu ukrajinských raket.
Další důležitý bod, který se v návrhu dohody projednával, se týkal Krymského poloostrova, který je už deset let pod ruskou okupací. Ten by narozdíl od zbytku Ukrajiny neměl získat neutrální status, ale měl by zůstat nadále pod vlivem Moskvy.
O východu Ukrajiny, jejíž část byla okupovaná v roce 2014, se v návrhu nemluvilo. O budoucnosti těchto území měli údajně jednat ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Zelenskyj. K jejich setkání ovšem nakonec nedošlo.
Snímky z Ukrajiny
Během ruské okupace se v Izjumu pohřbívalo narychlo, místo rakví často jen v igelitových pytlech a s narychlo stlučenými kříži z neohoblovaných latí. Některé mrtvé se stále nepodařilo identifikovat.
Rusko prý při vyjednávání trvalo také na tom, aby ruština na Ukrajině získala stejné postavení jako ukrajinština a běžně se používala ve vládní komunikaci i v tamní legislativě. Kyjev ovšem odmítl na tento požadavek přistoupit.
Dohoda měla být garantována zahraničními mocnosti. V návrhu se mluvilo o Spojených státech, Velké Británii, Francii, Číně a Rusku. Jejich úkolem mělo být bránit ukrajinskou neutralitu v případě, že dojde k porušení dohody. Zároveň měly mít povinnost „ukončit mezinárodní smlouvy a dohody, které nejsou v souladu s permanentní neutralitou Ukrajiny“, tedy i všechny bilaterální armádní spolupráce.
Mnohé další otázky ovšem návrh dohody neřešil, připomíná server Ukrajinska Pravda. Zejména to, co by nastalo v případě, že bude Ukrajina napadena. Moskva usilovala o to, aby se v takovém případě na reakci musely shodnout všechny garanční státy. Jedním z nich ovšem mělo být i Rusko, což by jednotnou akci v případě, že by ono samo bylo agresorem, v podstatě znemožnilo.
Ukrajinští vyjednavači chtěli, aby byl v případě útoku uzavřen ukrajinský vzdušný prostor, garanční státy zavedly nad Ukrajinou bezletovou zónu a poskytly zemi zbraně. Rusko ovšem tento požadavek odmítlo.
